Èemu lidé vìøí ...Ka¾dý, kdo sbírá
nebo konzumuje houby, by mìl vìdìt, co houby mohou zpùsobit. Je a¾ neuvìøitelné,
s jakými názory se mù¾eme v mykologické
poradnì setkat. Letos se pøi¹el o houbách poradit pán
a chtìl se ujistit o pravidlu, podle kterého bezpeènì
rozpozná pokrm z jedlých èi jedovatých hub.
"Prý ve sma¾enici, která obsahuje by» jen jednu
jedovatou houbu, cibule zmodrá. Babièka se tím øídí
celý ¾ivot." Babièka musela mít veliké ¹tìstí.
Není nám jasné,
jak si tento nesmysl dokázal vysvìtlit. Známé
jsou i takové povìry, ¾e kdy¾ vlo¾íme støíbrnou
l¾ièku do jedovatého pokrmu, zèerná. Kdy¾ nìkdo
uvìøí takovým nebezpeèným "poznávacím znakùm",
mù¾e skonèit tragicky. Èasto
se stane, ¾e v poradnì vytøídíme lidem houby
jedlé a jedovaté, a ti se na nás oboøí s tím, ¾e
jedovaté houby nepoznáme. "Tahle houba pøece nemù¾e
být jedovatá, v¾dy» je o¾raná od slimákù!" To
je jedna z dal¹ích velice nebezpeèných povìr.
V¾dy» pl¾i mají trávicí soustavu na jiné vývojové
úrovni ne¾ èlovìk. Tak¾e napøíklad toxiny, které
èlovìku rozkládají játra, slimákovi vùbec nevadí.
Na obrázku je vidìt pro èlovìka smrtelnì jedovatá
muchomùrka jízlivá, která je o¾raná od pl¾e. |
||||||
Nepøíjemnì
mù¾e skonèit i ochutnávání hub. Vùbec neplatí,
¾e to co je hoøké, je jedovaté a to, co hoøké není,
je jedlé. Hoøké houby mohou skuteènì být jedovaté,
ale to platí i o houbách s pøíjemnou chutí. V¾dy»
nejjedovatìj¹í houba Evropy muchomùrka zelená není
vùbec hoøká a staèí jen kousek ochutnat a vyvolá
prudkou, pøi ochutnání vìt¹ího mno¾ství i
smrtelnou otravu. Staèí, kdy¾ muchomùrku zelenou dr¾íme,
její výtrusy se dostanou na ruce a èlovìk pak nìco
jí èi ochutnává jinou houbu a vznikne velmi vá¾ná
otrava. Výtrusy muchomùrky zelené jsou silnì toxické.
Ochutnávání høibovitých hub je také nevhodné. Èasto
se setkáváme s názory, ¾e satan se pozná podle
toho, ¾e je hoøký. Hoøký je napøíklad høib ¾luèník,
který je docela ne¹kodný. Satan má naopak jemnou chu»
a staèí jen kousíèek ochutnat a cesta z lesa se
mù¾e znaènì zkomplikovat. Dostaví se prudká
otrava, neuti¹itelné prùjmy a zvracení, které trvá
i dva dny. Èlovìk je zcela dehydrován. Takové otravy
mù¾e zpùsobit celá øada høibù, jako jsou høib Le
Galové (viz.obrázek), høib nachový a jiné. |
||||||
|
||||||
Na závìr by mìla být zodpovìzena rovnì¾ èastá otázka, se kterou se v poradnì setkáváme: "Existuje nìjaké pravidlo, podle kterého bezpeènì rozpoznáme jedlé èi jedovaté houby?" Neexistuje! Ka¾dý, kdo chce houby sbírat ke konzumaci, musí je bezpeènì znát a nesmí pøeceòovat své znalosti o nich. Ka¾dý poznávací znak je dùle¾itý a pøi urèování houby musí mít "urèovaný" druh v¹echny rozli¹ovací znaky. Ty najdeme v kvalitních houbaøských atlasech. |
||||||
Mykologická
poradna Vám pøeje pìknou houbaøskou sezonu a zároveò
Vás prosí, abyste zbyteènì nevysbírávali v¹echny
plodnice hub a neodná¹eli domù ty, které nespotøebujete.
Respektujte také zákony a netrhejte vzácné a ohro¾ené
druhy hub, mezi kterými jsou i høibovité! |
||||||
|
||||||
Mykologická poradna, Ostravské muzeum |
||||||
Muchomùrka jízlivá, Høib
Le Galové, |
||||||
Libor Holub |
||||||
|
||||||