(Mìla bych napsat švagrové...je to venkoncem hodná holka...aspoò jednou do roka bych té Bo¾ce mìla napsat dùkladnìjc jak ¾ijem a tak... kdy¾ se tak dobøe stará o hroby...Modernì, elektronicky...)
Milá Tonèo,
pøedem mého dopisu pøijmi srdeèný pozdrav a stálou vzpomínku.
Tak. Není nad osvìdèený a zabìhnutý úvod srdeèného dopisu, jo.
I kdy¾...ehm...“vzpomínku“, to se asi hodit nebude, kdy¾ si sotva vzpomenu jednou do roka... Tak tedy bez vzpomínky.
Jinak by sám o sobì ten úvod nemìl mít chybu. Fajn, tak mù¾u pokraèovat...kde jsem to jen...aha - pozdrav.
Zabìhnutý, ba. No tak poèkat, to taky nemù¾u napsat - zabìhnutý pozdrav...zabìhnout se mù¾e ratlík nebo tak nanejvýš pobìhlice...ale pozdrav, ten se pøeci posílá.
Posílá, ano, balík se taky posílá. Email se ale v tomto pøípadì co? Email se odesílá… Poèítaè mi to tady nabízí. Ovšem jen jestli neklame. Co já vím email se natírá na dveøe. A taky na okna.
Teï jsem se v tom nìjak pøestala orientovat... Musím se kousek vrátit... balík...ratlík... Jo správnì. Jen¾e to má háèek. Ratlík se musí posílat v extrovním balíku s prùduchama pro èenich. Aby se nevysušil. To by pak avizovalo horeèku. No jo, ale co s tím má ta pobìhlice...?
Tu pøece nejde posílat. V balíku u¾ vùbec ne...tak velkej na poštovním úøadì nemají...s prùduchama...
Ale co si s tím lámu hlavu, vlastnì dobìhne sama kdy¾ základ slova je "bìh". ... Ještì ¾e jsem ve škole dávala pozor, jináè bych si teï uøízla mezinárodní ostudu. Morava je Morava a Krkonoše jsou Krkonoše...
Uøízla, jo... No, ale to musím dát pozor, ono øezat v Krkonoších mù¾e být vošajstlich. Je to pøeci jenom národní park a jako takovej je hájenej. Pøiznávám se, ¾e nevím èím ani kým. Jestli Evropskou unií co do kdeèeho strká pracky nebo obyèejným hajným? Asi tím hajným, má to do lesa pøeci jen blí¾... A teïkonc je tam peèenej vaøenej...budou ty vánoce, hlídá smrèky, popíjí borovièku...ve školce...a taky vnuka - vyzvedává. Ale sory, chybièka se vloudila...
Tak zpìt: Vaøenej...hajnej... To je ale pytlákovina. Tedy - ptákovina chci øíct... Tak stop! U¾ se v tom plácám jak kapr chycenej na útìku. Budu muset zaèít znova, to bude nejlepší.
Milá Ane¾ko,
pøedem mého dopisu pøijmi srdeèný pozdrav a milou vzpomínku. Jak se máš? Já se mám dobøe. U nás se nic nového nedìje. Co se nedìje u vás? U¾ budu muset konèit. Mìj se pìknì.
Na brzkou odpovìï se tìší
Tvá Máòa
(No, a je to. Uf!! Ještì datum. ) Fanoušíííí.....!!! Kolikapatýho je dneskááá...?? Co¾ééé...???, Silvestra? A kterýho ¾e to...?