Podmoøská erupce u Kanárských ostrovù
V listopadu 2011 bylo mo¾né pozorovat v Atlantickém oceánu tento jedineèný pøírodní jev, který pøedchází zrození ostrova. Bylo to asi 4 km ji¾nì od ostrova El Hierro, který je souèástí Kanárských ostrovù.
Vìtšina ostrovù na Zemi je sopeèného pùvodu. Kanárské ostrovy se nacházejí na tzv. horké skvrnì, kde nahromadìné magma propaluje pevninskou desku proniká na dno oceánu. Dochází tu k výlevùm lávy, jejím¾ postupným vršením vyrùstá hora - podmoøská sopka. Kdy¾ se její vrchol objeví nad hladinou, ostrov je na svìtì.
Tím, jak se pevninská deska pohybuje a horká skvrna stojí, postupují vzniklé ostrovy k východu a zvolna vyhasínají, zatímco na západì se pod skvrnou rodí nové ostrovy. Vznikají tak øetìzce ostrovù, kde ostrovy na východì jsou nejstarší a zvolna vyhasínají, zatímco na západì se rodí nové. Podobné øetìzce vytváøejí v Atlantiku Azorské a Kapverdské ostrovy. V Pacifiku je více ostrovù na horkých skvrnách, nejznámìjší jsou Havajské ostrovy a Galapágy.
Nejzápadnìji polo¾ený ostrov El Hierro s rozlohou 278 km ètvereèních patøí mezi nejmladší , nachází se na nìm témìø 500 sopeèných ku¾elù. K poslední erupci na tomto ostrovì došlo v roce 1793. Dalším nejmladším ostrovem je La Palma, na nìm¾ došlo k erupci vulkánu Tenegua v roce 1971 - byla to poslední erupce zaznamenaná na Kanárských ostrovech.
Ka¾dá blí¾ící se erupce se ohlašuje (varuje) seismickými otøesy, tzv. vulkanickým zemìtøesením, které má jiný charakter ne¾ zemìtøesení tektonické, a samo o sobì nemívá tak nièivé úèinky. Jeho síla se pohybuje zpravidla mezi 3. - 4. stupnìm Richterovy stupnice. Èím více se erupce blí¾í, tím jsou otøesy èastìjší (vytváøejí roje) a mohou být i silnìjší.
Na jihu ostrova El Hierro došlo k prvním otøesùm v èervenci 2011. V záøí se poèet otøesù zvýšil, stejnì tak i v øíjnu, kdy otøesy zesílily - 8. øíjna dosáhly 4,3 stupnì Richterovy škály. Nìkteré dny pak bylo zaznamenáno více ne¾ 100 otøesù za den. V té dobì se pravdìpodobnì podmoøská sopka probudila. Magma pronikalo na dno v hloubce asi 300 m.
V listopadu bylo mo¾né pozorovat èeøící se hladinu, víry, bublání vody, výstup páry a sirných plynù a vylétávání kamenù. Po krátké dobì došlo k uklidnìní vulkánu. K tomu, aby dosáhl hladiny oceánu, chybí u¾ pouhých 70 m. A tak je dost pravdìpodobné, ¾e pøi další erupci by se mohl ostrùvek objevit. Kdy se tak stane, nikdo neví. Pøíroda má svá tajemství, která èlovìku neprozradí...
Text a kresba:Jana Haasová - Vesuvanka
Náhled do malíøské tvorby Jany Haasové
Èeské støedohoøí – obrazy Jana Haasová
Z vernisá¾e výstavy obrazù
Být Èechem… Jana Haasová, souèasná èeská malíøka a spisovatelka