Jaroslav Kursa – autor naší vlajky Tak jako mnoho jiných jsem v tomto čase zasedla k televizi a držela palce našim hokejistům. Záplavy vlajek nad hlavami fanoušků v hale mi připomněla článek, který jsem před několika lety uveřejnila v měsíčníku Doba seniorů.Málokdo jméno tohoto člověka zná, nejspíš by téměř nikdo nevěděl, kdo naši vlajku vymyslel. Skromný člověk, Jaroslav Kursa. Zde je tedy článek, který vyšel v lednu 2022 v časopise Doba seniorů.
Autor naší vlajky
Jméno Jaroslav Kursa vám možná nic neříká. Přidám-li ale informaci, že je autorem československé vlajky, je jisté, že to byl velmi zajímavý člověk.
Narodil se 12. října 1875 v Blovicích u Plzně. Pracoval jako učitel a později úředník. Na budově školy, která byla jeho rodným domem, odhalili 28. října v roce 2005 pamětní desku, na které je bronzová plaketa s jeho portrétem a nápisem: Zde se narodil Jaroslav Kursa, tvůrce československé státní vlajky.
Po vzniku Československé republiky v říjnu 1918 se stal československou vlajkou bílo-červený prapor, původně zemský symbol Čech. Své kořeny měl v královském vojenském praporu. Využíval barvy erbu Českého království, tedy bílou, symbolizující českého lva a červenou jako červené pole štítu. Velmi podobnou vlajku mělo ale sousední Polsko a také Rakousko, proto bylo třeba vytvořit vlajku novou, originální, která by odrážela sepětí českých zemí se Slovenskem, a která by také reprezentovala náš stát ve světě.
Na konci roku 1918 byla vytvořena speciální tzv. znaková komise, jejímž členem se v lednu 1919 stal i Jaroslav Kursa jako „odborník a kreslič na slovo vzatý“. Považoval účast v této komisi za čestný úkol svého života. Podle vzpomínek lidí, kteří ho znali, si vždycky přál, aby mohl pro vlast vykonat něco, co by ho přečkalo.
A to se mu povedlo. Předložil komisi detailně propracovaný návrh nové vlajky v podobě bílo-červené historické vlajky s barvami panovnické a národně obrozenecké bikolóry doplněné modrým klínem. Ten původně sahal do jedné třetiny a na doporučení komise byl prodloužen na půlku vlajky. Proč modrý klín? Měl svými vrcholy symbolizovat trojvrší Tatra, Mátra a Fatra, které je součástí i státního znaku Slovenské republiky. Vlajka měla vyjadřovat jednotu Slovenska s ostatními částmi nové republiky. Jeho návrh byl přijat jako nejlepší.
Jak důkladná byla komise při svém rozhodování? O tom svědčí i fakt, že členové nechali navrženou vlajku vztyčit na několik parníků a zkoumali, jak z dálky vypadá v přírodě, jak je viditelná za svitu slunce či za večerního šera…
Dne 30. března 1920 v 18.45 poslanci Národního shromáždění Republiky československé její podobu zákonem č. 252 schválili. V loňském roce jsme tedy vzpomněli 100. výročí jejího vzniku. Stala se naším oficiálním státním symbolem na léta 1920 – 1939 a dále od roku 1945 vlastně dodnes. V letech okupace 1939 – 1945 byla nahrazena vlajkou Protektorátu, ale nadále ji využívala naše exilová reprezentace a československé zahraniční vojenské jednotky, po osvobození se opět stala naším nejznámějším symbolem. Ani rozpad Československa v roce 1992 neznamenal její konec. Přes počáteční nesouhlas slovenské strany zůstala vlajkou České republiky, aby tak byla potvrzena kontinuita české demokracie s československou. Modrý klín je dnes prezentován jako barva jedné z historických zemí Moravy.
Proč je Jaroslav Kursa, autor státního symbolu, tak málo známý veřejnosti? Za svého života se uznání ani vděku nedočkal, naopak v šedesátých letech byly jeho zásluhy mylně přisuzovány hned dvěma jiným autorům.
Prvním z nich byl výtvarník Jaroslav Jareš. Pravděpodobně došel ke stejné myšlence jako Kursa, protože jeho manželka našla v zásuvce jeho pracovního stolu nákres podobné vlajky. Ale nebyl členem kolektivu znakové komise, jeho návrh neopustil malířův ateliér a ani v tiskovém sdělení ministerstva vnitra z roku 1920 není o Jarešovi žádná zmínka.
Druhým, kdo byl údajně zmiňován jako autor, byl Josef Knedlhans. Vystěhoval se na počátku 20. století do Ameriky, byl aktivním Sokolem a vlajkou prý vítal v roce 1918 Masaryka při jeho příjezdu do New Yorku. Nedochoval se ale žádný důkaz o pravosti návrhu, do české muzejní expozice v Chicagu byl předán až v roce 1954 a ani rozměry a poměry stran na této vlajce neodpovídají přijaté podobě.
Zásluhou historiků a vexilologů (odborníků zabývajících se historií a symbolikou vlajek) byl podrobně a rozsáhle publikovaný výzkum, který jasně dokazoval autorství Jaroslava Kursy.
Co o něm víme? Moc toho není. Skromný člověk, který se celý život držel v ústraní, nenápadný a pracovitý. Vystudoval gymnázium a poté moderní filologii na Filozofické fakultě České univerzity v Praze. Působil jako suplující učitel, poté kancelářský pomocník a v roce 1919 byl jmenován kancelářským oficiálem v Archivu ministerstva vnitra, dotáhl to až na vrchního ministerského komisaře, kterým se stal v roce 1931. Zemřel v roce 1950 bez potomků, pohřben je na Ústředním hřbitově v Brně, odkud pocházela jeho manželka.
Dlouho byl jeho hrob neoznačený, v archivech nebyla k dohledání jediná fotografie Jaroslava Kursy, nakonec několik snímků věnovala Kursova praneteř. Až v poslední době se zásluhou heraldiků jeho jméno začalo dostávat do povědomí lidí, roce 2008 byl jeho hrob označen jako „čestný“ a v květnu 2021 vznikl podle návrhu akademického architekta Miroslava Vochty náhrobek ve tvaru státní vlajky s pamětním nápisem. Autoři doufají a věří, že tento důstojný náhrobek přiměje k zamyšlení a vzbudí zájem o naši historii a o tohoto výjimečného a téměř zapomenutého autora.
Máme tedy výraznou a krásnou vlajku, která je dodnes považována za jednu z nejzdařilejších na světě a také proto projevme, alespoň dodatečně, uznání člověku, který ji vymyslel a navrhl, Jaroslavu Kursovi.
Barvy na vlajce České republiky
Červená a bílá byly barvy odvozené od štítu a erbovního znamení, modrá byla přidána v roce 1920 jako součást zemských znaků Slovenska, Podkarpatské Rusi a Moravy.
Podle lidové poučky, tedy neoficiální interpretace, znamená modrá bezmračnou oblohu nad zemí, kde je mír, bílá barva symbolizuje čistotu a červená krev vlastenců, která byla prolita za svobodu vlasti.