Dnes mají podle obèanského kalendáøe svátek Bronislav a Bronislava. Obì jména jsou slovanského pùvodu a jazykovìdci je vykládají jako braò slávu nebo bojuj za slávu.
Patronkou tohoto jména je øeholnice svatá Bronislava, která se narodila kolem roku 1200 v Kamieòu v Polsku. Proslavila se svou pøedpovìdí smrti Hyacinta Polského. Její kult byl potvrzen pro krakovskou diecézi a pro premonstrátský øád. V církevním kalendáøi je zmiòována 29. srpna a v diecézi Zhoøelecké 1. záøí.
Církevní kalendáø dnes pøipomíná Øehoøe. Jméno vychází z øeètiny, v ní¾ znìlo Grégorios a znamenalo bdìlý a ostra¾itý. Jeho patronem byl pape¾ Øehoø I. Veliký. Narodil se v Øímì kolem roku 540 a jeho otec byl velice vá¾eným èlovìkem.
Po jeho smrti pøemìnil celý dùm v benediktinský klášter a zasvìtil jej svatému Ondøejovi. Krátce nato pøijal roku 579 jáhenské svìcení od pape¾e Pelagie II. a pùsobil jako jeho vyslanec u císaøského dvora v Konstantinopoli. Po návratu do Øíma jej roku 590 zvolili pape¾em. Stalo se tak 3. záøí 590. V dobì jeho pontifikátu pøestoupily ke katolické církvi Anglie, Španìlsko a Langobardské království.
Øehoø vešel do dìjin také jako významný teologický spisovatel. Jeho dílo Morální teologie ovlivnilo celý støedovìk. Velkého významu také dosáhly spisy Liber regulae pastoralis o úlohách duchovního správce nebo Dialogi èi Moralia. Jeho ¾ivot se uzavøel 12. bøezna 604. Poslední odpoèinek nalezl ve svatopetrském chrámì v Øímì.
Øehoø byl schopným pape¾em a sotva kdo jiný na Petrovì stolci slou¾il pape¾ství ke cti tak jako on. Do historie vstoupil po právu jako jeden z nejvýznamnìjších duchovních správcù. Zastával svùj úøad tak vynikajícím zpùsobem, ¾e se stal vzorem všem svým nástupcùm a dostal od historikù pøídomek Veliký. Spolu se svatými Ambro¾em, Augustinem a Jeronýmem patøil ke ètyøem latinským církevním otcùm a od roku 1295 také k okruhu církevních uèitelù. Byl oblíbeným svìtcem a stal se patronem dolù, ale také zpìvákù, hudebníkù, zedníkù a knoflíkáøù. Lidé se k nìmu modlili, sou¾ila-li je dna nebo morová nákaza.
Døíve byl Øehoøùv svátek slaven v den jeho úmrtí 12. bøezna. Proto¾e však tento den spadá do doby postní, byl svátek v roce 1969 pøenesen na 3. srpna. Po mnoho staletí se nadále udr¾uje zvyk "gregoriánských mší". Pøi nìm dávají vìøící slou¾it tøicet mší po tøicet po sobì jdoucích dnù za blízkého zesnulého, stejnì jak to uèinil Øehoø pøi úmrtí svého pøítele mnicha Justa. Øehoøovým ¾ivotem a dílem se nechalo inspirovat mnoho umìlcù. Napøíklad Hans Baldung Grien jej namaloval (1510) v okam¾iku, kdy se mu pøi mši zjevil Je¾íš jako mu¾ bolesti. Tato malba je dnes v Muzeu umìní v Clevelandu v USA.
Jan Kareta
Vybráno z knihy Václava Rameše – Encyklopedie køestních jmen, kterou vydalo Nakladatelství Libri. Kniha podává pøehled o vzniku a pùvodu našich jmen jak je nalézáme v kalendáøi, jako¾ i o mnoha významných osobách, které je nosily.
Jména v kalendáøi