Hotzenplotz

18.července tohoto roku byla ve Würtemberské knihovně ve Stuttgartu otevřena malá hezká výstava. Uspořádalo jí nakladatelství Thienemann při příležitosti padesátých narozenin loupežníka Hotzenplotze, proslulého v Německu i jinde po světě. Jen v Česku, odkud pochází jeho tvůrce a duchovní otec o něm téměř nikdo nic neví. Přestože jiné knihy tohoto autora do češtiny přeložny byly.

Kdo to tedy vůbec je, ten loupežník Hotzenplotz? Jedná se o známou a dětmi v celém světě oblíbenou pohádkovou figurku, o trochu netypického a dobromyslného loupežníka, kterého vytvořil a na svět v roce 1962 přivedl český rodák, německý spisovatel Otfried Preussler. Narodil se v Reichenbergu, tedy v Liberci, v roce 1923. Jeho předkové pocházeli všichni z okolí Jizerských hor. Byli to skláři a řemeslníci, jejich rodokmen tam lze sledovat až do patnáctého století. Oba Preusslerovi rodiče byli učitelé, otec se též hodně věnoval etnografii, chodil ve všech volných chvílích po české vlasti (Böhmen) a sbíral různé lidové pověsti a příběhy. Malý Otfried rád poslouchal vyprávění babičky Dory. Byla pro něj živou pohádkovou knihou, zdrojem nekonečné řady zajímavých příběhů. Na své krásné dětství vzpomínal po celý život.

V roce 1941, hned po maturitě s vyznamenáním složené byl odveden do armády a šel rovnou na frontu. Když se za téměř devět let, v roce 1949 konečně vracel ze zajetí v Rusku, už zpátky do rodného Liberce nesměl, protože byl Němec. Poslali ho do Bavor, pro něj tehdy vlastně do ciziny. V Rosenheimu našel své příbuzné a našel tam dokonce i Anneliese, svou snoubenku. Dívku, se kterou se znali už z Liberce. Brzy se vzali a Preussler, který kdysi snil o dráze universitního profesora si už připadal starý na další studium. Stal se proto učitelem. Byl prý pedagogem velice oblíbeným. Měl velmi rád svou rodinu, své tři dcerky a po strašných letech ve válce a v zajetí si vážil klidu domova. Svým dětem vyprávěl každodenně před spaním pohádky, příběhy, které byly ovlivněny vzpomínkami na mládí v Liberci a zejména vzpomínkami na babičku, která byla pokladnicí všemožných příběhů z krajiny jeho dětství. Brzy zjistil, že dcerky bez jeho pohádek už neusnou, a proto mu nezbývalo, než vymýšlet další a další příběhy. A také dětem ve škole často vyprávěl svoje pohádky, příběhy bytostí, umístěné do rodné země, do kraje pod Jizerskými horami.Tehdy vznikl také loupežník Hotzenplotz.

Rozhodl se všechny ty příběhy napsat, pro případ, že by nemohl dětem vyprávět osobně. Jaksi nenápadně se tak stal spisovatelem, zejména potom, když mu přítel doporučil, aby se pokusil své texty nabídnout nějakému nakladatelství. To se podařilo a kniha o loupežníkovi Hotzenplotzovi vyšla. Otfried Preussler napsal dohromady kolem 40ti dětských knih, které dosáhly milionových nákladů. Přeloženy jsou celkově do více něž 40ti jazyků. Jeho dílo mu po zásluze přineslo světovou proslulost. Je členem PEN klubu a laureátem různých mezinárodních ocenění, jako Evropská cena za literaturu pro mládež a mnohé jiné ceny. Jejich výčet by zabral celou stránku.

Ale nejoblíbenější dětskou knihou zůstává Preusslerem v roce 1962 vytvořený loupežník Hotzenplotz. To divné jméno – Hotzenplotz - zůstalo Otfiedovi v paměti také z dětství, od té doby, kdy jako malý chlapec obdivoval za sklem v kredenci zastrčenou pohlednici, kterou dostali jeho rodiče od známých z dovolené. Jméno toho místa mu připadalo velice podivné, skrývalo v očích malého chlapce nějaké tajemství. Ale nebylo to nic zvláštního, to kouzelné slovo Hotzenplotz, jen malé, dnes docela zapomenuté a dost zničené moravské městečko, které se česky nazývá Osoblaha.

Působištěm dobromyslného loupežníka je Preusslerovi z dětství celá ta velice důvěrně známá krajina v okolí Jizerských hor. Táhne se až do Českého ráje. Loupežník Hotzenplotz je celkem milý a nijak zvláště zlý lupič s pepřovou pistolí, trochu vychytralý a trochu naivní, bojující vynalézavě s četníky a s vrchností. Své řemeslo provádí v místech, která podle popisu hodně připomínají Jičín, Prachovské skály a vůbec onu líbeznou krajinu tolik obdivovanou básníky.

Celkově vyšly postupně tři díly těch lupičových dobrodružství a byly přeloženy do mnoha světových i nesvětových jazyků. Těch třech knih o Hotzenplotzovi se prodalo celkem, nelekejte se, sedm a půl milionu. Přestože v češtině později vyšly různé jiné Preusslerovy dětské knihy, jako např. Malá čarodějnice, Čarodějův učeň a pro dospělé pak dojemný a roztomilý Útěk do Egypta přes Království české. Jen ten dětmi v mnoha zemích tolik oblíbený Loupežník Hotzenplotz kupodivu nikdy do češtiny přeložen nebyl. A to prosím vyšel i v ruštině.

Příhody tohoto loupežníka byly také zpracovány jako divadelní hra a zfilmovány. Jako postava loupežníka Hozenplotze se zapsal ve filmu do dětských srdcí známý herec Gerd Fröbe (v Československu kdysi běžel film Stalo se za bílého dne, kde hrál jedu z hlavních rolí. Ve filmech s Jamesem Bondem hrával často jeho protivníka.

Byl to loupežník dost netypický, ten Hotzenplotz. Když dosáhl v roce 1972 důchodového věku, rozhodl se, že se bude dál živit už jen poctivým způsobem a otevřel si proto hospodu, kterou pojmenoval „Loupežnická sluj“. Tam možná stále ještě trochu okrádal hosty, ale nemusel se už nikde schovávat. A nebyl v tom sám…hospod, kde jsou hosté okrádáni, je po světě mnoho.

Pět let po tomto důležitém Hotzenplotzově rozhodnutí se v televizním českém vysílání pro děti - Večerníčku objevil v kouzelném Českém ráji a okolí jemu podobný loupežník, „podnikatel“ který prožíval skoro shodná dobrodružství, a měl také podobné potíže s vrchností jako jeho předchůdce. Jmenuje se Rumcajs. Je to takový čistě český loupežník který se snažil uživit podle známého hesla „Kdo nekrade, okrádá svoji rodinu.“ Na tu určitou příbuznost s německým loupežníkem Hotzenplotzem upozornil ve své knize „Česko návod k použití“ také spisovatel Jiří Gruša. Ale tvůrce populárního Rumcajse jistě o Hotzenplotzovi nikdy neslyšel, bude to, jak se říká „podoba čistě náhodná“.

Karel A. Pokorný NL