Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Judita,
zítra David.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Chanuka v mysli premiéra ÈR Jana Fischera


Periodikum ®idovské listy, vydávané ®idovskou liberální unií v ÈR, pøineslo v tìchto dnech mj. krátký projev premiéra Èeska Jana Fischera, který pronesl pøi rozsvícení první svíèky chanukie, osmiramenného svícnu, na Palachovì námìstí v Praze.
Slavnost se uskuteènila na prostranství pøed Rudolfinem ji¾ podvanácté, tentokrát za úèasti izraelského velvyslance v Praze Jaakova Levyho, rabína Manise Barashe - misionáøe z Chabadského centra v USA, a èlenù ortodoxního ¾idovského hnutí Chabad Lubaviè...
Vyznavaèi lubavièského ortodoxního judaismu se stejnì jako ostatní chasidské vìtve hlásí ke svému rabínovi, v jidiš rebbemu - duchovnímu vùdci, jeho¾ vliv a nepsané pravomoci sahají daleko za rámec práce rabínù v ostatních komunitách.
Ctìným staøešinou Chabadu je i nadále Menachem Mendel Schneerson, a to i pøesto, ¾e v èervnu 1994 ve vìku 92 let zemøel. Hnutí Chabad Lubaviè toti¾ rozhodlo, ¾e po jeho smrti u¾ nebude nového rebbeho hledat.


Tento poslední rebbe se ujal vedení komunity zalo¾ené v 18. století v bìloruském mìstì Lubaviè v roce 1951, po smrti svého tchána a v poøadí šestého rebbeho Josefa Jicchaka Schneersohna, který na poèátku holocaustu v Evropì pøenesl sídlo hnutí do USA...
(Pøed rokem byl v Bombaji spáchán Pákistánci z militantní muslimské organizace Laškare tajba teroristický útok mj. na ¾idovské vzdìlávací støedisko Chabad Lubaviè, kde bylo pìt ®idù usmrceno a zajaty desítky rukojmích. Celkem bylo zabito na tøicet lidí.)
Proto¾e i v našem parlamentu v souvislosti s návrhy na zmìny ve státních svátcích padla zmínka o Dnu vzdìlanosti, nebude od vìci zjistit, jak je tento svátek v americkém zákonì zdùvodnìn. Snad k tomu postaèí výòatek ze zmínìného zákona USA:
"Snìmovna representantù Spojených státù amerických a Senát se usnesly, aby 26. bøezen 1991, poèátek devadesátého roku rabína Menachema Schneersona, vùdce celosvìtového Lubavièského hnutí, byl stanoven jako Den vzdìlanosti USA. Prezidentovi se ukládá, aby vydal prohlášení, vyzývající lid USA k uctìní tohoto dne vhodnými oslavami a aktivitami..."
Podepsán George Bush, Prezident Spojených státù amerických.
(Chabad je chasidské hnutí øídící se ¾idovským nábo¾ensko-filosofickým systémem, podle kterého lze dosáhnout poznání a pochopení Bo¾ích zámìrù, úèelu a smyslu Stvoøení pomocí tøí souèástí lidského intelektu – Chochma (moudrostí), Bina (pochopením) a Daas (poznáním). Poèáteèní písmena tìchto tøí hebrejských slov tvoøí název Chabad...)
Èesko-americká ¾idovská vzájemnost se projevila také tím, ¾e na prosbu první dámy Spojených státù Michelle Obamové záøil v Bílém domì 16. prosince cenný chanukový svícen Cyrilla Schillbergera z roku 1873, který do Washingtonu zapùjèilo ®idovské muzeum v Praze na chanukovou slavnost pro pìt stovek hostù.


Premiér Jan Fischer pochází z ¾idovské rodiny a jeho syn Jan je sice z ne¾idovské matky, ale sám se rozhodl inklinovat k judaismu. Na oslavì chanuky byl se svým otcem a svojí tìlesnou strá¾í. Vánoce slaví, dárky jim však nenosí Je¾išek, ale Moj¾íšek. Ten mu letos pøinesl chanuka geld, tedy peníze, za které si mù¾e koupit, co chce.


