Hoøké víno |
||
Minikrimi s otázkou |
||
Jimmy
Plummer klidnì sedìl pøed poruèíkem, hledìl mu do
oèí a spokojenì se usmíval. Vìdìl, i kdy¾
naprosto jistý si nebyl, ¾e policista na nìho nic nemá,
a tak mù¾e klidnì zatloukat a zatloukat. To si uvìdomoval
i poruèík Pegler a jeho vztek rychle rostl. Jimmy,
mezi pøáteli známý jako "Lívanec" pro svùj
kulatý rozbøedlý oblièej, vypadal spokojenì. Obvinìní
z kráde¾e cenných mincí v bytì milionáøe a sbìratele
Nacka nemusel prozatím brát nijak vá¾nì. Jeho
alibi, veèer strávený v prùmìrném, ale solidním
noèním podniku Zelená pláò, sice nebylo nic moc,
nemluvì o svìdcích, nezdálo se v¹ak zase tak
neobvyklé a èasto staèilo. Poruèík Pegler se
rozhodl boj s Jimmym na nìjakou dobu pøeru¹it. Nechal
ho odvést a soustøedil se na jeho kumpány. Vysoký,
elegantní Lucas Webster v¹ak bez mrknutí oka potvrdil
v¹echno, co pøedtím øíkal podezøelý "Lívanec".
Ano, sedìli v noèním podniku ka¾dý v jiné èásti
a celý veèer nevystrèili nos. Mìli pùvabnou spoleènost,
a tak se není èemu divit. Lucas si dokonce vzpomnìl,
kolik toho Jimmy vypil. Kdy¾ ¹el kolem jeho stolu na
toaletu, vidìl, ¾e na úètence polo¾ené na stole má
zaznamenáno pìt nebo ¹est lahví vína. Konfrontovat
tuto výpovìï s tím, co øekl policii vrchní ze
Zelené plánì, bylo jen nudným a zbyteèným úkonem.
Ne, èí¹níka policie nepodezøívala. Vzorem
poctivosti urèitì nebyl, ale vydìlával dost na to,
aby sám sebe ohrozil l¾ivou výpovìdí a pøivolal na
svùj podnik s docela slu¹nou povìstí hnìv policie.
Kdy¾ u¾, tak domluveni byli Jimmy a Lucas. Problém
byl v tom, ¾e oba byli nejen zku¹ení, ale i
inteligentní. První byl za kráde¾ odsouzen jednou,
druhý dvakrát, co¾ s ohledem na jejich více ne¾
dvacetiletou zlodìjskou kariéru bylo hodnì málo. Ne
náhodou patøili právem k místní zloèinecké smetánce.
Pegler si pomalu zaèal pøiznávat, ¾e se pøíli¹
sebevìdomì pustil po jedné stopì a zcela stranou
nechal dal¹í mo¾né pachatele. Pár dal¹ích podezøelých
tady bylo a naznaèoval mu to i "Lívanec".
Ale právì to ho utvrzovalo v tom, ¾e jeho intuice ho
vede správným smìrem, ¾e tohle tuèné sousto sezobl
právì Jimmy. Vila okradeného sbìratele stála jen o
pár krokù dál. Pro obratného zlodìje by nebyl problém
vybìhnout ven, vloupat se dovnitø a rychle se vrátit
zpátky. Cestou byly desítky míst, kde by lup mohl
schovat. V úvahu pøipadal i spoleèník, který by
cestou ukradené mince pøevzal a ulo¾il na bezpeèné
místo. Je¹tì jednou se poruèík obrátil na Lucase a
po¾ádal, aby mu zopakoval svoji výpovìï. Ten ji
reprodukoval slovo za slovem a potom doplnil o hádku
jednoho z hostù s vrchním. Obvinil ho, ¾e mu na úèet
pøipsal o nìjakou láhev víc. Musel je roztrhnout
personál, jinak hrozilo, ¾e se zaènou prát. Zajímavý
detail, ale policistovi nijak nepomohl. Radìji si v
duchu je¹tì jednou pro¹el pùvodní výpovìï. Bylo
v ní nìco, co ho hned nenapadlo. Mj. fakt, ¾e Jimmy
byl spí¹e na whisky a po tolika lahvích vína by se
tak rychle z lupu nevrátil. Lékaø sice potvrdil
vysokou hladinu alkoholu v krvi podezøelého, ale to
nic neznamenalo, proto¾e konzumovat mohl i po návratu
z úspì¹né akce. Ve chvíli, kdy si pøedstavoval,
jak "Lívanec" popíjí vínko se svojí pøítelkyní,
si s hrùzou vzpomnìl, ¾e na nìho doma èeká man¾elka,
které slíbil, ¾e si veèer zajdou na veèeøi. Polil
ho studený pot, ale vzápìtí se bouchl do èela,
vyskoèil ze ¾idle a poslal pro Jimmyho. Oba zlodìji
se zase tak dobøe nedomluvili, trochu to pøehnali. Kde
udìlali chybu? |
||
Lumír Jamro¾ |
||