Postavím putnu a …
Rád bych pøedeslal, nebo vytknul pøed závorku, ¾e tenhle text je výrazem mé úcty k ¾enám a ¾enství. Pokud se v nìm potkáte s lehkou ironií, je to ironie láskyplná, chápající.
Mezi mými kamarádkami se to èasto pou¾ívalo a já trochu nechápal. Kdy¾ jsem se nìkteré zeptal, proè neudìlala to èi ono, odtušila:
ále postavila jsem asi na hodinu putnu a potom u¾ jsem nestíhala.
Pochopil jsem po èase, aè kluk z vesnice. Kdy¾ kdysi vesnické panímámy, ale i mladice, dìveèky, šly s vìdrem, putnou, pro vodu k obecní studni, bylo to ideální místo na výmìnu informací. Jako mìla maskulinní antika své fórum, na nìm¾ se scházeli svobodní mu¾i, mìla èeská vesnice daleko demokratiètìjší náves, otevøenou pro dámy všech vrstev. Dokonce nebyla uzavøená ani pro eventuální hlasy místních mu¾ù. ®enský ¾ivel tady ovšem jednoznaènì panoval, probírala se témata zásadní, dá se øíci klíèová. Která to èeká s kým, kdo chodí po setmìní do které chalupy, probraly se obèas i recepty, dìtské nemoci, prostì ten bájeènej ¾enskej svìt se tady potkával, cítil, obèas i na chvilku nenávidìl. Postavit putnu je vlastnì krásný ¾enský atavismus.
Znám ještì takovou specifickou variantu. Nemám to empiricky verifikované, vìdu jsem do toho nezapojil. Jenom léta pozorování mu¾e, který vìtšinu ¾ivota pro¾il obklopen ¾enami. Všimli jste si také, ¾e nejlépe si dvì (ale klidnì tøi i více) dámy popovídají mezi dveømi?
Èím frekventovanìjší prostor to je, tím ochotnìji postaví pomyslné putny. Nìkolikrát jsem pozoroval zpovzdálí rùzné rušnìjší prostory a fakt se dámám nejlépe povídalo mezi dveømi, které byly nejpou¾ívanìjší.
Je v tom mo¾ná nìjaká pro pány netušená magie, mo¾ná jenom letitá tradice, vazba na dávnou roli ¾enství. Líbí se mi to, rád se pøiznávám a kdy¾ se nìkdy pøichomýtnu do vìtší spoleènosti a obcházím dvì dámy mezi dveømi, zabrané do zásadní disputace, obejdu je s pokorou a úctou.
Postavily putny, nerušme…