Sonda do ¾ivota izraelských ¾en
Matky, dcery,vojaèky
I
zrael má 6 milionù obyvatel, kteøí pro¾ili od zalo¾ení ¾idovského státu 14. kvìtna 1948 u¾ šest váleèných konfliktù s okolními arabskými zemìmi. Kromì asi milionu izraelských Arabù a 200tisícového spoleèenství ortodoxních ®idù se nìkteré z arabsko-izraelských válek zúèastnili skoro všichni zbývající obèané. Vojenská slu¾ba je zde povinná pro mu¾e i ¾eny.
Vojenskému suknu neušly ani dcery Bobbyho Davida, ostravského ®ida, který jako dítì pøe¾il holocaust v Terezínì a v roce 1946 se vystìhoval do Tel Avivu. Jeho mladší dcera Yael má dnes dvì dìti i š»astnou rodinu, druhorozená Michaela, štíhlá dlouhovlasá blondýnka je psycholo¾kou, je¾ se rozhodla být ve své profesi dokonalá, a proto se zatím nevdala.
Ve svých sedmatøiceti letech se dala na další studium. Praxi si odbyla bìhem své povinné dvaadvacetimìsíèní vojenské slu¾by pro izraelské dívky. Mladí Izraelci musejí slou¾it tøi roky, potom jsou jednou za rok, pokud to není èastìji v dobì války, povoláváni na mìsíèní manévry. Vojanèí tak oficiálnì a¾ do své padesátky, nìkteøí podle potøeby narukují i po tomto vìku.
Michaela po absolvování tøítýdenního výcviku se zbraní dìlala sekretáøku veliteli, nastoupila do dùstojnické školy a pak jako podporuènice rozdìlovala nové brance podle jejich dovedností k jednotlivým útvarùm. Dívky, které nechtìly pøímo bojovat, dìlaly sekretáøky, zdravotnice, radistky nebo øidièky.
,,Nikdy mì nenapadlo, ¾e bych nemìla jít témìø na dva roky do kasáren a na frontu. Povinné vojenské šlu¾by jsou v Izraeli zbaveny jenom dívky, které se mimo jiné vdají, nebo jsou ortodoxní vìøící ®idovky. Ka¾dý soudný Izraelec musí pochopit, ¾e ¾ijeme v neustálém ohro¾ení. Jsme moc malá zemì, tak¾e kdy¾ se zaène støílet na hranicích, je v nebezpeèí kdokoli ve vnitrozemí. Proto pøijde ka¾dému vhod, kdy¾ se nauèí zacházet se zbraní, pozná vojenskou disciplinu a ví, co obnášejí nálety, výbuchy bomb nebo sebevra¾edných nálo¾í..." øíká klidnì pùvabná Michaela.
Trochu jsem nervózní pøi pøedstavì, jak mne se svou ¾enskou rafinovaností a znalostí psychologie u¾ dávno pøeèetla a ¾e ví, jak se mi zatracenì líbí.
,,Navíc z psychologického hlediska jsou vojaèky mezi vojáky nesmírnì dùle¾ité i proto, ¾e nahrazují zranìným chlapcùm jejich matky a péèi, kterou by jinak dostali jen od svých nejbli¾ších. Mnozí branci pocházejí a¾ z dalekého Maroka nebo ze Sibiøe, odkud se do Izraele vystìhovali bez svých rodin, tak¾e se jim moc stýská, zvláštì v lazaretech, kde si léèí svá zranìní," vysvìtluje Michaela, je¾ jako nezletilé dìvèe pro¾ila dvì arabsko-izraelské války. A rozhodnì by nechtìla, aby také její generace za¾ila to, èím prošel její otec a další miliony ®idù bìhem druhé svìtové války.
,,Jako psycholo¾ka jsem mìla na starosti té¾ dívky, posti¾ené sexuálním obtì¾ováním. Mnoho ¾en u nás tvrdí, ¾e sotva nastoupily do armády jako profesionální vojaèky, musely èelit nejen nepøíteli, ale také sexuálnímu násilí ze strany svých nadøízených. Tak se stávalo, ¾e byly sexuálnì zneu¾ívány, ale kdy¾ to oznámily, byly jejich stí¾nosti zameteny pod stùl. Jako vojaèka s hodností jsem mìla mo¾nost dohlí¾et, aby se takové pøípady nestávaly..."
Aby mu¾ské šar¾e pochopily, co je za takový trestný èin v oblasti sexu pova¾ováno, jsou pro nì poøádány kurzy. S pomocí hercù jsou jim pøedvádìny náznaky prekérních situací, hranièících s tzv. harrassmentem. Nové vojenské smìrnice dnes zakazují i dobrovolný sexuální vztah mezi vojaèkou a jejím velitelem v dobì jejich aktivní vojenské slu¾by. Velitel jde zkrátka pøed soud i v pøípadì, ¾e dívka k milostnému aktu svolila.
Vyskytly se rovnì¾ velmi unikátní milostné vztahy. Prokázaly, ¾e ¾eny v Izraeli mají výsadní postavení, stejnì jako dìti. Pøes milion a pùl ¾idovských dìtí bylo bìhem holocaustu umuèeno, proto je v ¾idovském státì naplòován zákon, øíkající, ¾e matka a její dítì jsou základem pro dobøe fungující silnou rodinu, která je nezbytná pro obranu izraelské nezávislosti.
