Do Lucerny jsem chodil do taneèních a velký sál býval místem našich prodlou¾ených. V nìm jsem tanèil ještì mnohokrát pøi rùzných pøíle¾itostech a byl jsem tam na koncertech a tuším, ¾e i na politických shromá¾dìních.
Tentokrát jsem se tam vydal na výstavu Bodies, vypreparovaných lidských tìl. Speciální metodou autoøi pøedstavili lidská tìla tak, aby návštìvník mohl plasticky vidìt kosti, svaly, krevní øeèištì i nervy. Ve sklenìných skøíních si mù¾e prohlédnout celá tìla i témìø ka¾dý lidský orgán a pøeèíst si o nìm nezbytné údaje. Exponáty jsou popsány èesky, anglicky a jsou na nich drobným písmem jejich latinské názvy. Výstava zabírá nejen celý parket Lucerny, ale i èást galerie. Po pøíchodu si mù¾ete vìci ulo¾it v šatnì, hosteska vás pouèí o mo¾nostech prohlídky, napø. o zapùjèení zvukového prùvodce, èi o mo¾ných konzultacích . Výpravy provází medici v bílých pláštích, kteøí poskytují zasvìcený výklad. V dobì mé návštìvy bylo na výstavì nìkolik výprav, ¾áky devítiletek poèínaje a studenty støedních škol konèe. Mezi nimi se pohybovalo jen málo obèanù støedního vìku, byl pracovní den, pár turistù a seniorù. Všichni si exponáty pozornì a se zájmem prohlí¾eli ostøe sledováni mladými poøadateli. Byl to také jeden z nich, který mì hned na zaèátku zdvoøile, ale nekompromisnì zakázal fotografovat, a to i pøes to, ¾e jsem se vykázal jako novináø.
Ve sdìlovacích prostøedcích se po otevøení výstavy zaèátkem kvìtna rozpoutaly vášnivé diskuse o vhodnosti, dùstojnosti a estetice dané výstavy. Kdyby si vystavovatelé takovou publicitu chtìli zaplatit, stálo by je to hodnì penìz a vstupné by bylo asi ještì vyšší. V tuto chvíli (jak zní souèasné poøekadlo) je to 349 Kè pro dospìlé a 275 Kè pro studenty a seniory, co¾ není málo. Je to ovšem výdìleèný podnik bez nìjaké podpory z veøejných prostøedkù, a tak se není èemu divit. Proto mo¾ná jsou tu ony sporné exponáty figurín s raketou, èi kopající míè apod., které onu lavinu protestù vyvolaly, a tak pøispìly k popularizaci výstavy. Ta sama o sobì je a¾ vìdecky strohá, jejím úèelem není pobavit, ale pouèit. A to se jí daøí. Mezi mnoha exponáty jsou i reálné plíce kuøáka a nekuøáka. Ta kuøácká jsou prorostlá škodlivinami a jasnì ukazují zhoubnost zlozvyku. Hned vedle je sklenìná skøíò, do ní¾ mohou kuøáci okam¾itì vhodit naèatý balíèek cigaret a zahájit novou etapu svého ¾ivota bez cigaret. Nevím, co je reklamní trik a co skuteènost, ale fakt je, ¾e tam le¾elo hezkých pár desítek naèatých krabièek rùzných znaèek. Kdyby jen ty byly výsledkem výstavy, a ne pouze novì získané poznatky, staèilo by to ke kladnému hodnocení expozice.
Nemohu se nezmínit o Knize návštìv. Na mladé lidi výstava zøejmì pùsobí velkým dojmem, a tak tam dennì pøibývají poèetné zápisy. Pøevládají superlativy nadšení a pochval, potìšitelné je, ¾e jsem nenarazil na ¾ádnou spros»árnu, která by se dala od puber»ákù oèekávat. (Ostatnì i výklad pøed pohlavními orgány èi vývojem plodu se odehrával za napjatého zájmu a bez pøipomínek). Jedinou výtkou, k ní¾ bych se ochotnì pøipojil, byl náøek nad nesnesitelnou atmosférou: dusno a horko spolu s nezvyklými exponáty v pološeru mohly skuteènì vyvolat nevolnost u choulostivìjších návštìvníkù. Klimatizace prostì nešla, a to nejen v den mé návštìvy.
Ètenáøi SeniorTipu jsou poèítaèovì gramotní, a proto mohu s klidným svìdomím doporuèit stránku www.bodiesprague.cz. Tam lze získat nìkteré oficiální údaje poøadatelù a odkaz na anglické mateøské stránky http://www.bodiestheexhibition.com/bodies.html. Na nich se mù¾ete pouèit napø. o vývoji poznatkù o lidském tìle èi shlédnout video z výstavy, samozøejmì odjinud ne¾ z Prahy, a v angliètinì.