Obezita - nekoneèný problém
"Hlavnì dívky z osmých a devátých tøíd moc vztah k tìlocviku nemají. Nìkteré ani nevy¹plhají po tyèi. S kluky je to o nìco lep¹í, hlavnì kdy¾ se hraje fotbal, ten je baví," øíká tìlocvikáøka ze 6. základní ¹koly ve Frýdku-Místku Svatava Nenièková. Ve sportovních tøídách jsou samozøejmì dìti, které urèitì netrpí nedostatkem pohybu. Zato v bì¾ných tøídách sedí v lavicích nejedna baculka. "Nìkteré dìti mají zkrácené svaly, ani se poøádnì neohnou. Mnohá dìvèata se tìlocviku vyhýbají, seè jim síly staèí. Pak se to projeví na obratnosti, ale i na postavách," domnívá se Nenièková.
"Poèet obézních dìtí progresivnì narùstá. Je to dáno ¾ivotním stylem a s tím související skladbou stravy. Bohu¾el na¹e republika se v tomto smìru sna¾í dohnat vyspìlý svìt. V èeské populaci je obézních zhruba 20 a¾ 30 procent dìtí," tvrdí primáøka dìtského oddìlení Nemocnice ve Frýdku-Místku Ivana Röschlová. Nemocnice se rozhodla vytáhnout na Frýdecko-Místecku do boje s nadváhou dìtí a to spojenými silami jednotlivých oddìlení.
"Obezitu samozøejmì mù¾e zpùsobit nìjaká zásadní zdravotní porucha, ale u naprosté vìt¹iny dìtí, které se dostávají k nám do endokrinologické poradny, zpùsobují problém nevhodné stravovací návyky v kombinaci s nedostatkem pohybu. Abychom vùbec mohli nadváhu u dìtí øe¹it, je nezbytnì nutná spolupráce s rodièi a prarodièi, kteøí mají nejvìt¹í vliv na dìtskou ¾ivotosprávu, øíká ponìkud skepticky Röschlová, proto¾e komunikace s rodinnými pøíslu¹níky obézního dítìte je mnohdy velmi komplikovaná a zdaleka nepøiná¹í adekvátní výsledky. "Vìt¹inou se dovím, ¾e vlastnì dítì skoro nic nejí. Pøi podrobnìj¹ím rozboru ale zjistím, ¾e sice ráno nesnídá, ve ¹kole si dá maximálnì svaèinu, koupenou ve ¹kolním bufetu, a prvním vìt¹ím jídlem je obìd, v¹e pak ale dohání po pøíchodu domù ze ¹koly, kdy stále nìco pojídá, tu tyèinky, tu sladkost, tu rohlík se salámem .." líèí primáøka, jak velmi tì¾ce lze mnohdy získat pravdivé informace o tom, co dítì skuteènì bìhem dne sní. Ratolest, kterou rodina nevede k aktivnímu sportu, navíc prosedí vìt¹inu èasu u televize nebo u poèítaèe. A rezolutní obvyklé rodièovské øe¹ení s výzvou, a» jde kluk èi dìvèe "ven", opravdu ký¾ené ovoce nepøinese. "Je málo rodin, které si zajdou veèer spoleènì na bazén nebo o víkendu vyrazí na výlet a» u¾ pì¹ky nebo na bicyklu. Vedle toho, ¾e tak dítì pøijme pravidelný pohyb jako nìco, co neodmyslitelnì patøí k ¾ivotu, spojí rodinu spoleèné zá¾itky dùle¾ité i pro psychický vývoj."
Obvyklý postoj rodièù, ale hlavnì prarodièù, ¾e mírná nadváha u robátka je vlastnì roztomilá, mù¾e být velmi nebezpeèný. "Nadváha je velkým zdravotním problémem, obézním dìtem hrozí v ranné dospìlosti cukrovka, vysoký krevní tlak, kloubní problémy, potí¾e s páteøí, onemocnìní kardiovaskulárního aparátu," vyjmenovává primáøka.
