V mém šuplíku je i pohled z Døevìného mìsteèka v Ro¾novì pod Radhoštìm. Je to lidová valašská stavba, jakých bývalo hodnì.
Hned pøi vstupu do areálu je postaven reliéfní sloup nazvaný Píseò. Vyøezal ho lidový øezbáø Michal ®itník ze Solánì.
Co tam mù¾ete všechno vidìt?
Tak tøeba obytné stavení fojta z Velkých Karlovic. Fojt býval jako rychtáø, zástupce vrchnosti ve valašských obcích. V jednopatrové budovì po levé stranì je tzv. velká jizba, kde se shroma¾ïovali poddaní k rozdìlování roboty. Slou¾ila té¾ jako hospoda a i k tanèení. V jizbì spával hospodáø se svojí rodinou. Karlovické fojtství má samostatnou kuchyni, boèní obytnou komoru, ve které bydlívali výmìnkáøi. Je zde mo¾no vidìt nábytek, hudební nástroje a obleèení, které se pou¾ívalo kolem roku 1908.
Dalším objektem je kostel z Vìtøkovic, postavený podle kostela z Vìtøkovic u Pøíbora. Vì¾ kostela po rekonstrukci pøipomíná podobnou v Tiché. Kostel sám, obklopený Valašským Slavínem, stojí za podívání. Obrazy sv. Anny a Panny Marie jsou ve valašských krojích, a jsou v nìm cechovní postavníky u lavic se znaky rùzných øemesel.
Billova chalupa pøedstavuje mìš»anský dùm z ro¾novského námìstí. Stavba je z roku 1750 a do areálu mìsteèka se dostala v roce 1925. K takovým domùm patøívala pole. To však nestaèilo na ob¾ivu rodiny, a proto se pronajímaly pokoje. Ty, zaøízené dobovým nábytkem, je mo¾né vidìt v prvním patøe. Na seznamu lázeòských hostù mù¾ete najít i jméno Øehoøe Mendla, zakladatele genetiky.
Radnice je poschoïová roubená stavba z roku 1770, pøenesená do lázeòského parku Hájnice. Byla prvním objektem ve skanzenu. Své návštìvníky uvítala u¾ v roce 1925. V pøízemí radnice je expozice obchodu, jak vypadal v první polovinì 20. století. Je zde i pošta, dokonce i s personálem. Z ní mù¾ete poslat známým, anebo rodinì, pohled s razítkem zdejší poštovny.
V hlavní místnosti úøadoval obecní písaø. Radní a purkmistr zasedali okolo velkého stolu. I cechovní truhla je zde k vidìní. Ve své dobì slou¾ila jako dnešní trezor. Ukládaly se do ní zápisy z jednání, stanovy cechù, peèetì, veškeré úøední dokumenty. Bývalo v ní i ozdobné kladívko a finanèní hotovost. Vedlejší místnost slou¾ila k ubytování vzácných hostù a odvodního dùstojníka.
Vaškova hospoda je také mìš»anský roubený dùm, ve nìm¾ je veliká hostinská místnost. Najdete zde krytou nálevnu a stùl fojta. Dùm byl postaven v 16. století, ale historické záznamy jsou a¾ ze zaèátku století sedmnáctého. Do skanzenu ji pøenesli v letech 1927 a¾ 1928 a nazvali ji Valašskou hospodou. Jako taková slou¾í i dnes.
Bývalá ®ingorova chalupa stávala a¾ do roku 1969 na ro¾novském námìstí. Je to rovnì¾ hospoda, a tady ji pojmenovali "Na posledním groši". Název je odvozen od hospody postavené architektem Dušanem Jurkovièem v Praze na Národopisné Výstavì èeskoslovanské v roce 1895. Jurkoviè tehdy vybudoval v Praze celou valašskou osadu. A právì hospoda Na posledním groši mìla snad nejvìtší úspìch. Hrávala v ní tehdy vìhlasná Pelárova kapela. I v ní je fojtský stùl a vyvýšené místo pro muzikanty. Do provozu ji uvedli v roce 1974 jako restauraci, co¾ si vy¾ádala zvyšující se návštìvnost mìsteèka.
V areálu se najde mnohem více staveb. Tak tøeba Vlèkova palírna, ku¾elna, sýpka z Heømanic, tkalcovské stodùlky, vèelíny a mnoho dalších. Nejlepší bude si tam udìlat výlet.
Olga Kotaèka
(redakènì upraveno)
O prezentaci zpracovanou v Power Pointu si napište zde