Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Sáva,
zítra Leopold.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Ostrov nad Ohøí
 
Jak mnozí z vás ví, byla jsem loni v øíjnu u maminky na návštìvì a mìla jsem mo¾nost zúèastnit se znovuotevøení opravených ostrovských památek, tzv. zvaného Posvátného okrsku.
Pøiblí¾ím vám trochu historii mìsta Ostrova. Pùvodnì byl zván Slávkùv ostrov, nìmecky se jmenoval Schlackenwerth. Byl zalo¾en nad starší osadou stejného jména podle Slávka z rodu Hrabišicù, v místì dnešního høbitovního kostela sv. Jakuba. Král Pøemysl Otakar II. zkonfiskoval majetek a ten pøešel pod královskou správu. Tváø mìsta byla mnohokrát zmìnìna nièivými po¾áry a tím následnou novou výstavbou. Jedinì klenuté sklepy dokládají støedovìký pùvod mìsta. V 15. století se stal mìstem poddanským, patøil hrabìcímu rodu Šlikù. Ti zbohatli hlavnì díky tì¾bì støíbra v nedalekém Jáchymovì.
 
V Ostrovì Šlikové postavili zámek, ale ten byl znièen po¾árem. Po bitvì na Bílé hoøe v roce 1620 byl majetek Šlikùm zkonfiskován, sám hrabì Šlik byl mezi popravenými èeskými pány. Ostrovské panství pøipadlo Juliovi Heinrichovi, vévodovi Sasko-Lauenburskému. Ten nechal pøestavìt šlikovský zámek a zalo¾il zámecký park, který byl svého èasu pova¾ován za osmý div svìta. V tomto èase byl zalo¾en také piaristický klášter s latinským gymnáziem. Jeho syn Julius František pokraèoval v jeho díle a to stavbou letohrádku ve støedu parku a dokonèením celé koncepce parku.
Sòatkem s poslední princeznou Sasko-Lauenburskou, Franciskou Sibyllou Augustou v roce 1690 pøipojil Ostrov ke svému panství Ludvík Vilém, markrabì Badenský. Tento rod mìl své sídlo v nìmeckém Rastattu. S Rasttatem má Ostrov mnoho architektonických podobností, a to je také dùvodem, ¾e se Rasttat stal v roce 1991 partnerským mìstem Ostrova.
 
 
V 19. století patøil Ostrov jedné z vìtví Habsburkù. V té dobì dostal starý Ostrov svou dnešní podobu. K rozvoji mìsta pøispìla ¾eleznice, vznikaly zde nové závody – porcelánka PULS a hu» Eleonora, pozdìji továrna na lepenkový papír. Obyvatelstvo zde bylo pøevá¾nì nìmeckého pùvodu a mìsta se dotkly události v letech 1938 - 1939. Èeská menšina byla donucena odejít a ze zámku se stal koncentraèní tábor.
Pováleèná léta byla ve znamení odsunu Nìmcù a tì¾by uranu v Jáchymovì a okolí, a také svou nechvalnì známou vìznicí Vykmanov, kde byli hlavnì politiètí vìzni. Ti byli nasazování na tì¾bu uranu bez ochranných prostøedkù. Po ukonèení tì¾by uranu se v Ostrovì vybudoval závod Škoda Ostrov, vyrábìly se zde trolejbusy. Bohu¾el, i toto je dnes u¾ jen vzpomínka.
 
 
Ale vra»me se k Posvátnému okrsku.
Je to komplex budov nìkdejší piaristické koleje. Kolej s gymnáziem byly postupnì doplòovány samostatnými kaplemi. Po definitivním odchodu piaristù získala v roce 1897 kongregace sester køes»anské lásky a okrsek byl postupnì opravován. V letech 2001 a¾ 2007 byl areál kompletnì obnoven.
V pováleèných létech byly budovy pøevedeny do majetku mìsta a a¾ do roku 2001 zde byly kasárna. Obnova této èásti památek stála 106 milionù korun z dotací Evropské unie a asi 40 milionù korun investovalo mìsto Ostrov a stát.
 
 
K Posvátnému okrsku patøí:
Kaple sv. Anny. Je to pohøební kaple, základní kámen byl polo¾en 20.dubna 1644. Kaple byla vysvìcena 16. záøí 1663 a zanedlouho zde spoèinuly ostatky Julia Jindøicha, který zemøel 20. 11. 1665. Vlastní krypta se nachází pod kaplí, je dvoupatrová, zaklenutá køí¾ovými klenbami s výraznými høebínky. Po vybudování konventního kostela Zvìstování Panny Marie byla Pohøební kaple dodateènì navýšena. Kdy¾ sestry pøišly do Ostrova, byly ji¾ ostatky pohøbených pøíslušníkù rodu znaènì zpustošené a cínové rakve znièené. Jsou zde ulo¾eny ostatky: Julius Jindøich 1586 – 1665, Anna Magdaléna, rozené Lobkowitzové, zemøela 1668, Franz Julius Heinrich, který zemøel 1673, Marie Hedwiga Augusta 1641 – 1681, Julius František 1641 – 1689, Leopold Wilhelm 1695 – 1696, Maria Franziska 1633 – 1702, Karl Ludwig Damian 1728 – 1734.
 
