Rybièky a já
Nìkdo chová pejska, nìkdo koèièku, jiný zas kanárka èi papouška.
Já mám rybièky.
Poprvé jsem se s nimi setkal za války, ještì na obecné škole. Spolu¾ák Ulman mìl rájovce, co¾ jsou rybièky na teplo nenároèné, které dokonce dýchají vzduch. Spolu¾áka jsem navštìvoval a po rybièkách tou¾il, ale táta byl v koncentráku a mámu mohli kdykoliv poslat do transportu, tak¾e zùstávalo jen u nesplnìné tu¾by.
O pár let pozdìji se tu¾ba naplnila. Rybky si oblíbil i táta, spíš ale ty øíèní, které úspìšnì chytal v Praze-Tróji. Já mìl zprvu jen ty malé rájovce, ale brzy jsem pøešel na takové, které potøebovaly pøitápìt a obèas i provzdušòovat své obydlí. Táta byl kutil, a tak mi vyrobil malý kompresorek, a ze zkumavky, písku na nádobí a odporového drátu, také topení.
Kdy¾ jsem studoval na vysoké škole, stala se akvaristika potìšením nejen pro mne, ale i mou kolegyni, která se pozdìji stala mou ¾enou. To u¾ jsme pìstovali betty, èesky zvané bojovnice, které nám obohacovaly ¾ivot nejen nádhernými barvami a lítými boji sameèkù oddìlených sklem, ale i svým rodinným ¾ivotem. Bojovnice si toti¾ staví na hladinì hnízdo z bublinek, sameèek samièku obejme, vymáèkne jikry a oplodní je. Spoleènì pak jikry usazují do hnízda a peèlivì se starají, aby ¾ádná nevypadla. Kdy¾ se po nìkolika dnech vykulí potìr, odnášejí plovoucí rybièky zpìt do hnízda. Rodièe se musí odlovit, proto¾e jinak by je marná námaha rozèílila natolik, ¾e by je po¾rali. Bojovnice se nám daøilo mno¾it tak úspìšnì, ¾e jsme museli najít odbìratele. Stala se jím akvaristická prodejna Emanuela Uggé V Jámì a my jsme získali drobný pøíjem, jím¾ jsme mohli obohacovat svùj kulturní ¾ivot.
Jak šel èas, akvárium se stalo trvalou souèástí našeho ¾ivota a vystøídalo se v nìm nemálo druhù rybièek i rostlin. Získané zkušenosti ze mne udìlaly dokonce vá¾eného partnera pro autora publikace o rybièkách, ji¾ jsem zpracovával jako redaktor v nakladatelství. To u¾ je ale dávno.
I dnes stojí 80litrové akvárko v obýváku a prohání se v nìm nìkolik desítek gupek (pavích oèek) a meèovek. Máme dálkové topení, tak¾e tìch 22 stupòù tepla rybièkám zcela postaèuje. U akvária stojí letitý kompresorek, který pouštím jen zøídka, kdy¾ nìjaká rybièka vìkem uhyne. Jinak v akváriu panuje biologická rovnováha: rostlinky i rybièky ¾ijí v pøíkladné symbióze. Nemám nákladné filtry, umìlé koøeny ani trpaslíky èi vodníky, ba ani osvìtlení. V akváriu nejsou øasy hnìdé ani zelené, venkovního svìtla je akorát. Jednou za 2 mìsíce odsaji sklenìnou trubièkou detrit, (rybí hovínka), obèas vyhodím pøebytek plovoucích rostlin. Dvakrát do roka je tøeba akvárium vygruntovat. To musím rybièky odchytat, nejlépe, kdy¾ u¾ je v nádr¾ce málo vody, a pøesunout je do okurkové lahve. Pak se odeberou kameny a oškrábou od øas, do umyvadla doèasnì pøesunou rostlinky a musí se nìkolikrát proprat kamínkový písek v kýblu. Po oèištìní skel se písek nasype zpìt, zasadí se rostlinky, vrátí kameny a pøes ten nejvìtší se doplní lehce osolená vla¾ná voda. Tu do kýble pouštím sprchou, abych ji trochu zbavil chlóru, který by mohl mým rybièkám uškodit. Správnì by mìla voda odstát. Nakonec se vrátí do stejnì teplé vody rybièky a na další pùlrok je pokoj.
