Alexandr Veliký

Povídali jsme si nedávno o perských válkách, o tom, jak se Řekové emancipovali a městské státy se postupně vymanily z perského područí. Jak už to ale bývá, malé městské státy se začaly hašteřit mezi sebou. Do hry vstoupil makedonský král Filip. Tady jenom upozorním, že byly a vlastně pořád ještě jsou spory o to, zda Makedonci jsou Řekové. Na každý pád ale Makedonci sjednotili Peloponéský poloostrov, i když proti tomu protestoval třeba řečník Demosthénes a ve svých filipikách před králem Filipem varoval. Pokusil jsem se stručně otevřít scénu pro nástup hlavního hrdiny.

Alexandr III. Makedonský (356 – 323 před naším letopočtem) se narodil jako syn jedné z mnoha žen krále Filipa. Ostatně polygamie tenkrát patřila k běžnému královskému životu, sám Alexandr později také nezůstal u jedné ženy. Podle některých legend byl nemanželským synem samého Dia, ale to jsou jenom legendy. Jeho postavení na otcově královském dvoře nebylo příliš jisté, dokonce z obavy před ním na čas uprchl ze země. Ovšem také se s ním zúčastňoval bitev a byl to voják mimořádně statečný a schopný.

Otcova smrt byla patrně vražda, sám Alexandr náznak podezření, že ji zorganizoval, tvrdě trestal. Z historického kontextu se zdá, že opravdu nebyl jejím iniciátorem. Proti jeho usednutí na trůn nikdo nic nenamítal, Řekové ale chtěli využít nezkušenosti mladého vládce a vyklouznout z jistého područí Makedonců. Alexandr zakročil velmi tvrdě, dobyl a vyplenil Théby, prodal řadu poražených do otroctví, ale nakonec se s Řeky usmířil, protože je potřeboval pro další válečné výboje.

Mladý král Alexandr byl v mládí vychován největším filozofem té doby Aristotelem, seznámil se s Homérovým dílem. Zdá se, že to byl člověk osobně statečný, ač občas dost prchlý. Již od mládí byl výjimečný, jako chlapec prý zkrotil svého slavného koně Bukefala, který ho potom provázel na válečném tažení.

Rozebírat podrobně Alexandrovo válečné tažení nebudu. Spokojím se konstatováním, že na tu dobu to byla výprava obdivuhodná, když se podíváte na mapu, vidíte, že táhl přes Persii vítězně až do Indie, v Africe dobyl Egypt. Obávanou Persii skoro zadupal do země. Pochopitelně se mu dobyté země bouřily, on sám ovšem nasával také jejich myšlení, náboženství. Rozdával už také trafiky (řečeno naším jazykem) svým souvěrcům a přátelům, říše se mu trochu rozpadala pod rukama.

Velkým zlomem v Alexandrově životě byla smrt jeho přítele Hefaistiona. Už jsem tady o tom několikrát psal, bisexualita byla v antice skoro normou, „pod obojí“ žil jeho otec Filip, také Alexandr a Hefaistion byl milec jeho srdci nejmilejší. Z dochovaných dokumentů se zdá, že Alexandr i jeho přátelé pili nadmíru, dnes bychom řekli, že chlastali. Svého přítele přežil jenom o rok, nedožil se ani věku 33 let.

Alexandr Veliký je téma na mnoho románů, filmů. Já se pokusil o stručný extrakt. Pokud pro někoho moc stručný, omlouvám se. Sluší se ovšem připomenout, že právě Alexandr Veliký zasel sémě helenismu. Sám byl znalý řecké kultury i myšlení, nikdy se svou úctou k nim netajil. Traduje se, že založil přes padesát nových měst, řeckou kulturu prosazoval i v Orientu, prakticky byl otcem světa, který po skoro tisíc let ovlivňovala řecká kultura.

Alexandrova říše se pochopitelně rozpadla, jeho generálové se poprali o zbylou kořist. Někde už jsem psal, že jeden Alexandrův generál založil i faraonskou dynastii Ptolemaiovců, jejímž posledním výhonkem byla slavná Kleopatra. Smekněme ovšem před smělostí a rozmachem bojovníka i myslitele, který se nedožil ani Kristových let, a přesto si dokázal podmanit velkou část tehdejšího světa. Připomeňme si, zemřel ve čtvrtém století před naším letopočtem, 323.

Josef Hejna

***

Zobrazit všechny články autora