Kaple sv. Floriána byla postavena v letech 1692 a¾ 1693. Z vdìènosti, ¾e mìsto pøi po¾áru budovy šlikovského zámku v roce 1691 zùstalo ušetøeno, dala postavit Franziska Sibylla Augusta Bádenská kapli zasvìcenou sv. Floriánovi. Nástropní malba v kapli je od italského malíøe Paola Manni. Znázoròuje vra¾dìní neviòátek Herodesem v Betlémì. Zajímavé na malbì je to, ¾e tam není vidìt ani kapka krve. Ve tøicátých letech minulého století byla kaple zmìnìna na památník padlým v první svìtové válce. V rámci rekonstrukce zde památník zùstal a jsou zde pøipomenuti padlí v obou svìtových válkách, vìzòové z koncentraèního tábora Ostrov, nìmeètí obyvatelé, kteøí museli po roce 1945 opustit mìsto i ti, kteøí byli usmrceni v prvních pováleèných letech bez øádného soudu, a koneènì i politiètí vìzòové. Jedním z nich byl akademický sochaø Jaroslav Šlezinger, politický vìzeò, odsouzený na 25 let vìzení. Byl v pracovním táboøe Vykmanov. Zemøel na následky ozáøení v roce 1955.
 
Kaple Panny Marie Einsiedelnské dala postavit v letech 1709 – 1710 Franziska Sibylla Augusta jako kopii poutní kaple ve švýcarském Einsiedeln. Hrabìnka sem jezdila èasto vyprosit si zdárné pokraèování rodu. Po jedné její návštìvì a po jejím návratu pronesl její nejstarší syn, který ještì v šesti letech nemluvil, svá první slova. Kapli pak hrabìnka nechala postavit jako podìkování. Rychlost, jakou byla stavba provedena dala podnìt k povìstem. Ïábel prý staviteli pomáhal, a kdy¾ si pøišel pro svou odmìnu, duši stavitele, ten se ukryl za sošku Panny Marie. Ïábel prý pøi dotyku se soškou zbìlel a soška zèernala. A kdy¾ chtìl ïábel kapli zboøit, tak se mu to nepovedlo, zùstal po nìm jenom otisk ruky v kamenném nadpra¾í vchodu.
 
 
A èerná Madonna?
Kaple se stala pomìrnì rychle nejnavštìvovanìjším poutním místem v Evropì a bezpoèet svící a lampy zapalované poutníky zøejmì zpùsobily tmavou barvu sošky. Pùvodní obklad kaple z èerveného mramoru je dnes jen barva omítky. Podobných kaplí se postavilo po celém svìtì mnoho a tak není divu, ¾e i Rasttat má stejnou kapli, postavenou v roce 1715.
 
Piaristická kolej s gymnáziem byla zalo¾ena v roce 1666 Annou Magdalénou. Zároveò byl stavìn kostel v tìsné blízkosti kaple sv. Anny. Stavba byla vysvìcena v roce 1674. Kolej vlastnila bohatou knihovnu, nejcennìjším fondem byly vzácné prvotisky a rukopisné notové materiály. Patøil sem i pøepis legendy o svaté Hedvice, pocházející z období pøed rokem 1300 a oznaèován byl jako „Schlackenwerther Codex“ – Ostrovský kodex. Knihovnu prodal poslední vlastník – mìsto Ostrov v roce 1910 vídeòskému antikvariátu. Kodex nìkolikrát zmìnil majitele a dnes ho vlastní sbìratel z Cách. Po opuštìní koleje vojáky se budova koleje rekonstruovala a stala se souborem tøicetisedmi mìstských bytù.
 
Pøi slavnostním otevøení posvátného okrsku dne 29. 9. 2007 byli i zástupci mìsta Rasttatu, tisk, televize a veøejní èinitelé okresu a kraje. Veèer bylo vyvrcholení oslav, v obnoveném kostele, který je bez oltáøe a lavic, byl slavnostní malý koncert. Vystoupil zde mistr Václav Hudeèek a pøesto, ¾e jsem byla po operaci kyèle a místo bylo jenom na stání, nemohla jsem si nechat jeho vystoupení ujít. Trvalo asi hodinu a pùl a byla to nádhera. Kostel má ú¾asnou akustiku. Sama jsem ani nepomyslela na bolest, a¾ po koncertì jsem si uvìdomila, ¾e mì noha bolí. Ale to u¾ na mì èekal bratr a odvezl mì domù autem.
 
 
Posvátný okrsek je pøístupný v sobotu a v nedìli, za vstupné a s výkladem. Kdo bude v blízkosti Ostrova, mohu mu procházku parkem a Posvátným okrskem vøele doporuèit.
Olga Kotaèka
O prezentaci v Power Pointu si pište zde
 
Další èlánky autorky:
Sbìratelská náru¾ivost
Sleèna Sylva
Kup chleba a pøikládej!
Anne Christina
Svìt podle Wyetha
Døevìný talíø
Václav Jansa
Bílá paní
Bøetislav Bartoš
Ukrytý hrad
Energie pyramid
Døevìné mìsteèko
Hanácké Athény
Radegast
Blatná
Jantar a jantarová stezka
Jo¾a Úprka
Adolf Kašpar
Jaroslav Seifert
Poslední carská rodina
Poèátky ly¾ování v Èechách


Komentáøe
Poslední komentáø: 25.02.2008  17:00
 Datum
Jméno
Téma
 25.02.  17:00 Ludmila T
 25.02.  12:59 Mila
 24.02.  21:00 Gabi-florka
 24.02.  18:51 her.vera
 24.02.  17:01 Karla I. Ostrov n.Ohøí
 24.02.  11:56 denda04
 24.02.  11:51 Vesuvanka díky
 24.02.  11:12 Kotaèka Rù¾ence a Janinì
 24.02.  10:44 janina
 24.02.  10:39 Bobo :-)))
 24.02.  10:29 Rù¾ena
 24.02.  09:07 wiki