V minulém dílu „Šuplíku pohlednic“ jsem podcenila jednu vìc. A sice sounále¾itost dobrého kolektivu na Seniortipu. Ten minulý díl byl o jedné pohlednici, která mì upoutala reprodukcí obrazu, o nìm¾ jsem nic nevìdìla. V koutku duše jsem doufala, ¾e se nìkdo ozve, a nìjakou tu zajímavost doplní a já se koneènì po zhruba deseti letech dozvím tajemství onoho obrazu. Jen¾e následovalo nìco, co mì dojalo a zahanbilo souèasnì. Nejen, ¾e jsem se dozvìdìla podrobnosti o tom obrazu, ale i mnoho vìcí ze soukromí malíøe Andrea Wyetha, který je jeho autorem. Ten malíø je v Americe velmi oblíbený a obraz „Svìt Anny Christiny“ patøí k nejznámìjším obrazùm v souèasném americkém umìní. A tak mi nezbylo, ne¾ jen se zastydìt, ¾e jsem to nevìdìla døív, kdy¾ je vše tak samozøejmé a jasné a podìkovat všem, kdo mi pøispìli svými informacemi a bez nich¾ bych byla pøesnì tam, co pøed deseti lety. To znamená – nevìdìla bych nic. Olga Kotacka na internetu vyhledala a obìtavì pøelo¾ila tolik materiálu, ¾e by staèil na tøi dlouhé èlánky a ještì by zbyl. JanaG, Gabi-Florka a VìraNl, poslali doplòující informace, které jsem také v èlánku pou¾ila a za které dìkuji.
Magdalena Vlachová
ANDREW WYETH
narozený 12.èervence 1917 v Chadds Ford, Pennsylvanie, je americký realistický malíø, jeden z nejznámìjších 20. století. Mnohdy je oznaèován jako lidový malíø, proto¾e v USA je velice populární. Wyethovy nejmilejší motivy jsou pøíroda a obyvatelé okolo jeho rodného mìsta a jeho letního sídla u Cushing v Maine. Na svých obrazech zachycuje a oslavuje jednoduchý ¾ivot, který není omezen technologiemi moderního svìta.
Andrew je synem Nevella Convers Wyetha, jednoho známého ilustrátora a umìlce v Americe.
Jako nejmladší z pìti dìtí byl vyuèován doma a nauèil se umìní od otce. V roce 1937 mìl svou první výstavu v Macbeth Gallery v New York City. Všechny vystavené vìci byly rychle prodány a tím zaèala jeho kariéra. V roce 1940 se o¾enil s Betsy Merle James, kterou rok pøedtím poznal v Maine. Betsy hrála v jeho kariéøe vedoucí roli a stále ho velice podporovala. Pøedstavila mu také Christinu Olson, pozdìjší model k jeho nejznámìjšímu obrazu „Svìt Anny Christiny“.
Anna Christina Olson ¾ila ve mìstì Cushing (ve státe Maine) a za celý ¾ivot se odtamtud nevzdálila. V dìtství dostala dìtskou obrnu. Ona, její bratr Alvaro a jejich chaotický dùm byly pøes dvacet let dùle¾itými motivy Wyethova umìní. Jezdíval tam bìhem mnoha let na dovolenou, v podkroví jejich domu mìl ateliér a Christinu namaloval nìkolikrát, stejnì jako jejího bratra. Christina zemøela v roce 1969. Dnes je "dùm Olson" èástí muzea Farnsworth. Obraz „ Svìt Anny Christiny“ je tempera malovaná v roce 1948, a nachází se v Muzeu moderního umìní v New Yorku.
