Historie Jindøišské vì¾e sahá a¾ do patnáctého století. Pøesné záznamy neexistují, tak¾e zbývá jenom odhadovat.
3. dubna 1347 podepsal Karel IV. na Køivoklátì zakládací listinu Nového Mìsta pra¾ského. Byly vytyèeny ulice Jindøišská a Vodièkova, které spojovaly tøi hlavní trhy - Dobytèí trh, Koòský trh a Senný trh. A právì v Jindøišské ulici byl postaven ji¾ v polovinì 14. století kostel svatého Jindøicha a svaté Kunhuty, se zvonicí, farou a farní školou a také zde byl zalo¾en høbitov. Z historických záznamù se odhaduje, ¾e pùvodní døevìná zvonice byla postavena v letech 1472 a¾ 1476. Byla postavena po vzoru italských campanií. Vì¾ s celým okolím patøila øádu Køí¾ovníkù s èervenou hvìzdou.
Nynìjší renesanèní zvonice pochází ze sedmdesátých let 16. století a stojí na místì, kde byl døívìjší høbitov. Je postavená z kamene se ètvercovým pùdorysem. Na zvonici je umístìn gotický zvon svaté Marie z roku 1518, odlitý Bartolomìjem z Nového Mìsta pra¾ského. Je to desátý nejstarší zvon v Praze, vá¾í 597 kilo a má prùmìr 101 centimetrù. Nejvìtší ze zvonù je zvon Jindøich, 3350 kilo tì¾ký a pochází z roku 1680. Pozdìji, v roce 1804, byl pøelit. Další zvon je Dominik, vá¾í 1 tunu a byl také pøelit v roce 1850 zvonaøem Bellmannem.V dobì nejvìtší slávy vì¾e zde byly zvony ètyøi, v historii zvonice jich bylo celkem deset.
V dobì výstavby zvonice byly udìlány i vì¾ní hodiny s dvìma cymbály z roku 1577. Hodiny byly v roce 1757 poškozeny a opraveny v roce 1879. Po stranách ciferníku jsou barevné znaky Starého a Nového mìsta a zemí èeských. V roce 1648, v dobì, kdy byla Praha obléhána Švédy, byla zvonice vyu¾ita obránci a tím byla silnì poškozena. Poškozena byla také za pruského obléhání v roce 1757 a v roce 1801. Tehdy se pøi vichøici zlomila její štíhlá gotická støecha. Opravy se doèkala a¾ v letech 1878 a¾ 1880. Oprava byla provedena podle návrhù architekta J. Mockera. Vì¾ byla opatøena novou bøidlicovou støechou a po rekonstrukci dosáhla zvonice výšky 65, 7 metrù. Stala se tím nejvyšší volnì stojící zvonicí v Praze.
V kvìtnu 2003 byla do podkroví instalována zvonkohra, soubor deseti bronzových zvonkù od zvonaøe Petra Rudolfa Matouška. Zvonkohra má naprogramovány stovky rùzných melodií. Mù¾e se na ní hrát i ruènì a pomocí klaviatury.
Stavba kostela byla zahájena v roce 1350 a dokonèena a¾ poèátkem 15. století. Pùvodnì byl postaven v gotickém slohu. Kostel spravovali køí¾ovníci, za husitù ho získali kališníci a po bitvì na Bílé hoøe se stal opìt katolický. Pøedsíò kostela a vì¾ byly u¾ postaveny ve slohu renesanèním v roce 1526. Kostel byl pøestavìn v letech 1875 a¾ 1879. Náhrobky ze høbitova jsou rozmístìny podél jeho stìn. Interiér kostela je barokní. Nad vchodem najdete kruchtu, která byla zhotovena v roce 1529. Hlavní oltáø zdobí obraz svaté Kunhuty od Jana Jiøího Heincheinse z roku 1698 a sochy svatého Václava a Vojtìcha jsou od J.J.Bendly z poloviny sedmnáctého století. Èást hlavního oltáøe pochází ze zrušeného kostela svatého Køí¾e, ta je prací øezbáøe D.Senny z roku 1754. Oltáø svatého Jana Nepomuckého je vyzdoben obrazem Madony svatoštìpánské, ten je z 15. století. Oltáø Nejsvìtìjší Trojice je z roku 1756 a zdobí ho obraz od Karla Škréty. Najdete zde mnoho dalších umìleckých cenných dìl.