Sbìratelé jsou š»astní lidé
Patøím k té necelé tisícovce èlenù Klubu sbìratelù kuriozit, který pøed 66 lety zalo¾ila skupina nadšencù a po prvních veøejných akcích se k nim hlásili další a další. V dobì abnormální normalizace šlo o jednu z únikových aktivit, jí¾ se vìnovalo tisíce lidí u nás. Teprve v nových svobodných pomìrech má klub od roku 1993 øádnou registraci jako obèanské sdru¾ení s pùsobností po celé Èeské republice. Jeho èlenové se zabývají více ne¾ 200 sbìratelskými obory. Nìkteré jejich sbírky jsou dnes velice obsáhlé (zahrnují a¾ 100 000 polo¾ek) a staly se dokonce mezinárodnì uznávanými.
Náš dlouholetý pøedseda Ladislav Likler je dnes pro mnohé pøíkladem. Podaøilo se mu shromá¾dit jednu z nejvìtších sbírek sýrových etiket na svìtì. Jeho sbírku témìø 194 000 etiket ze 125 zemí pøevzala èeská firma Laktos a za své nejen sbìratelské, ale i teoretické znalosti o sýrech a mlékárenství vùbec si 
vyslou¾il od Francouzù rytíøský titul øádu Camembertu – jednoho z nejslavnìjších a nejznámìjších francouzských sýrù. Etikety zaèal sbírat u¾ jako student prùmyslové mlékárenské školy v dobì prázdninových praxí. Mohl proto také v letech své zralé dospìlosti zpracovat a vydat dvoudílnou knihu o historii mlékárenství, v ní¾ zúroèil své nastøádané zkušenosti a znalosti. Má pøehled o svìtových výrobcích sýrù, jejich vynálezcích, o všech novinkách v celém oboru.
I sbìratelství u nás má svou historii
V roce 1905 vznikl snad první sbìratelský klub, jeho¾ èlenové sbírali pohlednice a vymìòovali si je navzájem. V dnešním klubu sbìratelù pohlednic u¾ je to kolem 300 sbìratelù. V dobì první republiky byl zalo¾en Spolek sbìratelù a pøátel exlibris – dnes je v nìm 600 sbìratelù, umìlcù a pøátel drobné a pøíle¾itostnì grafiky, zvláštì pak onìch kni¾ních znaèek. Letos v øíjnu se sejdou v Chrudimi na svém sjezdu.
Šíøe sbìratelských zájmù v dnešních podmínkách je vskutku nepøehlédnutelná. Navíc zvláš» vášniví sbìratelé, jdoucí a¾ tzv. ke koøenùm, mají dnes jedineènou mo¾nost na mezinárodních výstavách navazovat snadno zahranièní styky, vymìòovat si celé duplikátní sbírky, nakupovat sbìratelskou techniku, která je v mnohém podobná technickým prostøedkùm, jaké pou¾ívají filatelisté nebo sbìratelé mincí èi platidel. Pro ty úèely jsou vhodné jak pohlednice, kapesní kalendáøíky, obaly všeho druhu, etikety, nálepky, ubrousky, telefonní karty. Dokonce existují tzv. Floh markety – trhy, na nich¾ lze prodávat èi nakupovat sbìratelské pøedmìty.
V našem Klubu sbìratelù kuriozit jsou nejvíce poèetné sekce sbìratelù kapesních kalendáøíkù, modelù a figurek, pivních suvenýrù, pohlednic a ji¾ zmínìných sýrových etiket. Dále jsou to jednotlivé sekce sbìratelù a opìt nejvìtšími z nich jsou sbìratelé (abecednì): autogramù, èajù, èajových obalù a visaèek, èokoládových obalù, kuøáckých potøeb, likérových a vinných etiket, nálepek z ovoce a zeleniny, papírových ubrouskù a ¾výkaèek.
Ale sbírá se témìø všecko:
nejen z naší zemì, ale i z ciziny pocházejí rùzné kuriozity, jak o tom informuje náš klubový èasopis Sbìratel. Napøíklad v jeho posledním èísle píše sbìratel Pavel Šmakal ze Zlína o své bohaté sbírce èeských encyklopedií anekdot, která obsahuje z anekdoty ji¾ 50 000 zdrojù a vlastní 352 knih – anekdotáøù. Nebo se pøihlásil nový sbìratel Roman Odrazil, který vášnivì sbírá tøi roky magnetiky na dvíøka lednièek èi mikrovlnek (tøídí je na firemní, reklamní a turistické). Pøi brouzdání na internetu našel si velkou spøíznìnou komunitu „magnetkáøù“. Sbírají se rùzná vydání biblí, knih rùzných autorù a jejich pøekladová vydání z rùzných zemí, sbírají se jídelní a nápojové lístky, ale také psí známky, hraèky, dokumenty všeho druhu, nemluvì o odznacích, dopisních papírech èi zápalkových nálepek.
Apropó: kuriozity!
Kdo by dnes neznal u nás Pelhøimov, mìsto rekordù a kuriozit. Letos pùjde o zdolání èi vyhlášení 70 èeských rekordù, jako napøíklad k nim budou patøit ti mu¾i, balancující se tìmi míèi nad hlavou, siláci ohýbající mince v zubech, osoby s nejdelšími vlasy èi s nejdelší bradkou, pøihlásila se jedna babièka, která ušila nejdelší jazyk ze 60 000 knoflíkù, sejdou se tu sbìratelé kuriózních plyšákù (nejvìtší z nich má v Èesku ètyøi metry). Nad pelhøimovským námìstím, na nìm¾ naleznete objekty témìø všech stavebních slohù, budou pøitom krou¾it další rekordmani.
V Pelhøimovì mají proto také Muzeum rekordù a kuriozit (nejvìtší, nejdelší, nejt쾚í, nejrychlejší, nejvytrvalejší – to jsou pøívlastky z tohoto muzea) nìkteré rekordy jsou zaøazeny v Guinessovì knize rekordù (ta byla zalo¾ena v roce 1951 ve Spojeném království Velké Británie (tehdy v Irsku). Zdejší agentura Dobrý den je rovnì¾ proslavená. Ka¾doroènì druhý víkend v èervnu poøádá mezinárodní festival rekordù, ten letošní se konal ve dnech 10. – 11. èervna. Rekordy se zde ukládají do databanky, uvádìjí se ji¾ v tradièní Èeské knize rekordù hlásí se do zmínìné svìtoznámé encyklopedie.
Klub sbìratelù oceòuje rovnì¾ své èleny za nejvìtší a pozoruhodné sbírky. Jejich ocenìní podléhá mnoha kritériím, na jejich cenu má vliv hodnota tìchto sbírek, pohyb cen, které vycházejí z nabídky a poptávky. Odhadnout proto cenu takových sbírek, uspoøádaných èasto podle oborù a podle zemí, lze také podle pojištìní, na kolik si její majitelé své sbírky sami oceòují. Není výjimkou, ¾e nìkteøí sbìratelé nechtìjí být uvádìni ani v adresáøi, který Klub sbìratelù kuriozit vydává ka¾dé tøi roky – obávají se prozrazení a nebezpeèí kráde¾e. Pøesto špièkoví èlenové Klubu sbìratelù kuriozit se sna¾í o urèité odhady nìkterých významných sbírek.