Japonská pohádka vzbudila pozornost na èeské scénì
YUZURU sklízí uznání odborníkù i veøejnosti
Pohádka pro dospìlé o lásce a vdìènosti, ale i lidské závisti a nenasytnosti - to je japonská národní opera Yuzuru. V èeské i evropské premiéøe v podání nejaponských umìlcù ji uvedlo Slezské divadlo v Opavì.
Po Mexiku je Èeská republika teprve druhou zemí na svìtì, kde se japonské opery zhostili v originále nejaponští zpìváci - pøitom premiéra sklidila v celé republice velké uznání. (Jeden z nejpøísnìjších a uznávaných kritikù Petr Veber operu pochválil na rozhlasové stanici
Vltava a sólistku Katarínu Jordu Kramolišovou doporuèil k nominaci na Thálii.)
Opera skladatele Ikuma Dana vznikla podle staré japonské pohádky o ptáku jeøábu, jemu¾ chudý pros»áèek Yohyo zachrání ¾ivot. Jeøáb se promìní z vdìènosti v ¾enu, která se stane jeho man¾elkou. Z pokory a lásky pro nìho tká ze svého peøí nádhernou látku. Ovšem zlí sousedé pobízejí Yohya, aby nutil svou ¾enu tkát víc a víc, proto¾e prodejem látky mù¾e velmi zbohatnout. Man¾ela postupnì touha po majetku zcela zaslepí a kdy¾ jeho ¾ena cítí, ¾e u¾ není milována, vrací se do ptaèí øíše. Po veèerní obloze pak odlétá vysílený jeøáb, za ním¾ smutnì hledí mu¾ dr¾ící v rukou vzácnou látku.
Hudba je poetická, nesentimentální, tøeba¾e smutný závìr opery by k tomu mohl svádìt. Pohádka Yuzuru ale není „exotickým bonbónkem“, je po všech stránkách profesionálnì nastudovaným dílem.
„Pøedstavení této opery vzbudilo pozornost skuteènì v celé republice,“ øíká øeditel Slezského divadla Jindøich Pasker. „U¾ jsme s ní byli na presti¾ní národní scénì v Praze, zájem projevila i Olomouc, Hradec Králové, Plzeò a v jednání je Jihlava. Velmi dobrá odezva byla také od japonských hostù, kteøí na slavnostním pøedstavení bouølivì tleskali, mluvili o precizním provedení, výborné výslovnosti pìvcù a také o drobnostech, jako je pøísné a správné rozlišení tradièních japonských mu¾ských a ¾enských pohybù. Na pøíští rok si nás vy¾ádali do Japonska, kde nejspíš pøedvedeme koncertní provedení Dalibora od Bedøicha Smetany.
Dva z øady lidí, kteøí mají na tomto úspìchu obrovský podíl, jsou japonští rodáci: paní Masako Nakajima (korepetitorka) a pan Tokio Kenneth Ohska (re¾isér).
Na otázku, jaký rozdíl vidí Masako Nakajima mezi èeským a japonským divadlem, odpovìdìla: „Budu hovoøit o opeøe. V Japonsku není takový systém jako v Èeské republice a japonská divadla se zamìøují pøedevším na hostující operní soubory, hlavnì z Evropy nebo z Ameriky. V posledním desetiletí za¾ívá Japonsko nìco jako „operní boom“ a pøijí¾dí tam daleko více zahranièních souborù ne¾ døíve.“
A co musela opavské pìvce nauèit?
„Hlavnì intonaci, výslovnost a význam slov, proto¾e zpívají v originále. Pøeklad do èeštiny by pro obrovský rozdíl mezi èeštinou a japonštinou nebyl mo¾ný. Pro lepší pochopení rolí jsem jim také pøiblí¾ila typickou japonskou mentalitu. Jejich úkol byl hodnì nároèný hlavnì na pamì» a musím øíci, ¾e ho zvládli lépe, ne¾ jsem oèekávala.“
Hudebního nastudování se kromì Masako Nakajima ujal dirigent Jan Snítil a korepetitorka Libuše Vondráèková. Zpívají: Katarína Jorda Kramolišová, Michiyo Keiko j. h., Michal Vojta, Zdenìk Kapl a Peter Soós, spoluúèinkuje dìtský sbor pod vedením Ivany Kleinové j.h.
Dodejme, ¾e spojení charakteristických melodických a rytmických prvkù japonské hudby
s evropským opernì-hudebním výrazem vytvoøilo pozoruhodné operní dílo. Pohádka Yuzuru se obešla bez „tradièních“ operních manýr jako jsou velké sborové výstupy a meziherní taneèní výstupy. Neèekalo se na potlesk po ka¾dé árii, dìj plynul témìø bez pøerušení, tak¾e nic nerušilo divácké soustøedìní. A diváci mìli orientaci v pøíbìhu ulehèenou díky titulkovacímu zaøízení. Tato novinka se osvìdèila a nejspíš bude vyu¾ívána také u jiných inscenací.
pøísné a správné rozlišení tradièních japonských mu¾ských a ¾enských pohybù. Na pøíští rok si nás vy¾ádali do Japonska, kde nejspíš pøedvedeme koncertní provedení Dalibora od Bedøicha Smetany.
V posledním desetiletí za¾ívá Japonsko nìco jako „operní boom“ a pøijí¾dí tam daleko více zahranièních souborù ne¾ døíve.“