Ohlédnutí za jednou výstavou

Víte kdo vynalezl bleskosvod? Kdyby vám někdo položil tuto otázku, jak byste odpověděli? Že Prokop Diviš? Správně! Máte bod.

Říká vám něco jméno Josef Ressel? Jan Evangelista Purkyně? František Křižík nebo Otto Wichterle? Víte kdo vynalezl polarograf?
Tak na tyto a další otázky o českých vynálezcích a vědcích z 18. a 20. století podala odpověď putovní výstava pražského Národního technického muzea, které připravilo krnovské veřejnosti, studentům a žákům krnovských škol zajímavou výstavu pod názvem : Významné osobnosti české vědy a techniky. Pojďte se s námi na tuto expozici podívat do Městského muzea v Krnově.

Budete-li projíždět nebo procházet hlavní krnovskou třídou, nemůžete na křižovatce Revoluční a Zacpalovy ulice minout pěknou zahradní vilu z konce dvacátých let minulého století. Zde se zastavíme - jsme u cíle naší cesty.
Vstupujeme dovnitř a po několika krocích se nám nabízí pohled do impozantní prostorné haly, kde již můžeme spatřit první zajímavé exponáty výstavy. Ještě krátce nakoukneme do levé části haly, kde se v přilehlých sálech nachází bohatá expozice slezských čepců z Krnovska, Opavska a Bílovecka. Aranžmá této výstavy je velmi vkusně a esteticky uspořádáno, ale… nesmíme zapomenout, že účelem naší dnešní návštěvy je seznámení s desítkou slavných vědců a vynálezců, kteří se navždy zapsali do české a světové historie. Seznámíme se s nimi v časové posloupnosti několika základními údaji.

Prokop Diviš (1698 - 1765) přírodovědec, teolog, doktor filosofie, konstruktér. Z velké olejomalby se na nás dívá vážná tvář muže v bílém šatu premonstrátského kněze. V zasklené vitríně si můžeme prohlédnout podivné přístroje, které sloužily k pokusům vyrobit třením elektrickou energii. Vidíme ukázku meteorologického stroje, který měl svádět elektrickou energii z mraků a bránit vývoji blesků. V podstatě jde o fungující bleskosvod. Prokop Diviš tento bleskosvod sestrojil o šest let dříve, než světově uznávaný Benjamin Franklin.

Josef Božek (1782 – 1835) skvělý mechanik a hodinář, konstruktér řady věžních astronomických hodin a prvního parou poháněného silničního vozu a říčního člunu. Oba vynálezy veřejně předvedl v Praze v letech 1815 a 1817. Dobový portrét představuje pohledného muže držícího v rukou svitek nákresů. Prohlédneme si konstrukci věžních hodin, dokumenty, ještě krátce koukneme na portrét (fešák!) a postoupíme k další vitríně.

Jan Evangelista Purkyně ( 1787 – 1869) lékař, biolog, profesor fyziologie a anatomie. Zabýval se mikroskopickým zkoumáním srdečních vláken , zkoumáním buněčné sítě malého mozku. Ve vitríně je ukázka autentických přístrojů a mikroskopů. Dnes u současníků vyvolávají poněkud úsměvný údiv. Studoval spánek a vliv snů na duševní rovnováhu člověka, vnímání světla okem a působení barev na oko. Řada těchto jevů nese po tomto vědci dodnes svůj název.

Josef Ressel (1793 – 1857) český lesní úředník, spisovatel, vynálezce lodního šroubu, šroubového lisu na olej a víno, kuličkového ložiska bez mazání, pneumatické potrubní pošty.
Tento slavný vynálezce se inspiroval nákresem Leonarda da Vinciho z počátku 16. století a využil k pohonu lodí myšlenku Archimedova šroubu. Svůj šroub umístil vodorovně pod záď lodi před kormidlo a pohon lodí byl v základě vyřešen.
Karel Klíč (1841 – 1926) malíř, ilustrátor, grafik, fotograf. Autor významných reprodukčních technik hlubotisku a heliogravuru, kterými položil základy k moderní tiskařské technologii.

