Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek ®aneta,
zítra Bohumila.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

 

 

Šalvìj lékaøská
(Salvu officinalis)

 

Šalvìj lékaøská, lidovì-babské ucho, je vytrvalá rostlina pùvodem ve Støedomoøí. Nemìla by chybìt na ¾ádné bylinné zahrádce. Rodové jméno Salvia pochází z latinského "salvare", co¾ znamená léèit, a u¾ sám tento název vyjadøuje, jak byla døíve tato bylina vysoce cenìna.

 

V herbáøi je psáno, ¾e tomu, kdo sní ráno tøi lístky šalvìje se solí, ten den neuškodí jed ani špatný vzduch. Další - Macerùv - herbáø uvádí: "Proè od nemoci èlovìk umírá, kdy¾ na zahrádce šalvìj má?"

 

Šalvìj byla znakem moudrosti a tradovalo se, ¾e o¾ivuje ve stáøí slábnoucí pamì». Proti uhranutí lidé u sebe nosili zvíøecí roh naplnìný šalvìjovou mastí a staøí Øekové ji u¾ívali proti hadímu uštknutí. Øímané ji pova¾ovali za posvátnou a sklízeli ji zvláštními no¾i, které nesmìly být ze ¾eleza, aby šalvìj nereagovala se solemi, které jsou v kovu obsa¾eny.

 

Šalvìj lékaøská povzbuzuje chu» k jídlu a odstraòuje poruchy ve støevech. Èaj z ní je vhodný pøi zánìtech dutiny ústní, pøi zánìtu mandlí, bolestech v krku èi hnisání dásní. Na šalvìjový èaj nám staèí jedna l¾ièka øezané natì, kterou pøelijeme asi 1/4 l vøelé vody. Èaj pijeme vla¾ný, a¾ dva šálky dennì. Tímto èajem mù¾eme i kloktat nebo jej pøikládat na posti¾ená místa jako obklad. Pøi nechutenství, ¾aludeèním kataru èi prùjmu u¾íváme tøikrát dennì na špièku no¾e prášku z drcených listù. ®výkáním èerstvých listù šalvìje zabráníme zápachu z úst. Pøi nervových onemocnìních je doporuèována sedací koupel, kterou si pøipravíme ze dvou hrstí øezané natì, kterou dáme na noc louhovat asi do 1 litru studené vody. Druhý den smìs zahøejeme a pøecezený výta¾ek pøidáme ke koupeli.

 

Kdo u¾ má problémy s pamìtí, mìl by mìli u¾ívat šalvìjový olej. Podle vìdeckých výzkumù prý extrakt z této léèivky posiluje pamì».

 

Tým vìdcù testoval skupinu lidí. Nìkterým dal kapsle se šalvìjovým olejem a jiným se sluneènicovým. Ti první mìli soustavnì mnohem lepší výsledky v testu na zapamatování si série slov. Výsledky testu ale závisely na mno¾ství podaného oleje - pamì» zlepšovaly støední, nikoli nízké èi vysoké dávky oleje. O léèivých úèincích šalvìje se zmiòuje mnoho historických textù, které zkoumají vìdci. Podle výzkumu to dokazuje, jak cenné jsou práce starých bylinkáøù a ¾e by nemìly být ignorovány jen proto, ¾e byly napsány pøed staletími. Zatím ale není tøeba pøíliš jásat, nebo» výzkum stále pokraèuje testováním. Podle dosavadních testù šalvìj výraznì zlepšuje pamì» krátkodobou, na pamì» dlouhodobou její úèinky prokázány nebyly. Bylina se v souèasné dobì testuje i jako mo¾ný lék proti Alzheimerovì chorobì.

 

Léèivé vlastnosti šalvìje jsou vyu¾ívány ji¾ od starovìku ale její charakteristická nahoøklá chu» a vùnì obohatí jako koøení øadu jídel. Šalvìj je silnì aromatické koøení. Dobromila Rettigová ji doporuèovala na skopové èi do mletých mas. Èasto se na šalvìji upravovaly i ryby.


Na dochucování pokrmù si mù¾eme pøipravit šalvìjový ocet:
láhev naplníme šalvìjovými kvìty a zalijeme octem. Láhev necháme stát asi 14 dnù na slunném místì a je hotovo.

 

Ke sbìru jsou vhodné listy i na», které se sbírají tìsnì pøed rozkvìtem. Kvùli silné vùni ji skladujeme oddìlenì od ostatních potravin. Jako koøení se pou¾ívá hlavnì v ji¾ní Evropì a Orientu.


Pìstovat ji lze na zahradì jako trvalku. Hodí se na sušší slunná místa, na svahy, skalky i na obrubník. Její støíbøité listy jsou jemnì chlupaté, stonek døevnatí a po èase z ní vyroste malý keøíèek. Svìdèí jí lehèí vý¾ivná pùda s dostatkem vápníku. Na zimu potøebuje pøikrývku z chvojí, aby ji mráz nespálil. Na jaøe je vhodné výhony asi o tøetinu sestøihnout. Vyséváme ji v bøeznu èi dubnu. Rozmno¾ovat lze dìlením starších výhonkù. Uøízneme asi šest centimetrù dlouhý vrcholový výhonek s nìkolika listy (asi pìt) a zapíchneme do hlíny. Pro lepší zakoøenìní mù¾eme pøikrýt prùhledným kelímkem. Kdy¾ u¾ je rostlinka vzrostlejší lze na» sklízet i tøikrát do roka. Pìstovat ji mù¾eme i doma v kvìtináèi - mù¾eme ji tak mít èerstvou celou zimu.


Kuøe s èesnekem a šalvìjí po toskánsku
1 kuøe, 2 dl olivového oleje, 8 strou¾kù èesneku, hrst šalvìjových listù, 1/8 1 bílého vína, 5 rajèat

Na oleji se dozlatova opeèe kuøe rozdìlené na osm a¾ deset dílù, na plátky pokrájený èesnek a nasekané listy šalvìje. Poté se pøidá víno, nakrájená rajèata a vše se dusí pod poklièkou pùl hodiny. Jako pøíloha je nejvhodnìjší bílý chléb èi tìstoviny.

 

A ještì perlièku na závìr. Lidem a mouchám, jak známo, nevoní stejné vìci. Napøíklad hmyz odpuzuje právì šalvìj lékaøská.

Text:Miluše Daòková
Ilustrace: Alena Pakostová, Václava Arnoštová

 

 

 

 

Další èlánky autorky:

Co praví herbáø

Síla stromù

Další bylináøe