Smradlavá
„Sirné vody na východní Moravì jsou vázány na specifické geologické podlo¾í, kterému se øíká karpatský flyš a jsou pova¾ovány za pøírodní unikáty Moravy.
Podmínkou vzniku jsou rozpuštìné sírany hluboko pod povrchem a pøítomnost organických látek v horninách, které na východní Moravì obstarávají plynné uhlovodíky. Zejména metan. Kromì toho je nutná také vhodná cirkulace podzemních vod a pøítomnost desulfurikaèních bakterií, které odnímají ze síranù kyslík a produkují sirovodík (sulfan) (H2S).
Vznik sirné vody je velmi slo¾itý proces, do nìho¾ vstupuje nìkolik promìnných. Velký vliv má mno¾ství srá¾ek bìhem roku, aktivita bakterií závisí na teplotì a tudí¾ roèních obdobích. Koncentrace sirovodíku proto bìhem roku èasto kolísá a tøeba jen zdánlivì nepatrné zásahy èlovìka do pøírody a krajiny mohou celý slo¾itý proces zastavit a znièit. Jsou proto známé pøípady, ¾e z pùvodnì sirné vody se stala voda prostá“.( iDnes 24. 9. 2008)
Tolik uèený popis o vzniku a existenci sirných pramenù. Teï se vydejme do horské obce Bílá v Beskydách, kde se jeden z takovýchto pramenù vyskytuje. Znám hory odmalièka a údolí Smradlavé jsem mìla v¾dy spojeno právì s existencí sirného pramene. Zastavili jsme se tu, a» jsme šli kolem v létì èi jeli kolem v zimì na bì¾kách. Pramen se nachází v údolí Velké Smradlavé, co¾ je stejnojmenný potok. K prameni vede pøes potok pìkný døevìný mostek. Okolí pramene je upraveno a kousek od nìj je pøístøešek s lavièkami. Z centra Bílé je místo vzdáleno asi 4 km nenároèného pochodu, od Zámeèku 1,5 km. Nikde jsem se nedoèetla, od kdy je pramen znám.
Místo samo o sobì je charakteristické svým zápachem. Kolem korýtka nalezneme bílý povlak. Jedná se o prùvodní znak vody s obsahem sirovodíku. Tento povlak tvoøí kolonie sirných bakterií oxidaèního prostøedí, které jsou nutnou souèástí vody. Obèas lze pozorovat i èerné povlaky redukèního prostøedí.
U bílanského sirného pramene je navíc jedno unikum. Je zde mo¾no uvidìt fialové bakteriální kolonie rodu Chromatium. Tím se podívaná stává velmi nezvyklou. Je tato voda vùbec k pití?
Vytékající voda je naprosto èirá a má rovnì¾ léèivé úèinky. Jezdívají si pro ni lidé, kteøí trpí nejrùznìjšími chorobami kù¾e, u nich¾ je známo, ¾e jsou velmi obtí¾nì léèitelné. Nebo» pøedepsat správnou mast, její¾ u¾ívání má hojivý úèinek, je pro ko¾ní lékaøe velmi nároèné. Nìkdy se pøi u¾ívání nìkterých preparátù mù¾e stav i zhoršit. Smradlavá voda však rozhodnì ublí¾it nemù¾e. A zpravidla v¾dy pomù¾e.
Pramen sirné vody se pak nalézá na Bílé ještì na jednom místì u silnice a je pojmenován po svatém Antoníèkovi (na obr. vpravo). Doèetla jsem se o nìm v kní¾ce Vladislava Kropa: Pytláci v Zadních horách, kde je popsán její blahodárný úèinek pøi bøišní pøíhodì, která potkala loveckého hosta ze Salajky. Kdy¾ se o uzdravení dozvìdìl arcibiskup, nechal pramen upravit a postavit u nìj døevìnou kaplièku, kterou na sv. Antoníèka vysvìtil místní faráø. Dnes ji¾ voda nemá tak silný sirovodíkový odér jako voda ze Smradlavé.
A pokud vás napadne vzít si vodu do láhve, uvaøte si z ní kávu. Nepøíjemný zápach se vytratí, ve vodì zùstane sodík a další slo¾ky, které chu» kávy zvýrazní. Sirná voda se nebalí, proto¾e sirovodík se po odbìru bìhem nìkolika hodin vytratí v dùsledku mikrobiologických a oxidaèních procesù. Pøeji dobré kávování …
Pavla Zemaníková