Chanuková øeè Jana Fischera, pøedsedy vlády ÈR:
"Je pro mì velkou ctí, ¾e zde mohu øíci pár slov pøi pøíle¾itosti svátku Chanuka. Chanuka sice není nejvýznamnìjším ¾idovským svátkem, ale je svátkem nejznámìjším, proto¾e je nejveøejnìjší, nejotevøenìjší. A právì o otevøenosti tu chci dnes mluvit. Chci také mluvit o toleranci, o vztahu víry a morálky, o vztahu kultury a civilizace.
Co se mi vybaví, kdy¾ se øekne Chanuka? Svátek svìtel, svìtlo, které zahání tmu. To je odvìký a všem srozumitelný nábo¾enský symbol. V ka¾dém èlovìku je pøece jiskra bo¾ího svìtla. Lidé potøebují ke svému ¾ivotu svìtlo, a to jak k ¾ivotu vnitønímu, duchovnímu, tak k ¾ivotu veøejnému, svìtskému.


Po celou dobu své existence lidstvo bojuje s tmou. Bo¾í svìtlo zahání temnotu z našich duší a srdcí, svìtlo poznání a porozumìní vítìzí nad tmáøstvím, pøedsudky èi nesnášenlivostí.Dobré vìci jsou dobré uvnitø i navenek, jako je svìtlo v nás a svìtlo záøící všem. Víra je vìcí velice osobní. Ale morálka, která se z této víry rodí, je vìc navýsost veøejná.
Chanuka je svátkem ¾idovským, svátkem potvrzujícím národní identitu. Ale její poselství je zároveò univerzálním poselstvím dobra a lásky.V dnešním globalizovaném a sekulárním svìtì nezbývá na první pohled mnoho prostoru k projevení vlastní víry a kultury.
A tak se nìkomu mù¾e zdát, ¾e tento svìt, tento moderní Babylon, ¾ádnou autentickou víru a ¾ádnou autentickou kulturu nemá. Dokonce býváme utvrzováni v tom, ¾e nábo¾enské a národní projevy jsou v rozporu s principem rovnosti. ®e mohou urá¾et a diskriminovat ty, kteøí nechovají stejnou víru, kteøí se nehlásí ke stejné kultuøe.


Ale copak svìtlo chce nìkoho diskriminovat, copak mù¾e nìkoho urá¾et? Copak svìtlo nepatøí všem, nesvítí snad všem stejnì? Copak není pro ka¾dého stejnì vítaným pomocníkem na cestì temnotou? Copak k nìmu nesmìøujeme všichni, lhostejno, kdo ho vidìl první?
Svìtlo nerozdìluje, svìtlo spojuje. A to je to, co bych si chtìl vzít z poselství Chanuky. V¾dy» právì pevná osobní víra nám usnadòuje prosazování morálky ve veøejném ¾ivotì. Pøece právì úcta a vìrnost vlastní kultuøe nás vede k toleranci a respektu k druhým.
Svìtla se vzájemnì nevyluèují, svìtla se sèítají a posilují. Více svìtel znamená ménì tmy. Více dobra znamená ménì zla. Více skuteènì autentické víry a kultury znamená silnìjší a bohatší civilizaci. Ostatnì, sama Chanuka je pøíkladem takového obohacování. Stala se jakýmsi klíèem k vnímání ¾idovství.


Chanuka je svátek svìtel. A svìtlo je symbolem univerzálního jazyka. V¾dy» Bùh ztrestal Bábel zmatením jazykù právì za to, ¾e lidé pozapomnìli na svìtlo, na Bo¾í jiskru v nás. A dodnes je naším základním problémem nikoli to, ¾e mluvíme rùznými jazyky a patøíme k rùzným kulturám, ale ¾e neumíme v¾dy objevit onen univerzální komunikaèní prostøedek - svìtlo lásky, dobra a porozumìní.
Tato chanuková svìtla budou záøit sice jen osm dní, ale pøipomínají nám vìèný zázrak lásky. Pomìøujme své èiny ve svìtle tohoto zázraku po celý rok.Nesme tedy ka¾dý z nás své osobní svìtlo. Nesme ho hrdì a radostnì. Nesme ho vysoko, aby svítilo všem kolem.
A po cestì vítejme a zdravme všechna ostatní lidská svìtla, která zahánìjí tmu. V¾dy» i ten pozdrav máme spoleèný, aèkoli Èeši u¾ ho v ka¾dodenní øeèi neu¾ívají.
Tak tedy Šalom, pokoj s Vámi!"

Text a foto:Bøetislav Olšer

Foto:Chasidé u Západní zdi v Jeruzalémì



Komentáøe
Poslední komentáø: 30.12.2009  09:10
 Datum
Jméno
Téma
 30.12.  09:10 jisuch53
 28.12.  17:06 obr magen
 28.12.  09:03 imraL
 28.12.  08:11 venca