V bøeznu na Bøezòáka
Klub vojenských veteránù BaBiny
V bøeznu jsme uskuteènili ji¾ šesté pokraèování akce "V bøeznu na Bøezòáka". Nejprve jsme na høbitovì ve Valtírovì uctili památku Viktora Cibicha – mu¾e, jen¾ dal pivu tváø. A po té se krátkou procházkou pøesunuli do Velko-Bøezenského pivovaru, kde bìhem prohlídky a posezení v originální pivovarské restauraci jsme prozkoumali historicky daný význam slova Bøezòák-tedy svìtlého le¾áku s vyšší stupòovitostí. Potìšilo setkání s emeritní sládkovou paní Janou Rostovou a sladmistrem panem Milanem Zajptem.
Klub vojenských veteránù Babiny obèanské sdru¾ení, je zájmovou, otevøenou a nepolitickou organizací, která sdru¾uje bývalé vojáky Vojenského útvaru 6174 Litomìøice (7. spojovací pluk, 55. spojovací prapor) a další s obdobným vojenským zamìøením v minulosti. Zejména pak vojáky základní vojenské slu¾by, kteøí pùsobili v oblasti speciálního radiového prùzkumu a vyhodnocování radiové komunikace armád èlenských státù Severoatlantické Aliance (NATO), umístìných v Západním Nìmecku, Francii, Belgii, Holandsku a dalších, v letech konèící tzv. studené války
Po vymrzlém návratu do Pivovaru Velké Bøezno zaèala docela poutavá pøednáška pana øeditele pivovaru, který mluvil z patra, zajímavì a nevyhýbal se ani o¾ehavým tématùm.
"Pivo svìtlý le¾ák s extraktem pùvodní mladiny 12 a¾ 14%, vaøený døíve v bøeznu, kdy bylo mo¾no vyu¾ívat nízkých venkovních teplot a dostatku pøírodního ledu" (Ing. Antonín Kratochvíle, Pivovarský kalendáø)
Nìkdo øíká - jen nìjaké to Velké Bøezno kousek od Ústí nad Labem. Tudy ale chodily dìjiny Evropy. Velké Bøezno má mnoho spoleèného se zámkem Konopištì a dokonce i s Prahou (kdo nezná Chotkovy sady) a zejména pak (kdy¾ u¾ jsme u tìch vojákù) s První svìtovou válkou!
Hrabìnka Chotková, èeská šlechtièna (®ofie Marie Josefina Albina z Chotkova a Vojnína), man¾elka následníka trùnu Františka Ferdinanda d 'Este, byla zavra¾dìna Gavrilo Principem spolu se svým man¾elem dne 28.èervna 1914 v Sarajevu, co¾ bylo záminkou k rozpoutání první svìtové války. Celé své mládí pro¾ila na rodinném zámku ve Velkém Bøeznì, vdávala se v Zákupech.
Trochu povídání s panem Milanem Zajptem o vynikajícném pivu
Výrobky Pivovaru Velké Bøezno dìlí na tøi skupiny:
desítka – pivo zvané deš»ovka (já bych ještì pøidal, ¾e je to pivo silnì diuretické, slušnì mezi námi øeèeno)
dvanáctka – pivo zvané plnotuèné, dvouvajeèné, atd. (cizincùm se to obtí¾nì vysvìtluje, Èech to pochopí)
ètrnáctka – pivo zvané chytré, vynikající a vysokojakostní pivo (po pìti pivech mù¾e ka¾dý bez problémù dìlat jakéhokoliv ministra v naší vládì nebo alespoò trenéra èeské fotbalové representace nebo nìco úplnì jiného)
Pár lidí se ptá stále na to samé
Je v sudech s pivem o pár litru piva více? Bejvalo ve starých hliníkových, které se nará¾ely a trocha piva v¾dy utekla. U KEG sudù je uvnitø trubka, která vede a¾ ke dnu a k uniku piva nedochází. Na vedlejším obrázku máte rozpùlený sud, kde je to všechno názornì vidìt.
Proè se zpívá pijme pivo s bobkem, jezme bedrník?
Byla to povìra, ochrana proti ranám morovým. Proè se øíká, ¾e kdy¾ dozrávají švestky, je zhoršená kvalita piva? V dobách kdy dozrává švestka na konci léta, tak se také rozmáhají na medovici (tu sbírají vèely) rùzné spory a ty se dr¾í ve vzduchu a s tím se dostávaly do prostor, kde se vyrábìlo (chladilo) pivo. Dnes jsou to øízené a uzavøené prostory.
nezamìnitelná postava øeditele tohoto bohulibého zaøízení
Pivo se døíve chladilo pouze ledem, proto také v¾dycky poblí¾e pivovaru byl rybník. Led se v zimì nasekal a ulo¾il do sklepù, kde vydr¾el do další zimy. Velkobøezenský pivovar rybník nemá, ale podél levobøe¾ní komunikace bøehu Labe byly tzv. okénka, malé nádr¾e, do kterých se napustila voda z Labe a nechala se zmrznout.
