Nevìry jsou na první pøíèce, ekonomické dùvody na pøíèce druhé
Bohaté zkušenosti s rozpadem rodinných vztahù mají zejména pracovnice sociálních odborù na obecních úøadech v Ostravì. Tyto zkušenosti mají toti¾ pøímo z terénu a z návštìv v rodinách.
„Pøíèiny, proè to v rodinách zaène skøípat natolik, ¾e to konèí jejich zánikem, jsou pochopitelnì rùzné. Ovšem z mých letitých zkušeností vyplývá, ¾e v naprosté vìtšinì pøípadù je tam nìkdo tøetí,“ øíká sociální pracovnice, která má dùvody k tomu, abychom neuvedli její jméno. „Znám témìø modelové situace, kdy si rodina vybudovala všechno, co mohla. Mìli rodinný domek, zahranièní dovolené, slušnou úroveò – a pak si mu¾ našel jinou, mladší. Po dlouhých letech, tady konkrétnì po šestnácti, se pak od rodiny úplnì odvrátil. Nìkteré z ¾en po takových zá¾itcích konèí na psychiatrii.“ Èlovìka pøitom napadá, jestli rozvody a rozbité rodiny jsou skuteènì doménou jen mu¾ù – ale není to tak. „Opaèné pøípady jsou ménì èasté, ovšem kdy¾ se ¾ena zamiluje do jiného mu¾e, stává se z ní lvice a pálí za sebou mosty ještì dùkladnìji. To jsou potom scény jak vystøi¾ené z italských filmù,“ dodává sociální pracovnice.
Kupodivu zcela jinak je tomu u Romù. Není u nich prý nic mimoøádného, kdy¾ Rom má svoji man¾elku a k ní i jednu, nebo nìkolik milenek. A man¾elka se ještì chlubí, jaký je ten její kohout…
Po nevìrách v man¾elství pøedstavují druhou nejèastìjší pøíèinu hádek a rozvodù ekonomické dùvody. Ale k nim u¾ pøistupuje i vychytralost v partnerských vztazích. „Tì¾ko øíci, kdy je rozpad rodiny opravdový a kdy jen úèelový,“ uvádí sociální pracovnice. „Souèasné sociální dávky jsou toti¾ v nìkterých pøípadech vyšší, kdy¾ jsou man¾elé rozvedeni – a ¾ádná úøednice s nimi není pøes noc, aby zjiš»ovala, jaký je mezi nimi skuteèný vztah.“
Nový zákon o sociálních slu¾bách byl paradoxnì veden snahou o vìtší spravedlnost pøi pøiznávání sociálních dávek a koneckoncù i pøi podpoøe rodinných vztahù. Jaké jsou tedy dosavadní zkušenosti s jeho uplatòováním?
„Nový zákon se teprve rozjí¾dí a zatím nikdo pøesnì neví, co pøinese. Podle mého je prvním bolavým místem fakt, ¾e s vypsáním nové ¾ádosti bude mít problém i èlovìk, který má dvì vysoké školy, nato¾ naši klienti,“ øíká sociální pracovnice. „Druhé bolavé místo je v rùzných nespravedlnostech, které pøísným uplatnìním zákona vzniknou. Znám pøípad, kdy neprovdaná matka ¾ije s dìtmi v bytì se svojí matkou, pobírající starobní dùchod. Matce s dìtmi se nyní do pøíjmu zapoète i dùchod matky, tak¾e dávky dostane ni¾ší. Ovšem kdyby chtìla matka s dìtmi bydlet sama v podnájmu, tak zase nebude splòovat nárok na doplatek na bydlení, proto¾e to bude tøeba v centru a ne tam, kde má trvalý pobyt.“
Pøi zjiš»ování, jak si s bolestni nového zákona poradí v rùzných ostravských obvodech, byly odpovìdi úøednic optimistické. Prý se všechno bìhem tøí mìsícù utøepe a kromì toho spoustu lidí nový zákon na¾ene do práce.
Bohaté zkušenosti s rozpadem rodinných vztahù mají zejména pracovnice sociálních odborù na obecních úøadech v Ostravì. Tyto zkušenosti mají toti¾ pøímo z terénu a z návštìv v rodinách.