Vladimír Vondráček: Chvála numer a cifer

Nejprve se musím omluvit všem našim jazykotepcům, že jsem v názvu tohoto fejetonku nepoužil českých slov – číslo a číslice. A jak se tak dívám na obrazovku, hned v úvodu jsem se dopustil dalších jazykových faux pas, protože mému stařičkému počítači se nelíbí ani jazykotepec, ani fejetonek. Obě tato slova mi totiž mrška počítač červeně a vlnovkovitě podtrhl! A teď nakonec i tu vlnkovitost! Mne to však neodradí, nejsem urážlivý, ve své šedivé hlavě mám naštěstí ještě jakž takž fungující rovněž šedé buňky mozkové, i když si občas myslím, že mi lezou z vnitřku na povrch lebky. A tak si budu i nadále jednat, mluvit i psát podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Další omluva patří všem, kteří očekávají, že se něco dozvědí o numerologii, nebo že ji budu dokonce chválit. Nebudu, právě naopak, a jsem rád, že i šotek-opravář má stejný názor jako já a opět zavlnkoval, čemuž alespoň v duchu tleskám. Ale nyní už vážně k věci.

Číslo – numero, jako jeden za základních matematických pojmů si lidé vymysleli velmi sofistikovaně (aniž to slovo tehdy na úsvitě dějin kdokoliv znal!), protože při vzájemné komunikaci velmi brzy poznali, že s pojmy málo a mnoho nevystačí. A tak přesněji počítat začali už staří Babyloňané a staří Indové, což většina lidí asi neví. Ano, už v Babylónské říši znali nulu a měli pro ni svůj znak a staří Indové už dokonce počítali se zápornými čísly! K nám do Evropy se matematické objevy těchto východních národů velmi pomalu dostávaly přes Araby až někdy počátkem středověku a naše arabské číslice vlastně vznikly v Indii! Do té doby se v Evropě počítalo velmi pracně a nedokonale. Pro staré Řeky byla největším číslem miriáda – našich dnešních 10 000 - a nuly se tehdy doslova báli! Staří Římané, neznajíce nuly, sice dokázali počet jakýchkoliv předmětů zapsat pomocí pouhých sedmi svých písmen - I, V, X, L, C, D a M -(1,5,10,50,100,500,1000), ale násobit moc neuměli. Pro zapamatování římských číslic máme docela hezkou mnemotechnickou pomůcku - Ivan Vedl Xénii Lesní Cestou Do Města. A teď se podívejme na číslo čísel.
Nula - dovezená do Evropy Araby - přinesla největší revoluci do všech přírodních věd. Možná si ani plně neuvědomujeme, jak fantastickým číslem je právě nula. Stačí jich přidat několik za jakoukoliv číslici a rázem máme číslo desetkrát, stokrát, tisíckrát atd. – větší. A samozřejmě i naopak, ve spojení s nicotnou desetinou čárkou dělá na druhé straně nula pravé divy při zmenšování čísla. To ale není vše. Málokdo asi ví, že jakékoliv číslo umocněno na nultou se rovná jedné! Pravda, v praktickém životě se tento fakt příliš často nevyužije, ale vědět se to může, že? Dále se možná zapomíná, že nulou nemá cenu dělit a hned vysvětlím proč. Jestliže se na příklad jednička vejde do desítky 10x a dvojka 5x, nula se do jakéhokoliv čísla vejde nekonečněkrát! Někdy se i říká, že nulou dělit je prostě zakázáno. I proto nožná na svých počítačový klávesnicích nenajdeme ležatou osmičku, značku to pro nekonečno. Nejen nula, ale i jednička je číslo zajímavé. Jestliže jedničky hezky sčítáme, docela pěkně nám výsledné číslo pravidelně roste, ale – jedničku můžeme jedničkou násobit kolikrát chceme a nedostaneme větší číslo než 1, i kdybychom se rozkrájeli Prostě – jednička a nula jsou cifry královské a jistě i proto si je vybrali matematici a počítačoví kouzelníci k vytvoření soustavy, které se paradoxně říká dvojková, a která pomocí těch jedniček a nul dovede vyjádřit jakékoliv numero!
A nyní se podívejme na jedno z nejzajímavějších numer – číslo Ludolfovo. Na přelomu 16. a 17. století ho pracně spočítal německý matematik Ludolf van Ceulem na 35 desetinných míst a má ho celé vytesáno i na svém náhrobku. Je to známé číslo „pí“ a dostalo se dokonce i do anekdot o blondýnách, když se jedna plavovláska domnívala, že má něco společného se sexem!
Ve skutečnosti vypadá asi takto: 3,1415926535 8979323846 2643383279 50288 a bez něj nelze vypočítat nic kruhového, kulatého ani šišatého! Ve starověku si matematici zjednodušili „pí“ na jednoduchý zlomek 22/7 (3,142857143), a představte si, že do roku 2002 už ho prodloužili na více než 1200 miliard desetinných míst! Pro zájemce pak mám i radu, jak si Ludolfovo číslo zapamatovat na devět až dvanáct desetinných míst. Stačí si zapamatovat následující říkánky a spočítat písmena v jednotlivých slovech:
Jak ó Bože ó mocný pamatovat si takých cifer řad ?
Lín a kapr u hráze - prohlédli si rybáře – udici měl novou - jikrnáči neuplavou !

I když vím, že s matematikou je bohužel na štíru velká většina lidské populace, chtěl bych ještě alespoň krátce rozšířit chválu numer a cifer na chválu celé matematiky. Podívejte se, jak dovede být i graficky krásná, třeba v následujících pyramidách!

Neméně zajímavé jsou jistě i další pyramidy, kde dominují jedničky:
Přátelé, kalkulačky do rukou a prověřte to! Co tomu říkáte, není to dokonalé? Vždyť snad lahůdkou je i pouhé klepání těchto numer na klávesnici. A samozřejmě podobných krásných číselných pyramidy by se dalo vytvořit více.
Doufám, že jsem milé čtenáře přesvědčil, že numera i cifry si náš obdiv i naši chválu plně zasluhují. A čím bych měl definitivně zakončit? Nejlépe tím, že mi snad už v předškolním věku říkali, buď že jsem pěkné kvítko, anebo pěkné číslo či numero! Ví někdo, zda se podobná eufemisticky biologická a matematická přirovnání používají i v jiných koutech naší modré planety! Termín - enfant terrible – preventivně odmítám!

* * *
Originální ilustrace © František Kratochvíl

Zobrazit všechny články autora