Taky byla zmínka o pivovici – je to pálenka z piva. Nalévají ji v Pivní galerii v Holešovicích. Pálenka výborná, se slabou chutí po sladu a chmelu, ovšem prý velice nebezpeèná, øíkal Milan a má s tím dost neblahé osobní zkušenosti.
jedineèná láhev toto vzácného nápoje
Dostali jsme rovnì¾ školení o toèení piva, nìkteøí si ho šli natoèit sami, .Milan je bedlivì pozoroval. Pivo se zásadnì toèí do èistého vypláchnutého skla, je-li sklo suché, pivo se zavírá a bublinkuje po stìnách a pìna velice rychle mizí. To bych dokonce i pochopil. Nejdøíve sklo kolmo, udìlat malý základ a pak teprve pivo toèit šikmo po stìnì. Pivo se zásadnì toèí najednou a nejdéle bìhem ètyø vteøin musí být hotové
S Milanem se vùbec èlovìk tì¾ko dohaduje, je jeden z mála oficiálních degustérù piva u nás. Pøijde do hospody, dá si pivo, napije se, nechá nedopité na stole a odchází Kdy¾ zaène obsluha povykovat cosi o placení, tak prohlásí:„Tuto ¾lutou tekutinu nevalné chuti nepova¾uji za pivo“.
sponzor Richard a øeditel u obrazu Zipicha
Obraz pana Cibicha (nebo Zippicha) maloval jeden ústecký malíø za jeden soudek piva. Obraz je dìlán jenom podle tácku, co¾ se mi zdá jako dobré umìlecké dílo. Nìkdy pøed lety obraz pøedal, ale úpìl, ¾e soudek je málo, ¾e jenom rám ho stál víc. Ovšem obchod je obchod a kdy¾ si dva plácnou... ®e holt jeden byl v rozverné náladì po vypití pár kouskù špièkového piva a druhý toho vyu¾il...
O pivu
Sladování je proces pøemìny jeèmene na slad, který je obohacen o enzymy (jednoduché èi slo¾ené bílkoviny, které urychlují chemické pøemìny v ¾ivých buòkách, èi soustavách bunìk) a extrakt.
1. Máèení jeèmene, které spoèívá v øízeném zvýšením obsahu vody z cca. 15% na 48%, které trvá asi 3 dny, a jeho hlavním cílem je inicializace klíèení.
2. Klíèení jeèmene, pøi nìm¾ dochází k aktivaci (syntéze) širokého spektra enzymù. Provádí se asi 10 - 15 cm tlustých a bìhem klíèení se nìkolikrát pøevrací. Klíèení trvá tak dlouho, a¾ støelka dosahuje 3/4 délky zrna.).
3. Sušení sladu, kde dochází ke sní¾ení obsahu vody pod 2%, za inaktivace enzymù a následnì i zastavení všech vegetaèních procesù, zejména pak klíèení
Výroba piva zaèíná na varnì, kde se rozemletý slad mísí s vodou ve varních nádobách a vlivem teplotních pochodù jsou ze sladu do roztoku uvolòovány zkvasitelné cukry. Tomuto procesu se øíká rmutování.
Poté je celé dílo pøeèerpáno na scezovací káï, kde jsou ze vzniklého roztoku oddìleny pevné èástice sladového šrotu (mláto). Èirý roztok zvaný sladina je povaøen 90-120 min. s chmelem na mladinové pánvi.
Po ukonèení chmelovaru získáme základní roztok pro výrobu piva, který se jmenuje mladina. Horká mladina je zchlazena deskovým chladièem na zákvasnou teplotu a poté zakvašena pivovarskými kvasnicemi
Hlavní kvašení probíhá pøi tradièní klasické technologii v otevøených kvasných kádích, které jsou vybaveny chlazením pro regulaci teploty bìhem kvašení. Celková doba hlavního kvašení je 7 - 10 dní.
Po prokvašení mladiny na po¾adovaný stupeò, je mladé pivo zchlazeno a sesudováno do le¾áckého sklepa, kde zraje v uzavøených le¾áckých tancích 35 - 55 dní podle druhu piva. Bìhem zrání se z piva vysrá¾í kalící èástice, pivo se nasytí oxidem uhlièitým a probìhnou dùle¾ité pochody ovlivòující výsledný senzorický (chu»ový) charakter piva. Po ukonèení zrání je pivo pøed stáèením filtrováno, pøípadnì stabilizováno (u piva s delší trvanlivostí), pasterováno a poté stáèeno do obalù.
A proto¾e nejen pivem ¾iv je èlovìk, tak se podávalo pøi ochutnávce toho nefiltrovaného piva malé obèerstvení, velice chutné. Kdy¾ si to nama¾ete na bílou veku, tak to nemá chybu.
Chlebíèková pivovarská pomazánka „alá Bøezòák“
Sýr EIDAM 45% - strouhaný 40dkg
Sýr NIVA – dobøe uzrálá 30dkg
Šunka - jemnì krájená 40dkg
Okurky – menší kostièky 15dkg
Cibule – menší kousky
Feferony (beraní rohy) 5ks
Majonéza 35dkg
POZOR: ¾ádné koøení - chu» se tvoøí pomocí feferonek, cibule a okurek.
František Bouška