Neradi slyší pravdu
Ameriètí ¾urnalisté bojkotovali tiskovou konferenci, kterou 30. záøí uspoøádal èeský prezident Václav Klaus v Portlandu ve státì Oregon. Podle regionálního listu Wilamette Week se dostavili tøi novináøi, s nimi¾ Klaus mluvil hlavnì o svých názorech na globální zmìny klimatu.
Pøiznám se bez muèení, ¾e jsem sice osobnì ¾asl na burze Wall Streetu, ale nevím, kde pøesnì je Oregon, ani kdo v nìm šéfuje. Nemù¾u pøece vìdìt všechno. Ale té¾ tuším, ¾e pro vìtšinu novináøù USA je Èesko zøejmì jen “španìlskou vesnicí”… Pøitom by mohli udìlat to co já; kdy¾ chci být chytrý, kliknu na encyklopedii a zjistím, ¾e Oregon je stát v USA, le¾ící u pobøe¾í Pacifiku severnì od Kalifornie. Jeho rozloha je více ne¾ 254 000 km² a poèet obyvatel je asi 3 421 399. Hlavním mìstem je Salem. Guvernérem je demokrat Ted Kulongoski, o senátorská køesla se podìlili demokrat Ron Wyden a republikán Gordon Smith.
Tak¾e to základní u¾ vím a ¾ivì se doká¾i v¾ít do situace, kdybych jako novináø, mapující vše, co se šustne ve vlastech èeských, moravských a slezských, odmítl úèast na tiskovce s guvernérem Oregonu.
Stavovská èest by mì fackovala, stejnì jako mùj šéfredaktor. A vùbec by nerozhodovalo, jestli dotyèná celebrita má jiný pohled na svìt. V Amerièanech se zøejmì pevnì pod kù¾i za¾ral Act Patriot - Vlastenecký zákon, kdy¾ se jako staøí ¾árlivci odmítli úèastnit tiskové konference s Václavem Klausem.
Pøi své cestì po USA uvádí Václav Klaus mimo jiné druhé vydání své knihy “Modrá, nikoli zelená planeta”, v ní¾ kritizuje vyvolávání paniky v souvislosti s globálním oteplováním.
A ¾e není ¾ádné “béèko”, prokázal, kdy¾ vèera obdr¾el v americkém Seattlu presti¾ní cenu Columbia Award, udìlovanou konzervativní organizací Washington Policy Center. Stejnou cenu v minulosti dostali i bývalý americký prezident Ronald Reagan èi nìkdejší newyorský starosta Rudolf Giuliani.
Veèer se zúèastnil výroèní veèeøe na pozvání zmínìné organizace. Za vstupenku a mo¾nost setkat se s Klausem zaplatili úèastníci veèeøe a¾ 15 tisíc dolarù. Pokud jim staèila spoleèná fotografie s èeským prezidentem, vypsali šek na tisíc dolarù. Inu, snobové…
Pøesto Wilamette Week píše, ¾e malý zájem o prezidentovo vystoupení mezi americkými novináøi se dá vysvìtlit rovnì¾ tím, ¾e boj Klause proti globálnímu oteplování není populární a nepøedstavuje to správné sdìlení, které by chtìla média slyšet.
Tak¾e taková je svoboda slova v Oregonu poamericku; co se nám líbí, o tom rádi napíšeme, co neodpovídá naší politice, to radìji v tichosti obejdeme…
Celý problém o tzv. globálním oteplování údajnì vymyslela M. Tchatcherová, která z politických dùvodù mìla zájem omezit vliv státù produkujících fosilní paliva. A chytlo se to stejnì jako kdysi marxismus-leninismus, nebo ještì døíve rùzná nábo¾enství.
“Klimatologové pøipomínají šamany a je tøeba proti nim (ruku v ruce s Klausem) podobnì jako proti šamanùm a dogmatikùm bojovat; mimochodem, víš o tom, ¾e v USA u¾ podepsalo pøes 20 000 renomovaným vìdcù chartu - tzv. antikjoto…?” zeptal se mì Prof. Ing. Karel Obrouèka, CSc. z VŠB - TU v Ostravì. A dodal, ¾e tolik obemílaný problém s oxidem uhlièitým je nepodstatný vzhledem k jeho obsahu 0,039 objemových procent v ovzduší.
Zato vodních par, stejnì rizikovému skleníkovému plynu v naší atmosféøe, je všude kolem nás asi kolem jedno a¾ tøi procenta, tak¾e pomìr mezi industriálním chováním lidstva a pøírody je asi padesátkrát vyšší na stranì moøí, oceánù i pralesù a rý¾ových polí, které všechny “vydechují” vodní páry.
Lidstvo tedy mù¾e svou èinností asi za deset procent oxidu uhlièitého, zbylých devadesát procent je z pøírodních zdrojù… Sní¾ení lidského pøíspìvku o deset a¾ padesát procent nemù¾e mít zásadní vliv na zmìnu klimatu, co¾ je také závìr Václava Klause …
Jeden z novináøù s pøíznaèným jménem Pitkin napsal o Klausovì proslaveném rysu: prý má témìø patologickou neschopnosti pøiznat chybu nebo nedokonalost, co¾ pøedznamenává Klausùv problematický vztah s jeho údajnì úhlavním nepøítelem, bývalým prezidentem Václavem Havlem…
Tak je to; nejen ¾árlivost na Klausovy úspìchy, ale ještì navíc tragický pøípad Pitkina, který nerozezná, nebo nechce rozeznat, ojedinìlou, ale pøece jen èeskou zásadovost od neojedinìlé americké nadutosti.
A co jde pokryteckým Amerièanùm pod nos? Kdy¾ tøeba prezident Bill Clinton l¾ivì zatloukal, zatloukal a zatloukal, ¾e mu jeho asistentka pøímo v Oválné pracovnì provedla orální sex. Vrch opìt braly ¾ivoèišné pudy veøejného mínìní podle rèení: Vìtší bere. Byl to pøece chlap…
Václav Klaus si pro své pochybení v tomto ohledu vymyslel alespoò vtipný bonmot: “Kdy¾ chodí èlovìk na èervenou, musí poèítat s tím, ¾e ho nìkdy nìco pøejede…!”
G. W. Bush se sice sexuálním skandálùm úspìšnì vyhýbal a stal se druhou hlavou USA, která se ujala prezidentování a¾ na základì rozhodnutí soudu, zato byl v kurzu, kdy¾ chtìl pomstít potupnì zboøená “dvojèata” na Manhattanu. Pak ale sáhl svým krajanùm na peníze a to nemìl dìlat. Nespokojenost s jeho prací podle vèerejšího výzkumu vyjádøilo 70 procent Amrerièanù, u nich¾ má podporu u¾ jen 26 procent. ®e by ho opustili i novináøští pøíznivci jeho teorie “inteligentního stvoøení svìta” a globálního oteplování…?
I takové jsou patologicky hrdé a neomylnì dokonalé Spojené státy, nejen Václav Klaus…