,,Tøicetiletá Izraelka Ruti z Jeruzaléma se zamilovala do Dannyho Nahmania, který byl o pìt rokù mladší," slyším nezvyklý pøíbìh. ,,Vzali se v roce 1984 a sna¾ili se naplnit své rodièovské poslání a mít dìti. Bezvýslednì. O tøi roky pozdìji musela Ruti na operaci a pøišla o dìlohu, zasa¾enou rakovinou. Man¾elé se rozhodli pro tzv. dítì ze zkumavky. Rita dala svých jedenáct vajièek, která byla laboratornì oplodnìna Dannyho spermiemi. Vzniklá embrya pak byla zmrazena a ulo¾ena do speciálních kontejnerù, kde èekala na volbu ideální matky, která by dítì rodièù Nahmaniových odnosila..."Stalo se však nìco, s èím Ruti nepoèítala - Danny se zamiloval do mladší ¾eny. Rozvedl se a zmìnil nejen man¾elku, ale té¾ názor na jím oplodnìné embryo. Kategoricky odmítl, ¾e by na svìt mìlo pøijít dítì, který by nebylo jeho nové ¾eny. Vše se dostalo pøed soud.
Napoprvé senát odmítl ¾ádost Ruti, aby i pøes nesouhlas svého bývalého man¾ela mohla pou¾ít inkriminované embryo. Odvolala se a teprve po dalším èekání Nejvyšší soud vyøkl definitivní ortel:
,,®alobkynì mù¾e nalo¾it s embryem podle svého uvá¾ení!"
Velké vítìzství Ruti se stalo precendensem a znamenalo, ¾e si mohla nalézt náhradní matku, která by jí dítì porodila. Podìkovat za to mohla sedmi soudcùm z jedenácti, kteøí v rozhodující fázi soudního jednání prohlásili:
,,Právo ¾eny stát se matkou je silnìjší, ne¾ právo mu¾e nebýt otcem!"
Inu, ne nadarmo byl Šalomoun izraelským králem, oplývajícím moudrostí také pøi rozhodování o štìstí ¾idovských dìtí.
Bøetislav Olšer
P.S.:
Izraelské ¾eny jsou velmi aktivní také v politice. Poslankynì strany Izrael je náš domov (Jisrael Bejtenu) Esterina Tartman, zastøešující èást radikálních ruských pøistìhovalcù, byla 25. února 2007 navr¾ena na funkci nové izraelské ministrynì turismu. Je to 49letá matka ètyø dìtí, ¾ije v Novém Givonu severnì od Jeruzaléma, osvobozeném (anektovaném) v roce 1967. Má magisterské vzdìlání v oboru ekonomie a marketingu na Hebrejské univerzitì a bakaláøské vzdìlání z Bar Ilanovy univerzity.
Tato temperamentní atraktivní tmavovláska dr¾í rekord s nejvíce výsadkáøskými seskoky v dìjinách izraelské armády, z ní¾ odešla v hodnosti majora. Zálo¾ní slu¾bu vykonává jako dùstojník pro mìsto Givat Ze'ev a region Benjamínu. Pracovala mimo jiné jako zástupkynì øeditele jedné významné izraelské banky. Øíká se o ní, ¾e je ¾enou „dodr¾ující šabat a kašrut.“ Hovoøí kromì hebrejštiny anglicky a španìlsky.
Jariv Oppenheimer z krajnì levièácké organizace ,Mír hned´ o ní prohlásil: „Izrael se musí stydìt, ¾e ¾enu s tak rasistickými názory jmenoval na post ministrynì turismu.“ Myslel tím její kritiku jmenování Raleba Mad¾adle prvním arabským muslimem na ministerském køesle v historii izraelských vlád.
Esterina Tartman je u¾ ètvrtou ministryní souèasné izraelské 25èlenné vlády. Ministryní zahranièí je Civi Livni, mimo jiné kandidátka na pøedsedkyni Šaronovy strany Kadima, ministryní školství je Juli Tamir, její pøedchùdkyní byla Šulamit Aloni ze strany Šinuj, kritizující zákaz sòatkù mezi ¾idovskými obèany Izraele a Palestinci, další ministryní byla i Limon Livnat z Likudu, mluvèí premiéra Olmerta je slièná Miri Eisan.
Vše nejde podle ideálních pøedpokladù ani v Izraeli. Nová ministrynì turismu se ještì na svém køesle ani neohøála a u¾ musí z vlády pryè. Vzdala se šance na post ministrynì turismu poté, kdy byla obvinìna, ¾e zfalšovala údaje o svém dosa¾eném vysokoškolském vzdìlání; levicoví poslanci ihned vyu¾ili pøíle¾itosti a oznaèili ji za "lháøku"; obvinìní ji¾ bylo vyvráceno ve vztahu k jejímu bakaláøskému vzdìlání, to magisterské naopak neukonèila a nyní se vede spor o to, zda toto nìkdy ona sama tvrdila nebo zda jen hovoøila o tom, ¾e studovala magisterský obor, co¾ je pravda.
Další èlánky autora:
