Archimédův zákon

S desetiletou vnučkou občas cestujeme a čas využíváme k vyprávění, někdy probíráme i příběhy z antiky. Nedávno mne trochu zaskočila. Zmateně mi vyprávěla nějaké historické souvislosti a já teprve po chvíli pochopil, že je to trochu popletený příběh Archimédova zákona. Nechcete si ho zopakovat se mnou? Malá Madlenka si to jistě také přečte ráda.

Archimédés se narodil v přístavním městě Syrakusách v roce 287 před naším letopočtem. Akné, jak snad říkali Řekové padesátinám, bohatě přežil, dožil se požehnané pětasedmdesátky a zemřel v roce 212 před naším letopočtem. Přesněji nezemřel, byl zabit primitivním římským vojákem, od kterého požadoval, aby nerušil jeho kruhy. Těch legend je okolo proslaveného učence víc, jsou někdy i různé verze, a tak se raději přidržím základního příběhu.

Archimédés byl na svou dobu mimořádně vzdělaný a učený muž. Možná ne všechny nástroje, které jsou mu přisuzovány, skutečně vynalezl. Někde asi jenom navázal na minulé zkušenosti. Patrně nedokázal zapalovat lodě útočníků pomocí zrcadel, ale pro obranu rodného města vymyslel mnohé, navíc vynikl v řadě vědních oborů.

Je s ním spojován vynález šnekového čerpadla na odpadní vody, které se ve zdokonalené podobě používá dodnes, zpřesňoval ve fyzice Eukleidovy axiomy, vysvětlování matematických a geometrických zákonů ode mne nechtějte.

Archimédés je ovšem také považován za zakladatele hydrostatiky. Zkoumal zákony plování, vztlaku vody. Ostatně na nich je založený i známý Archimedův zákon. Podle názorů mnoha vědců sám Archimédés ale neměl ve své době technické možnosti, aby ho mohl aplikovat.

Jaký je tedy jeho princip?
Král nechal vyrobit korunu ze zlata a požádal učence, aby mu zjistil, zdali řemeslník nepoužil i méně kvalitní kov. Archimédés musel vyřešit problém bez poškození koruny, nemohl ji přetavit. Řešení ho prý napadlo v koupeli, když si všiml, že hladina stoupla, když se ponořil do vody. Uvědomil si, že může využít nestlačitelnost vody, a ponoří-li korunu do nádoby naplněné vodou až po okraj, bude objem přeteklé vody rovný objemu koruny. Podle legendy vyskočil z koupele, zcela nahý probíhal syrakuskými ulicemi a volal „Heuréka“, což znamená - Nalezl jsem!. Poté zjistil, že koruna byla vyrobena převážně ze zlata, ale bylo v ní přidáno i stříbro.

Tak až vám v paměti vytane školní moudro, že těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná váze kapaliny, tělesem vytlačené, vzpomeňte na moudrého a učeného kmeta, který nechtěl opustit své kruhy.

Josef Hejna

Další články autora