Kalendáø slou¾í nejen k èasovému urèování událostí |
||
Vìt¹ina svìta se v dne¹ní dobì øídí stejným kalendáøem a letopoètem. Evropský kalendáø má své poèátky ve starém Øímì. Odtud pochází i samotný název "calendae". V pøekladu to znamená volat, proto¾e bývalo zvykem, ¾e s východem prvního mìsíèního dílku na obloze zaznívalo do ¹irokého okolí volání nejvy¹¹ího øímského knìze, který hlasitým vítáním tohoto mìsíèního srpku vykonával úlitbu bohùm a tím dával pokyn k novému bìhu mìsíce. Ka¾dý kalendáø mìøí èas na dny, mìsíce a roky. Základem kalendáøního èlenìní je pravidelnì se opakující pohyb nebeských tìles. Ná¹ kalendáø poèítá èas podle Slunce, existují ale národy a zemì, kde uznávají lunární kalendáø - øídící se Mìsícem. |
||
Ale
smyslem tohoto povídání tentokrát není vysvìtlovat
historii kalendáøe. |
||
Kalendáø slou¾í nejen k èasovému urèování nejrùznìj¹ích událostí v nezmìnitelné posloupnosti, ale v¹ichni máme køestní jména, která do nìj byla po staletí zapisována. Zvyk obsadit v¹echny dny kalendáøního roku jmény se roz¹íøil v poèátcích køes»anství a jmen je dnes podstatnì více ne¾ dnù v roce. Proto není nic neobvyklého, ¾e na ka¾dý kalendáøní den pøipadá hned nìkolik jmen najednou. Bylo by urèitì zajímavé pátrat po jejich pùvodu èi si pøipomenout tøeba významné nositele tìchto jmen. seriál velmi dlouhý, proto¾e jmen je bezpoèet a významných lidí s nimi spojených je¹tì více. Budu ráda, kdy¾ mi v tomto hledání pomù¾ete. Víte-li nìjakou legendu nebo znáte-li pøíbìh, pojící se se jménem v kalendáøi, napi¹te mi ho a staòte se spoluautory tohoto seriálu. E-mail: |
||
RettigovaM@seznam.cz
nebo
na info@seniortip.cz |
||
A abych byla originální, zaènu hned jménem, kterým se py¹ní JÁ - Dobromila |
||
Dobromila
má svátek 5. února
|
||
I kdy¾ kalendáø v tento den uvádí jen jedno jméno není to tak, tento den patøí také Agátì a Hátì. Jména Dobromila, Agáta i Háta toti¾ znamenají toté¾. Jméno Agáta je odvozené z øeckého slova agathós a znamená "dobrý". Háta je èeskou zkráceninou a Dobromila je jejím pøekladem. |
||
Jméno
Dobromila nosila na¹e nejznámìj¹í èeská kuchaøka
Magdalena Dobromila
Rettigová (31. 1. 1785 - 5. 8. 1845) |
||
Narodila
se ve V¹eradicích, kde byl její otec purkrabím. U¾
v sedmi letech jí v¹ak otec zemøel. V té dobì
nebylo na¾ivu ani jejích pìt sourozencù. Zùstala
sama s matkou a s ní ode¹la do Prahy, kde ¾ily u pøíbuzných.
Tam získala základní poznatky o domácím hospodaøení.
Musela v rodinì se v¹ím pomáhat, ale pøi tom se dále
vzdìlávala. Poznávala v¹e nové z knih a sama se také
nauèila èíst a psát èesky, proto¾e její
vychování bylo nìmecké. Své první literární
pokusy psala nìmecky, ale zásadní obrat v jejím ¾ivotì
znamenala známost a pozdìji sòatek s vlastencem Janem
S. Rettigem. Vzali se roku 1808 a o deset let pozdìji
ode¹li z Prahy do Ústí nad Orlicí. Teprve tam zaèala
psát èesky. Nejprve psala jenom drobnosti, které
otiskovala ve vlasteneckém tisku. Její man¾el byl v
roce 1824 pøelo¾en do Rychnova nad Knì¾nou a tím se
paní Dobromila pøiblí¾ila hradeckému kulturnímu
prostøedí. Nakonec se roku 1834 pøestìhovali do
Litomy¹le, kde Rettigová pùsobila a¾ do své smrti.
Napsala sice mnoho drobných èlánkù a povídek,
nesmrtelnost si v¹ak získala pøedev¹ím jako
spisovatelka kuchaøské knihy nazvané "Domácí
kuchaøka aneb Pojednání o masitých pokrmech pro
dcerky èeské a moravské". |
||
Tato kniha se stala bestsellerem devatenáctého století a vycházela v rozlièných úpravách je¹tì i na poèátku století dvacátého. Tøeba¾e recepty jsou bohu¾el mnohdy i velmi nezdravé a finanènì nároèné, pøesto bychom v této knize mohli najít i pomìrnì bohatý výbìr salátù z èerstvé zeleniny, nevyjímaje zeleninu ménì známou. Najdeme zde i na padesát zeleninových pokrmù. Pokud tuto kuchaøku dostane do ruky souèasná nápaditá kuchaøka, nemusí zùstat zcela bezradná. "Vrazí" do mouèníku polovinu vajec, omezí tuky, pøípadnì dá i ménì cukru, v jiném pøedpisu napøíklad vynechá tmavou zásma¾ku, zkrátí nìkteré doby tepelného zpracování a výsledkem mohou být pøedpisy, které se pøiblí¾í souèasným moderním, je¾ se sna¾í vytváøet rovnováhu mezi pøíjmem energie v potravì a jejím výdejem pøi práci a pohybu. |
||
Vydala
je¹tì dal¹í kuchaøské knihy -
"Pojednání o telecím mase a Kafíèko a v¹e,
co je sladkého". V Ústí
si otevøela "kuchaøskou ¹kolu" pro èeská
dìvèata. Z tìchto kurzù pak vznikla její slavná
"Domácí kuchaøka". Rozhodla se, ¾e nebude
dívky vychovávat pouze pomocí literatury, ale i
prakticky. Zaèala zvát mladé dívky k sobì domù a uèila
je vaøit podle svých receptù. Spoleènì kuchtily
spousty honosných a nároèných jídel. Je logické,
¾e v¹e nemohly sníst, proto se u Rettigù objevovaly
témìø ka¾dý den náv¹tìvy, které si nemohly
vynachválit dobrùtky paní domácí. A to je pøece ta
nejlep¹í Je
autorkou dal¹ích knih a sepsala i své celo¾ivotní
zku¹enosti z chodu domácnosti. Magdalena
Dobromila Rettigová zemøela 5. srpna 1845 v Litomy¹li. |
||
Milu¹e Enenklová |
||