Více jak sto let uplynulo od poslední návštìvy velkého èeského básníka v našem mìstì - Ostravì. Jako uznávaný pøedstavitel èeské kultury byl Vrchlický pozván zdejší Veøejnou lidovou knihovnou a èítárnou do Moravské Ostravy, aby pøednesl pøednášku o Janu Nerudovi. Po návštìvách politika F. L. Riegra (1894) a filosofa T. G. Masaryka (1902) mìla být návštìva slavného básníka další významnou událostí v ¾ivotì ostravských Èechù.
V té dobì byl Jaroslav Vrchlický na vrcholu své slávy. Právì oslavil své padesátiny, co¾ bylo pro èeskou kulturní veøejnost pøíle¾itostí k velkým oslavným akcím, které se konaly po celé zemi. Výjimkou nebyla ani Ostrava. Zdejší èeský tisk pøinesl øadu oslavných èlánkù o básníkovi, ostravské spolky mu poslaly blahopøejné telegramy, ostravští ochotníci hráli Vrchlického hry, konaly se pøednášky o jeho díle. Celé mìsto se pøipravovalo na oslavu „svého“ básníka, která byla stanovena na druhou polovinu dubna.
Pro Vrchlického nebyla Moravská Ostrava tak úplnì cizím mìstem. Jeho rodièe tu toti¾ poèátkem 70. let 19. století bydleli a „podnikali“. Otec, Jakub Jan Frída, si pronajal parní mlýn na Mlýnské ulici, matka vedla malý obchod s moukou a kroupami na Mostní ulici poblí¾ dnešní budovy VZP. Mladý Vrchlický, tehdy sedmnáctiletý student klatovského gymnázia, tu jezdíval za rodièi o prázdninách. Po 30 letech byl sám zvìdav, jak se mìsto promìnilo.
Básník pøijel do Ostravy v pátek 17. dubna 1903 v 17 hodin rychlíkem a po uvítání na pøívozském nádra¾í se ubytoval u Jiøího Valenty, øeditele ostravské poboèky ®ivnobanky na Nádra¾ní tøídì è. 39. Pøednášku o Janu Nerudovi ve velké dvoranì Národního domu si rozdìlil do dvou èástí - první pøednášel v sobotu o 8. hodinì veèerní, druhou pak v nedìli v 10,30.
Sobotní program byl narušen neèekanou událostí - na tu dobu neobvyklou snìhovou bouøí a vánicí. „Sobotní ¾ivelní pohroma zavála vlakem k nám cesty“ píše dopisovatel Opavského týdeníku. 3 Litoval èetné zájemce z okolí Ostravy, kteøí se na pøednášku nemohli dostat. Pøesto úèast na obou pøednáškách byla velmi vysoká, sál byl zcela zaplnìn, mnoho lidí se vùbec nedostalo dovnitø.
Pøes rozmary poèasí navštívil Vrchlický v Ostravì øadu míst. Na své mládí i rodièe si zavzpomínal na Mostní ulici, kde stával krámek jeho matky i na Mlýnské pøed otcovým mlýnem. Došel i k ®ofínské ulici, kde však ji¾ nestál dùm, v nìm¾ v podnájmu bydleli jeho rodièe. Pøijal soukromé pozvání do rodin pøedních ostravských vlasteneckých pracovníkù JUDr. Edmunda Palkovského (Pøívozská 12) a ing. Emanuela Balcara na Zámecké è. 8. Se spoleèností, která jela v šesti koèárech, zavítal básník na jámu Karolina a do Èeského domu ve Vítkovicích. V pondìlí 20. dubna 1903 si Vrchlický ještì prohlédl Vítkovické ¾elezárny a zavítal i do èeských støedních škol na Matièní ulici. Odpoledne pak odjel do Nového Jièína. Tak skonèila poslední, ètyødenní návštìva Ostravy Jaroslava Vrchlického, s jeho¾ pobytem je v Moravské Ostravì spjato více míst a domù (vìtšina z nich dosud stojí), ne¾ s kterýmkoliv èeským básníkem.
Jaromír Dlouhý
Jaroslav Vrchlický (vlastním jménem Emil Frída) se narodil 17. 12. 1853 v Lounech. Gymnázium zaèal studovat ve Slaném, pokraèoval v Praze a studia ukonèil v roce 1872 v Klatovech. Pak studoval historii, filosofii a románské jazyky na Filosofické fakultì Karlovy university. Následoval odjezd do Itálie, kde pùsobil jako vychovatel ve šlechtické rodinì. Krátce pak byl suplentem na uèitelském ústavu v Praze a tajemníkem na Èeském vysokém uèení technickém. V pozdìjších letech se stal profesorem srovnávacích dìjin literatury na Universitì Karlovì v Praze. V roce 1901 byl Jaroslav Vrchlický (spolu s hudebním skladatelem Antonínem Dvoøákem) jmenován do¾ivotním èlenem panské snìmovny vídeòské Øíšské rady. Zemøel 9. záøí 1912 v Doma¾licích.
Pøedevším se ale vìnoval vlastní tvorbì. Zní a¾ neuvìøitelnì, co všechno staèil za necelé ètyøi desítky let tvùrèí èinnosti vykonat. Byl autorem 144 pùvodních svazkù (83 básnických, 42 dramatických, 6 prozaických a 13 knih literárních studií). Pøekládal z 18 jazykù a 472 autorù, vydal 98 knih pøekladù!1) Vlastním dílem i pøeklady obohatil èeskou literaturu o hodnoty svìtové kultury. Pøesto¾e se kritika v hodnocení Vrchlického významu èasto rozcházela, zùstává Jaroslav Vrchlický jedním z nejvìtších èeských básníkù.
Jako uznávaný pøedstavitel èeské kultury byl Vrchlický pozván zdejší Veøejnou lidovou knihovnou a èítárnou do Moravské Ostravy, aby pøednesl pøednášku o Janu Nerudovi. Po návštìvách politika F. L. Riegra (1894) a filosofa T. G. Masaryka (1902) mìla být návštìva slavného básníka další významnou událostí v ¾ivotì ostravských Èechù.
Poznámky:
1) (gb): Vrchlický. Lidové noviny 9. 9. 1942, s. 4
2) Mistr Jaroslav Vrchlický mezi námi. Opavský týdeník 25. 4. 1903, s. 3
Více jak sto let uplynulo od poslední návštìvy velkého èeského básníka v našem mìstì - Ostravì. Jako uznávaný pøedstavitel èeské kultury byl Vrchlický pozván zdejší Veøejnou lidovou knihovnou a èítárnou do Moravské Ostravy, aby pøednesl pøednášku o Janu Nerudovi. Po návštìvách politika F. L. Riegra (1894) a filosofa T. G. Masaryka (1902) mìla být návštìva slavného básníka další významnou událostí v ¾ivotì ostravských Èechù.
se ubytoval u Jiøího Valenty, øeditele ostravské poboèky ®ivnobanky na Nádra¾ní tøídì è. 39. Pøednášku o Janu Nerudovi ve velké dvoranì Národního domu si rozdìlil do dvou èástí - první pøednášel v sobotu o 8. hodinì veèerní, druhou pak v nedìli v 10,30.