Vysnìný výlet do Prahy se pro Jakuba koneènì stal skuteèností. I kdy¾ je trvale upoután na invalidní vozík a neobejde se bez pomoci druhých, mohl si díky Jindøe - dobrovolnici organizace ADRA - splnit svùj velký sen a podívat se do hlavního mìsta. Jejich nezapomenutelná cesta je dùkazem toho, jak dùle¾ití jsou dobrovolníci, kteøí pomáhají lidem s posti¾ením promìòovat jejich sny ve skuteènost.
Ostatnì, pøeètìte si o tom v pøíbìhu, který nám povyprávìl sám Jakub. „Rád bych se s vámi podìlil o skvìlý zá¾itek v podobì dlouho plánovaného výletu do Prahy, který jsem mohl absolvovat díky své dobrovolnici Jindøe.
Kdy¾ koneènì nastal vysnìný den D, tak jsme se spoleènì vydali na cestu vlakem z Ostravy do Prahy. Vzhledem k tomu, ¾e náš vlak na této trase nenabízel bezbariérový vagon, byl jsem pøi nástupu umístìn do dìtského kupé. V nìm jsme spoleènì s dìtskými pasa¾éry absolvovali tøíhodinovou cestu do Prahy. Ze zaèátku to bylo malinko dramatické, proto¾e dveøe vagónu nebyly dostateènì široké a já jsem se tam s vozíkem vešel jen tak tak. Ale cestu jsme nakonec zvládli, a dokonce jsem ve vlaku navázal i nová pøátelství.
Kdy¾ jsme dorazili do Prahy, pokraèovali jsme nejdøíve metrem a poté pìšky do Èeské televize, konkrétnì na výstavu 70 let Èeské televize. Tato výstava se mi moc líbila. Napøíklad mì nadchly kulisy poøadu Peèe celá zemì. Byly tam však kulisy i z jiných poøadù, od tìch nejstarších a¾ po ty nejnovìjší. Zaujaly mì také veèerníèky z poèátkù vysílání Èeské televize – byl jsem z nich doslova unešený. Kdybychom mìli více èasu, zùstali bychom tam mnohem déle.
Navštívili jsme také obchod Èeské televize, který byl souèástí výstavy. A prozradím vám jedno malé sladké tajemství, koupil jsem si tam adventní kalendáø Èeské televize, který se v tomto adventním èase celkem hodí. Navíc paní prodavaèka byla tak hodná, ¾e mi k tomu pøidala i kní¾ku Chaloupka na vršku jako dárek.
Byl jsem z toho tak nadšený, ¾e jsem obèas ani nevnímal, co mi Jindra øíká... Abyste tomu rozumìli, já mám Èeskou televizi hodnì rád a jsem jejím velkým fanouškem. Dìkuji Jindøe, ¾e mi tento zá¾itek pomohla zrealizovat. Budu ji za to vdìèný a¾ do konce ¾ivota a nikdy na to nezapomenu. Díky, Jindro!
A co øíci závìrem? Jedno velké díky všem dobrovolníkùm, kteøí nám pomáhají plnit naše sny!“