Roku 1945 byl Andrewa otec s tøíletým synovcem zabit, kdy¾ jejich auto zùstalo stát na ¾eleznièním pøejezdu a bylo chyceno projí¾dìjícím vlakem. Wyeth stále øíkal ¾e toto nebyla jenom jeho osobní tragedie, ale poznamenala jeho umìleckou dráhu. Krátce po tom vyzrálo jeho umìní a dostalo dlouhodobý styl, pro který byly symbolické tlumené barvy, realistické pojetí a vysoce emocionální kompozice. Na svých plátnech maluje povìtšinou v obrovských osamìlých krajinách malé postavy, èasto s nìjakým tìlesným nebo duševním posti¾ením. Jeho realismus na plátnì se tìší vysoké oblibì veøejnosti". V roce 1948 namaloval Wyeth Annu a Karla Kuernerse, kteøí byli jejich sousedi v Chadds Ford. Vedle Olsonù byli Kuerners a jejich farma v dalších 30 letech jedny z dùle¾itých motivù jeho práce. Mìl prakticky stejné motivy, které byly na jeho obrazech stále k poznání. a stále se vracely. Udìlal mnoho studií tu¾kou nebo akvarelem, aby pozdìji namaloval kompletní obraz, jednou akvarelem, podruhé suchou barvou s vodovými barvami nebo temperami. S rostoucím úspìchem stoupaly i ceny za jeho obrazy a dnes dostane od soukromého sbìratele a na aukcích více ne¾ milion dolarù za obraz.
Jedna kontroversní episoda v jeho kariéøe byla, kdy¾ maloval Helgu Testorf, model, kterou poznal pøes své sousedy Kuernerovy. Obrazy s Helgou jsou fantastickou kompozicí od tempery, køídy, vodových barev a¾ ke studím tu¾kou a byly pøes 15 let velkým tajemstvím Wyetha. V tuto dobu namalovat 240 jednotlivých prací Helgy Testorf, od roku 1971 do roku 1985, ani¾ by o tom nìkdo vìdìl, ani jeho ¾ena nic nevìdìla. Sám pøiznal, ¾e nebyl schopen tento projekt ukonèit. Kdy¾ prusky vypadající Helga poprvé potkala Wyetha, byla dvacetiletá mladá ¾ena. Setkávali se, proto¾e mu pomáhala starat se o pøítele, který se také objevuje na jeho obrazech. Z tìchto setkáních se stalo dlouholeté pøátelství. Helga nikdy pøedtím nestála modelem, ale vychutnávala dlouhé hodiny pøi stáních. A bylo to pro ni tak pohodlné, ¾e èasto i pøi malování i usnula.
Wyeth se pøi malování obyèejnì koncentroval na urèitou èást nebo motiv, jako napøíklad na barvu vlasù, nebo na svìtlo, nebo na urèité zaoblení tìla a zbytek vypadá na obrazech jako nedodìlaný.
Obrazy Helgy ukázal je teprve v roce 1985. V následujících letech je prodal soukromému sbìrateli Leonardu Andrewsovi. Andrews vyvolal o tyto obrazy obrovský zájem a mnoho velkých muzeí je chtìlo vystavovat. Tisk z tohoto vyvodil, ¾e Helga byla malíøovou milenkou. Po výstavách prodal Andrews obrazy s velkým výdìlkem jednomu anonymním sbìrateli v Japonsku. Nìkteøí vedoucí muzeí mìli pocit, ¾e byly vyu¾iti k tomu, aby se obrazy lépe prodaly. Nìkteøí umìleètí kritici si zase myslí, ¾e Wyeth a jeho ¾ena tohle všechno zinscenovali. Po pøevodu obrazù na japonského obchodního magnáta byly obrazy èasto vystavovány v muzeích v USA a Japonsku. V prosinci 2005 je koupil jeden Amerièan, který je pravdìpodobnì bude chtít jednotlivì prodat.
Wyeth dostal mnoho vyznamenání a uznání. V roce 1963 byl první malíø, který dostal od presidenta mírovou medaili, kterou zalo¾il John F. Kennedy. V roce 1977 byl zvolen jako první umìlec po Johnu Singer Sargent do akademie hezkého umìní. V roce 1980 byl jako první ¾ijící americký umìlec zvolen do Royal Academy ve Velké Britanii. V roce 1987 dostal D.F.A od Batese College. 1990 mu propùjèil president George H.W.Bush zlatou èestnou medaili Kongressu.
Osmdesátiletý André Wyeth
K èlánku pøipravila Olga Kotaèka dvì pìkné prezentace, vytvoøené z Wyethových obrazù. O prezentaci si mù¾ete napsat zde