Obézní dìti pøicházejí do endokrinologické poradny dìtského oddìlení Nemocnice ve Frýdku-Místku pøevá¾nì na doporuèení svých praktických dìtských lékaøù. "Pøedstava, ¾e na vesnici, kde je více pøíle¾itostí k zdravému pohybu v pøírodì, trpí obezitou ménì dìtí, ne¾ ve mìstì, je bohu¾el mylná. I k nám dorazil ¾ivotní styl a trend civilizované spoleènosti se v¹emi jeho negativy," øíká dìtská lékaøka Ludmila Hu¹ková z malého obvodu Palkovic. "Dìti s nadváhou posíláme do lázní, vìt¹inou do Bludova na ©umpersku. Tam za tøi a¾ ètyøi týdny shodí pár kilo, proto¾e se dostanou do prostøedí s jiným ¾ivotním rytmem a pravidelnou, správnì rozvr¾enou stravou. Jen¾e pøijedou domù a za krátký èas jsou zpìt na pùvodní váze. Bez souèinnosti s rodièi je ve¹kerá snaha marná," tvrdí Hu¹ková. Podobnou zku¹enost má i dìtská lékaøka z Frýdku-Místku Ilona Pospí¹ilová. "Od rodièù slýchám poøád, jak jejich dìti z tìch kil navíc vyrostou. Tì¾¹í pøípady po¹lu na endokrinologii, s lehèími se sna¾ím pracovat sama. Ale upozoròovat na mo¾ná zdravotní rizika se vìt¹inou míjí úèinkem. Zmìnit ¾ivotní návyky je toti¾ velmi nepohodlné. Èasto se stává, ¾e tlustému dítku zaènou nadbyteèná kila vadit v pubertì, kdy se mìní systém hodnot. Najednou pøestává být nejdùle¾itìj¹í dobré papu, s prvními náznaky zájmu o druhé pohlaví zaène hrát velkou roli vizá¾. Pak se mù¾e lehce stát, ¾e se z kulièky stane anorektik. Musím øíci, ¾e obavy z takového vývoje, který mù¾e konèit a¾ tì¾kou mentální anorexií, u¾ pøece jen motivovaly nìkteré rodièe k úèinné spolupráci," vypráví své zku¹enosti Pospí¹ilová.
Kdy¾ dítì i jeho rodièe projeví skuteèný zájem øe¹it obezitu, mají mo¾nost poradit se ve frýdecko-místecké nemocnici s dietní sestrou Julií Skláøovou. "Úvaha, ¾e nejlep¹í cestou ke zhubnutí je hladovìt, skuteènì není správná. Tì¾ko mohu dát nìjaký osvìdèený recept, proto¾e v ka¾dé rodinì je problém jinde. Nìkdy staèí jen probrat celodenní jídelníèek, aby si dotyèní uvìdomili, ¾e to nic, co jejich dítì za celý den spoøádalo, by energeticky vystaèilo i pro volejbalový tým. Dopoledne oplatky a odpoledne hamburger u stánku je stejným ne¹tìstím, jako poøádnì nalo¾ený talíø s kupou skvìlých knedlíkù od hodné babièky, která navíc tvrdí, ¾e polévka je pøece grunt." I sestra Skláøová vnímá nejvìt¹í problémy v my¹lení dospìlých, kteøí ani v zájmu zdraví dítìte nejsou ochotni zmìnit zabìhaný ¾ivotní styl v rodinì.
Nemocnice proto chce jít v pomoci obézním dìtem je¹tì dále a pøispìt k tomu, aby takto posti¾ené dìti zaøadily do svého denního programu pohybové aktivity. Za tím úèelem zaèíná dìtské oddìlení ve vìt¹í míøe spolupracovat s rehabilitací. V prvé fázi se bude nový program týkat hlavnì adolescentù, kterých se v endokrinologické poradnì objevuje nejvìt¹í procento. "Pøi øe¹ení obezity u dospìlých máme dobré zku¹enosti se spojením pravidelného pohybového re¾imu a léèby," vysvìtluje primáø rehabilitaèního oddìlení nemocnice ve Frýdku-Místku MUDr. Ale¹ Goluch. "Cílem cvièení je sní¾ení tìlesné hmotnosti zároveò se zlep¹ením obratnosti, hbitosti, zvý¹ením sebedùvìry. Je to úèinná prevence vzniku zdravotních komplikací z obezity . Pacient dochází dvakrát a¾ tøikrát týdnì do tìlocvièny rehabilitaèního oddìlení, kde se úèastní zhruba hodinového tréninku. Po úvodní zahøívací fázi následuje aerobní èást sestávající z vytrvalostního cvièení na cyklotrena¾éru nebo na elektrickém chodníku, na závìr zaøazujeme relaxaci. Za dva a¾ tøi mìsíce by se mohly dostavit konkrétní výsledky. Navíc si pacient zvykne na pravidelný pohyb a snad ho definitivnì pøijme za souèást svého ¾ivotního stylu," vìøí primáø MUDr.Goluch.
"Mìli jsme u nás pøípad chlapce v pubertálním vìku, který za necelé dva roky zhubnul ze svých 130 kilogramù na 55 kilo. Ale kluk mìl pevnou vùli i velkou motivaci, proto¾e se objevila první dìtská láska. Navíc mu hodnì pomáhal otec, který ho v jeho rozhodnutí podporoval a dokonce se s ním pustil do sportování. Za takových okolností pak na¹e práce není zbyteèná," uzavøela primáøka Röschlová.
Milada Kopeèková