Rudolf Skuherský
Význam Rudolfa Skuherského je nejen v jeho zapojení v sokolském hnutí, ale i v jeho pùsobení jako¾to profesora deskriptivní geometrie na pra¾ské polytechnice, ale té¾ èeského politika.
Narodil se 23. dubna 1828 v Opoènì a je o nìm známo, ¾e navštìvoval gymnázium v Hradci Králové a v Broumovì a potom pokraèoval na reálce v Praze. V roce 1844 se zapsal na pra¾skou polytechniku, kde studoval matematiku u Christiana Dopplera (1803 - 1853), a dále fyziku a botaniku.
Doppler byl význaèným vìdcem, který lidstvu zanechal pojem Dopplerova principu, který popisuje zmìnu vlnové délky vlnìní v závislosti na vzájemném pohybu pozorovatele a zdroje vlnìní.
Po roce studia se Skuherský na tøi roky vrátil do rodného Opoèna, kde pracoval jako hospodáøský úøedník. V roce 1848 se opìt vrátil na polytechniku do Prahy a pak pokraèoval ve studiu ve Vídni, pøedevším u profesora Johanna Höniga (1810 - 1886), u nìho¾ byl po studiích v letech 1851 a¾ 1852 asistentem.
Profesor Hönig byl rodák z Karlovy studánky, který po absolutoriu vysoké školy byl prvním profesorem technického kreslení na Báòské a lesnické akademii v Bánské Štiavnici. V akademii zavedl pøednášky z deskriptivní geometrie, co¾ se nepotkalo s pochopením jak nadøízené dvorské komory, tak studentù. V roce 1843 zøídil Zemský snìm titul profesorù deskriptivní geometrie. Hönig tedy odešel na polytechniku do Vídnì, kde pak deskriptivní geometrii, jako¾to základ in¾enýrského vzdìlání, pøednášel. Od r. 1850 toti¾ byla v Rakousku deskriptivní geometrie povinná pro studenty mechaniky a stavitelství. Deskriptívní geometrii Hönig dokonce pøednášel i pro širší veøejnost. Rudolf Skuherský pod jeho vedením publikoval první práci: Ortografická rovnobì¾ná perspektiva; Die ortographische Parallelperspective. Tento obor deskriptivní geometrie byl však pozdìji zcela zatlaèen do pozadí axonometrickým promítáním.
V roce 1852 pøesídlil Skuherský do Prahy, kde se stal na pra¾ské polytechnice v bývalém svatováclavském klášteøe v Husovì ulici mimoøádným profesorem deskriptivní geometrie a prùpravného technického kreslení, a za dva roky na to se stal prvním profesorem øádným a deskriptivní geometrii pak pøednášel a¾ do své pøedèasné smrti.
V roce 1860 se stal poslancem zemského snìmu za okres chrudimský a nasavrcký. Spoleènì s pra¾skými profesory, zemìmìøièem Karlem Koøistkou (1825 - 1906) a matematikem a meteorologem Karlem Jelínkem (1822 - 1876) usiloval o zrovnoprávnìní èeštiny a nìmèiny jako vyuèovacích jazykù. Ve školním roce 1861 - 1862 zahájil pøednášky z deskriptivní geometrie vedle nìmèiny i v èeském jazyce. Byly to úplnì první pøednášky v èeštinì na pra¾ské polytechnice. Úplného zrovnoprávnìní obou jazykù, které nastalo po roce 1865, se však u¾ nedo¾il. Zemøel na záškrt 9. øíjna 1863 ve vìku 35 let. Pochován je na pra¾ských Olšanských høbitovech. Jeho hrob je dost zanedbán.
Vedle práce odborné zanechal Rudolf Skuherský po sobì stopu v dalších èinnostech týkajících se postupného národního uvìdomování. Byl èinný v novì vzniklé tìlocvièné jednotì, která byla zalo¾ena na ustavující valné hromadì v tehdejším Malypetrovì tìlocvièném ústavu v Panské ulici dne 16. února 1862. Starostou byl zvolen Jindøich Fügner, místostarostou Miroslav Tyrš a Rudolf Skuherský byl èlenem výboru. Jak bylo uvedeno ve výše jmenovaném èlánku Jana Waldaufa, jméno Sokol bylo uveøejnìno a¾ v dalších stanovách podle názvu èernohorských revolucionáøù. Podle onoho èlánku patøil profesor Skuherský k radikálnìjšímu køídlu sokolskému, jeho¾ názory se však neprosadily.
Z jeho politické práce existuje stenografický záznam v archivu Parlamentu Èeské republiky ze schùze Snìmu království èeského ze dne 11. dubna 1961, kde pan poslanec Skuherský namítal ke zpùsobu ovìøování volebních lístkù a protestoval proti tomu, aby byla jeho øeè interpretována nìkým tøetím.
Tehdejší prameny uvádìjí, ¾e profesor Rudolf Skuherský byl èinný ve všech odvìtvích èeského národního hnutí. Na jeho poèest byla v letech 1897 a¾ 1950 pojmenována v Praze v Holešovicích po nìm ulice. Zøejmì však po roce 1950 vadila pøedevším Skuherského sokolská minulost, a proto se od roku 1950 a¾ do teï bývalá Skuherského ulice jmenuje Pplk. Sochora.
Tak¾e pøes velký význam, který ve své dobì profesor Skuherský mìl, nezùstala nám dnes ani památka na nìj aspoò ve jménì ulice. A jak jsem si zjiš»ovala, deskriptiva se sice v Èeské republice na technických školách vyuèuje, ale zrovna Prahu jsem v seznamu mìst s technickými školami s výukou deskriptivy nenašla.
Potìší mì, pokud mì nìkdo vyvede z omylu.
