Blboun nejapný

SPRÁVNĚ

Dronte mauricijský

LATINSKY

Didius Ineptus

Dodo své jméno  získal z portugalského slova doudo (idiot). Žil na ostrově Mauricius  v Indickém oceáně. Několik  příbuzných druhů žilo na dalších ostrovech. V okolo  roku 1650 se na ostrově objevili první Evropané. Velcí nemotorní ptáci byli důvěřiví a proto se lidí nebáli a  dali se snadno chytit. Toho lidé využili a začali dronty  lovit po stovkách. V roce 1680 se jeho počet dostal pod  sto kusů. Poslední dodo byl spatřen roku 1681. Český  výraz blboun nejapný získal kvůli neschopnosti se bránit.

Přestože je blboun nejapný alias dronte mauricijský již více než tři sta let vyhuben, na jeho rodném ostrově se s ním můžeme setkat na každém kroku. Mauricius dnes totiž žije hlavně z turistů, kterým je záhadami opředený opeřenec očividně sympatický. Podle přírodovědců neuměl původní dodo ani létat, ve svém druhém životě ale dokáže dokonce zručně vytahovat návštěvníkům ostrova peníze z kapes. Všichni prodavači suvenýrů ho nabízejí dřevěného, plyšového, vytištěného na tričku či kšiltovce a v mnoha dalších více či méně vkusných variantách. Blbouna najdeme dokonce i jako heraldické zvíře na mauricijském státním znaku. Ti, kteří se nespokojí s nápodobou, mohou v přírodovědném muzeu v mauricijské metropoli Port Louis na vlastní oči spatřit údajně jedinou kompletní dochovanou kostru dodona, kterou na ostrově nalezl v roce 1890 britský přírodovědec Charles Clark.

Podle ní vznikla rekonstrukce, z které je dost patrné, že pták nezískal své jméno omylem. K blbounovi nejapnému se hlásí i zbývající maskarénské ostrovy, přestože zde žili pouze jeho trochu menší příbuzní (které ale potkal zhruba ve stejné době podobně neblahý osud). Návštěvník ostrova Réunion je trochu zmaten všudypřítomnými kresbami blbouna s nesrozumitelným kreolským nápisem: le dodo le lš. Domorodci mu ale brzy vysvětlí, že za věcí nemá hledat projev nějaké bizarní sekty uctívačů vyhubeného opeřence, ale mnohem prozaičtější záležitost: místnímu pivu, které se oficiálně jmenuje Bourbon, kvůli vyobrazení na etiketě totiž nikdo neřekne jinak než dodo, a nápis prostě znamená "tady máme pivo". A dokonce není ani tak špatné.

Pták dodo asi patřil mezi holuby

Vyhynulý opeřenec nazývaný blboun nejapný mátl zoology stovky let, vědci proto vzali na pomoc genetiku.  Zoologové si lámou hlavu, kam tohoto zvláštního tvora zařadit. Někdejší obyvatel ostrova Mauricius v Indickém oceánu se koncem 17. století navždy odebral do říše mýtů a zanechal zoology v nejistotě, kam jej zařadit. Britští vědci se pokusili vyřešit hádanku původu tohoto opeřence pomocí genetických analýz. Vyšlo jim, že  patří mezi holuby - do řádu Columbiformes, holubovití. Testy  DNA ukázaly, že nejbližším žijícím příbuzným tohoto vyhynulého ptáka je holub. Vyskytuje se na Nikobarech, ostrovech ležících severozápadně od Sumatry. Tým  vědců přišel na to, že se dodo oddělil od holuba nikobarského před 42,6 milionu let. Jak se ale "blboun nejapný" dostal až na Mauricius? Vzdálenost mezi Nikobary a souostrovím Maskarény, do nějž Mauricius patří, je asi 5000 km. Maskarénský hřbet se v dávné minulosti nacházel nad hladinou moře, stejně jako hřbety okolní. Kontinenty vypadaly jinak než dnes, například Indie se zvolna sunula od Antarktidy na sever k Asii. Vynořené ostrovy suché země patrně usnadňovaly ptákům šíření. Právě tehdy se mohli dostat do oblasti Maskarén.  Zajímavé je, že v době, kdy  putovali z Asie na Maskarény, ještě neexistoval ani Mauricius .  Je možné, že dodo uměl v dávné minulosti létat a byl tedy schopnen cestovat vzduchem z ostrova na ostrov.

Potkání s člověkem

Ať už "blboun nejapný" doputoval na Mauricius jakkoliv, jisté je, že se zde posléze střetl s člověkem. Koncem 16. století dovezli lidé na ostrov prasata, psy a nechtěně též krysy, což byl začátek jeho  konce - dovezená zvířata totiž systematicky plenila jeho hnízda. Důvěřivý opeřenec se také stával obětí lovců.

Vlastimil Valečko