František Křižík (1847 – 1941) elektrotechnik, vynálezce světového formátu, český Edison.
Proslavil se vynálezem elektrické obloukové lampy se samočinným regulátorem. První česká elektrárna na pražském Žižkově byla postavena v roce 1888. V roce 1891 stavěl první elektrickou dráhu v Praze . V roce l902 postavil elektrickou meziměstskou dráhu mezi Táborem a Bechyní. Na pražském Výstavišti nás dodnes okouzluje jeho slavná světelná fontána. I město Krnov se může pochlubit přítomností slavného vynálezce. V našem městě působil při dokončení Moravskoslezské dráhy (1872 – 1873), která vedla z Opavy do Olomouce. V Krnově se zrodil i vynález nového typu elektricky ovládaného návěstidla.

Viktor Kaplan (1876 – 1934) rakouský inženýr, profesor brněnské techniky. Vynálezce vodní turbíny, točivého stroje, který přeměňuje tlakovou energii vody na mechanickou. Jeho turbína připomíná lodní šroub, ale s nastavitelnými lopatkami . Na tomto principu spočívá geniálnost vynálezu, dodnes využívaného ve vodních elektrárnách na celém světě.

Jaroslav Heyrovský (1890 – 1967) profesor, vynálezce polarografu, nositel Nobelovy ceny za chemii (1959). Polarograf je přístroj založený na elektrolýze se rtuťovou kapkovou elektrodou, kterou lze v roztoku stanovit i velmi nízké koncentrace různých látek. Laicky řečeno - chemická analýza.

František Běhounek (1898 – 1973) fyzik, profesor Univerzity Karlovy, spisovatel, polární badatel. Zabýval se experimentálním výzkumem radioaktivního a kosmického záření. Dva roky studoval jako stipendista ve Francii u Marie Curie – Sklodowské, objevitelky rádia. František Běhounek byl první Čech, který stanul na severním pólu. V roce 1926 společně s Amundsenem a Nobilem se dostal do Arktidy, kde měřil radioaktivitu a kosmické záření. Při zpáteční cestě vzducholoď ztroskotala a polárníci se zachránili na ledové kře. O této anabázi vypráví populární Běhounkova kniha „ Trosečníci na kře ledové.“ Ve vitríně si můžeme prohlédnout autentický přístroj, komoru pro měření kosmického záření a měřící detektory.

Otto Wichterle (1913 – 1998) akademik, inženýr chemie, výzkumník v oblasti makromolekulární chemie, vynálezce polyamidových vláken a měkkých kontaktních čoček. Vystavený autentický exponát, nad kterým návštěvník nevěřícně kroutí hlavou, je onen proslavený „čočkostroj“ (1961) sestavený z dětské stavebnice Merkur, na jehož základě se zrodil výrobek století - kontaktní čočky.
V roce 1963 byla dokončena metoda průmyslové výroby, o kterou projevily zájem významné zahraniční firmy. V roce 1965 prodal stát licenci na výrobu čoček americké firmě. Pro zajímavost uvedeme, že akciový kapitál této firmy po uvedení na trh, stoupl přes noc o 250 milionů dolarů.

Prohlídka expozice končí. Seznámili jsme se s desítkou slavných vynálezců, vědců a jejich objevů. Pokud jste dočetli až sem, chci věřit, že jste také naplněni hrdostí že patříme k národu, který má tak slavné osobnosti a který dal světu tak významné vynálezy. A až dostanete otázku, kdo byl František Křižík, František Běhounek, Otto Wichterle, - budete vědět.

Pozn. redakce: Výstava v Městském muzeu Krnov trvá do 23. března!

Text a foto:Růžena Sosnová