Chov slonù v lidské péèi patøí stále, pøes všechen pokrok a znalosti získané zejména v posledních deseti èi patnácti letech, k velmi slo¾itým a nároèným èinnostem. Bývá doprovázen øadou pøekvapení, èasto i velmi nemilých a stává se pøi nìm øada naprosto nepøedvídatelných událostí.
Tak tomu bylo i v Ostravì v prùbìhu minulých dnù a týdnù. Bylo tomu pøesnì deset dní, které v Ostravì strávily dvì nové a dlouho oèekávané sloní samice ( dcera Vishesh 11 let a matka Johti 41 let ) ze Zoo Belfast. Kolegové ze Zoo Belfast nedávno odletìli zpìt do své domovské zoo a byli velmi spokojeni jak s celým prùbìhem nároèného transportu, tak s úspìšnou aklimatizací svých zvíøat v prostorách ostravského pavilonu.
V pondìlí 21. dubna 2008 pøi pravidelné ranní kontrole zvíøat však ostravští chovatelé objevili, ¾e mladší samice Vishesh má krvavý konec chobotu. Pøi dùkladnìjší kontrole pak bylo zjištìno, ¾e jí konec chobotu dokonce zcela chybí.
Nikde se nepodaøilo nalézt místo, kde by mohlo dojít ke zranìní. Úraz se navíc stal v té dobì v jediném skrytém místì za zdí, které ještì tehdy nebylo monitorováno kamerou. A tak jediným smysluplným vysvìtlením se jeví, ¾e konec chobotu ukousla starší slonice – matka Johti. Pøedpokládáme, ¾e se tak stalo spíše neúmyslnì pøi pøíjmu krmiva, svou roli ale mohla sehrát i nedávno probìhlá výmìna zubù u Johti nebo i obèas pubertální chování dorùstající dcery.
Posti¾ená slonice Vishesh zpoèátku nemohla pøijímat potravu, proto¾e její chobot – v podstatì její „ruka“ - byl urèitì velmi bolestivý. Proti svým dosavadním zvyklostem se naštìstí nauèila pøicházet k hrazení a nechala se svými ošetøovateli krmit a napájet pøímo do tlamy. I konec chobotu si nechávala ostøíkat vodou a promývat dezinfekcí. Vcelku dobøe snášela i injekèní aplikaci antibiotik.
Po nìkolika dnech intenzívní péèe ve dne v noci však pøestala k hrazení pøicházet a omezila pøíjem potravy z rukou svých ošetøovatelù. Toto znepokojující zjištìní se však naštìstí záhy vysvìtlilo - slonice u¾ byla schopna pøijímat pøinejmenším èást potravy sama. Obratnost chobotu sice ještì není dokonalá, ale den ode dne se zlepšuje a Vishesh nachází nové zpùsoby, jak potravu lépe uchopit a dopravit do tlamy. Definitivní zhojení rány na chobotu však bude probíhat ještì dlouhou dobu.
V souèasné dobì si ji¾ nezasvìcený pozorovatel mo¾ná ani nevšimne, jaký handicap slonice má.
Jinak je mo¾no ještì doplnit, ¾e zranìní, která si zpùsobují sloni navzájem, nejsou jevem zcela neobvyklým. V pøedloòském roce kupøíkladu došlo k prokousnutí chobotu jiné z našich samic Jumby samicí Suseelou - po úspìšném veterinárním zákroku dnes Jumbo chobot bez problému plnohodnotnì u¾ívá. Ke zranìním chobotù slonù (a nejen jich) dochází samozøejmì také v pøírodì.
Stanislav Derlich
Foto:
foto 1 - konec zranìného chobotu samice Vishesh vypadal zpoèátku opravdu hrozivì
foto 2 - ošetøovatel Dan Zvolánek napájí Vishesh vodou pøímo do tlamy
Po nìkolika dnech intenzívní péèe ve dne v noci však pøestala k hrazení pøicházet a omezila pøíjem potravy z rukou svých ošetøovatelù. Toto znepokojující zjištìní se však naštìstí záhy vysvìtlilo - slonice u¾ byla schopna pøijímat pøinejmenším èást potravy sama. Obratnost chobotu sice ještì není dokonalá, ale den ode dne se zlepšuje a Vishesh nachází nové zpùsoby, jak potravu lépe uchopit a dopravit do tlamy. Definitivní zhojení rány na chobotu však bude probíhat ještì dlouhou dobu.