Asi byl Masaryk vhodnìjší ne¾ starosta Chicaga Èermák…
Není pochyb o tom, ¾e Barack Hussein Obama nadchl Pra¾any a otoèil si kolem prstu všechny, kdo¾ vá¾ili cestu do hlavního mìsta, aby mohli sledovat jeho projev. První èernoch ze ètyøiaètyøiceti amerických prezidentù v Bílém domì pùsobil v Praze bezprostøednì a pøirozenì, ¾ádný militant a namyšlený nejmocnìjší mu¾ svìta.
A také si na rozdíl od svého pøedchùdce nepletl pojmy s prùjmy, G. W. Bush umìl bez uzardìní ve svém projevu øíct tøeba “strategérie” nebo prý i zamìòovat volby - election s erekcí - erection a klidnì by si tak mohl jakešovsky plést bojlery s brojlery…
Obama vìdìl, kde je a také si staèil nastudovat nejdùle¾itìjší momenty z dìjin èeského národa. Proto vzpomenul i pøátelství amerického prezidenta Wilsona s T. G. Masarykem, který zase hovoøil pro sto tisíc obèanù Chicaga, je¾ je mìstem Obamová ¾ivotního pùsobení.
Ani Obama však nemìl pro svùj projev celé dopoledne, zvláštì ¾e ani kulisa chrámu sv. Mikuláše za jeho øeènickým pultíkem a zøejmì “vytvoøená” v rámci amerického snu Davidem Copperfieldem, tam nemohla být jako vìèná fata morgana.
Pro mnohé by však pøesto bylo ještì milejším pøekvapením, pokud by pøipomnìl osudový vztah jiného Èecha a jiného prezidenta Spojených státù..jpg)
Konkrétnì kladenského rodáka Antonína Èermáka a prezidenta Roosevelta. Asi by tak uèinil, pokud by na hradèanském námìstí byla naproti jeho øeènické tribuny vedle sochy Masaryka i ta Èermákova.
Rodièe malého Antonína, kdy¾ mu byl jeden rok, vyslyšeli lákavou nabídku Lincolnovy administrativy získat bezplatnì 160 akrù pùdy na americkém støedozápadì. Ten program se jmenoval Homestead Act - Zákon o usedlostech a zajiš»oval všem obèanù bez rozdílu barvy pleti svoji pùdu.
Èermákovi se usadili ve státì Ilinois, kde byl Tonda horníkem a pozdìji odjel do Chicaga, aby se stal øezníkem na tamních jatkách. V roce 1902 byl za Demokraty zvolen do snìmovny státu, pozdìji se stal èlenem mìstské rady Chicaga a v roce 1931 se dostal na post jeho starosty.
V tehdejším druhém nejvìtším mìstì Spojených státù ¾ilo pøes sto tisíc Èechù. Kdykoli si to rázuju na Radhoš», nemohl jsem neminout sochu Radegasta, co¾ mì v¾dy pøeneslo do Chicaga, kde ¾il mezi Èechoamerièany té¾ tvùrce této plastiky pohanského boha frenštátský rodák - sochaø Albín Polášek.
Dne 15. února 1933 doprovázel Tony Cermak prezidenta Franklina Roosevelta po Floridì, na nìho¾ byl pøi jeho veøejném projevu spáchán atentát.
Ani jedna ze šesti støel ze zbranì stavebního dìlníka italského pùvodu Giuseppe Zangara však Roosevelta nezasáhla, zato byl tì¾ce zranìn prùstøelem bøicha Antonín Èermák, který svému zranìní podlehl se slovy: „Jsem rád, ¾e jsem to byl já a ne vy, pane prezidente.“
Mo¾ná ho i pøesto pova¾uje Obama za mafiána, jeliko¾ starosta Èermák byl pøíznivcem zrušení prohibice, jako ka¾dý poøádný horník, i kdy¾ tím šel na ruku povìstnému bídákovi jménem Al Capone.
To by ale potom nemohl prezident USA zavítat ani do Èeska, které má spoustu svých Al Caponù, jen se jim dnes øíká “tuneláøi”…
Té¾ dojemné srovnání J. F. Kennedyho a jeho Jacqueline Kennedy Onassis s Barackem Obamou a jeho ¾enou Michell znaènì pokulhávalo.
Staèí si pøeèíst relevantní ¾ivotopisy této ètveøice, aby byla odhalena míra promiskuity a kariérismu nìkterých z tìchto ètyø proslulých protagonistù.
Ka¾dopádnì má Obama ideální charisma pro lákavé sliby a trojslabièné jméno pro nadšené skandování. O - ba - ma…