V akvaristické prodejnì najdete vzácné druhy rybek, které stojí mnohdy nìkolik set i tisíc korun. Èím jsou dra¾ší, tím vìtší péèi jim musíte poskytovat: rostlinky specifických druhù, trvale zvýšenou teplotu, hlídat tvrdost a kyselost vody, dlouho pouštìt filtrování. Musíte se obávat, abyste potravou nezavlekli infekci, musíte hlídat zdravotní stav, abyste mohli vèas reagovat pomocí prostøedkù, které také nejsou zrovna levné.
Já se svými gupkami a meèovkami tyto starosti nemám. Oba druhy jsou ¾ivorodé a samièky jsou velmi plodné. Sameèkové nemají kromì ¾rádla jinou starost ne¾ se samièkám dvoøit a pokoušet se o oplodnìní. Od rána do veèera kolem nich krou¾í, natøásají se, šprndí a gubky vystavují své specifické zbarvení. Samièky jsou ¾ravé a jejich ¾ivot sestává z trvalého unikání pøed dotìrnými nápadníky. Pokud si vzpomínám, jedno oplodnìní prý staèí na tøi porody. Na pavích oèkách je nejzajímavìjší jejich vybarvení. Existuje bezpoèet variant køí¾ení, ale také uznaných druhù, které vypìstovali odborníci.
Rybièky krmím nitìnkami, co¾ jsou malilinké vodní ¾í¾alky prodávané v odborných prodejnách. Kávová odmìrka za pìtikorunu staèí tak na týden. Pro mròousky pøidávám na špièku no¾e trochu rozdrcených krmných vloèek. Pøíle¾itostnì, ale zøídka, bojím se infekce a predátorù, nachytám na chalupì v rybníku cyklopy, co¾ jsou, lidovì øeèeno, takové vodní blechy. To bývá v akváriu poprask, cyklopy poskakují, jsou malé, a tak rybièky mají práci s ulovením.
S nitìnkami je jiná legrace. Ty se dávají do krmítka, dìrované misky pøichycené na stìnu. Nitìnky se sna¾í prolézt, rybièky je chytají za koneèky a rvou ven. U velkých to není problém, ale ty malé, ani ne dvoucentimetrové, èasto vyvleèou nitìnku nìkolikanásobnì vìtší a tlustou, a pak mají starost, jak ji do sebe nasoukat a nenechat si ji ukrást od jiné rybky. Kdy¾ k tomu pøidáte ještì znaky potravní hierarchie, spoèívající v poøadí pøístupu, je na co koukat. V souèasné dobì napø. dochází k pøemìnì jedné dospìlé meèovèí samièky na sameèka, co¾ dosavadní vládce harému nese velmi nelibì a od krmítka ji odhání a¾ na druhý konec nádr¾ky. U¾ jsem byl svìdkem toho, ¾e slabší sameèek byl natolik šikanován, ¾e zahynul. Meèovèí potìr, který se dr¾í u dna, se musí vèas odlovit, jinak jej po¾erou rodièe nebo nena¾rané paví samièky.
Kdy¾ u¾ vás nebaví krváky a vra¾dìní v televizi, hádky na politické scénì, kdy¾ nemáte zrovna co èíst, nebo naopak jste se právì pro nìco strašnì významného rozèílili a chcete se uklidnit, zasednìte k akváriu a dejte se do pozorování tohoto minisvìta, který jste vybudovali a který závisí jen a jen na vaší péèi. Pro rybièky, které vaši pøítomnost ihned zaregistrují, se stáváte bohem. Všimnìte si, jak ty nedávno malé povyrostly, jak se zvìtšila a vybarvila zadní ploutvièka tomu èi onomu sameèkovi, kolik nových tvoreèkù brázdí hladinu. Hledáte, která samièka to asi vysypala svùj ¾ivý náklad, a která se k tomu chystá. Svìt se rázem zmenší, je pochopitelný a uklidòující.
Ivo Antušek
