Mimo té pohlednice s chodskou keramikou vlastním ještì jednu, která souvisí s Chodskem a schovávám jí kvùli textu na zadní stranì. Adresátem je jakási sleèna Sylva Hodanová z Prahy, odesílatel neznámý. Dìtským kostrbatým písmem, s chybami a pøeškrtáváním je napsáno:
Sylvo!
Jak se máš?
Já se mám dobøe.
Nám se narodily paví oèka, ale hned nám je se¾rali.
Odepiš mi. Ahoj
Sleèna Sylva by jistì vìdìla komu odepsat, kdyby pohlednici obdr¾ela. Ale to se asi nikdy nestalo. Není na ní známka, ani poštovní razítko. Místo u Sylvy skonèila pohlednice u mne a já si opravdu nevzpomínám jak a proè.
®ádnou Sylvu neznám a ani v rodinì ¾ádná nebyla a není. Øíkám si, ¾e tøeba okouzlila pohlednice svým textem u¾ mojí maminku, po které mi také pár osobních dokumentù zùstalo a asi jsem si jí pøinesla v obálce s ostatními pohlednicemi, kdy¾ jsem po její smrti vyklízela byt. Nevím, není to dùle¾ité. Jen by mì zajímalo, jakou hodnotu má pro sbìratele pohlednice orazítkovaná a prošlá poštou, od pohlednice, které obé chybí. Je v tom nìjaký rozdíl? Jako laik bych odhadovala, ¾e asi ano, ¾e ta se známkou a razítkem bude mít vìtší cenu, ale jako milovnici obrázkù je mi to jedno. A u téhle pohlednice zvláš». Má pro mì cenu nenuceného dìtského textu na zadní stranì. Napadlo mì, jestlipak se najde nìkdo, kdo sbírá pohlednice tøeba jen kvùli textu, ne pro obrázek samotný? Myslím, ¾e by to byla velmi kuriosní sbírka.