Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Miloš,
zítra Zora.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohled z okna
Postupně se začínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se přáteli, potkávat se, a tak snad bude namístě (kdo chce - není podmínkou) přiblížit ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Začali jsme pohledem z okna. Dalším pohledům se však meze nekladou, samozřejmě v etických hranicích, daných provozem těchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (případně i foto)  na info@seniortip.cz a my z toho uděláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna.  Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledů - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen přenesený...
Přímo dušičkový začátek tohoto roku způsobil, že jsem se ani já necítila ve své kůži. Hledala jsem proto, čím bych si zlepšila náladu, jenže nic kloudného mne nenapadalo... „Až předevčírem!...“
 
"Co jsem to vlastně chtěla...?"
O všem - pro oči mé a mých přátel.
 
Od dvanácti do tří
 
Po dvanácté se ulice vylidní. Všichni jsou buď v práci, ve škole, nebo obědvají. A tak ten, kdo by se nechtěl pohledu z okna vzdát ani v této chvíli, se musí spokojit pouze s obyvateli zvířecí říše.
Sedím u okna, dojídám oběd, ale zrak mi zalétne tu a tam do koruny osiřelé túje. Ve větvích je živo. Jednak tam poskakují a vytrvale čimčarují všudypřítomní vrabčáci, jednak tam před chviličkou lehce vklouzla stálá obyvatelka-hrdlička „paní Jozéfková“, tentokrát bez Jozéfka. Vrabcům zřejmě neprodleně ukázala, kdo je tady pánem, a tak  vrabčí cháska s hlasitým nadáváním opouští pozice a za chvilku už je ji vidět a slyšet na plácku před domem, kde se možná zase na jaře zazelená kousek trávníku. Hrdlička chvíli přešlapuje, uhnízdí se, pak si jen tak cvičně zavrká a … usne. Vrabčáci si ovšem klidu moc neužijí. Najednou poplašeně začimčarují , vznesou se jako jeden muž a usadí se v nejnižším patře větví túje. Co bylo příčinou poplachu? No jistě-provokatér Honza! Vrací se z nějakých záletů, na vrabce sice kašle, ale neodpustí si, aby je aspoň trochu neprohnal! Vtom mou pozornost upoutá ostré „krrra“, které zazní z prostoru vedle kiosku. Najednou se tam bůhvíodkud objevila skupinka havranů. V černých lesklých fracích, s mohutnými a ostrými zobany si vykračují jako vtělená důstojnost. Jen tu a tam zapomenou na šlechtické chování a v souboji o zvlášť kvalitní sousto dojde na zobany. V takové chvíli to jejich „kra“ asi neznamená nic zdvořilého. Dva kosi, kteří dosud mírumilovně poskakovali v jejich blízkosti, roztáhnou pro jistotu křídla a frnknou tam, kde je bezpečněji.
Hodiny na radnici odbily jednu hodinu po poledni. V tu chvíli zamávají křídly i havrani a aspoň poodletí dál od  kiosku. Na scéně se totiž objevila paní Krásová, která opět na dvě hodiny otevírá svůj krámek. V těsném závěsu za ní-skoro by mohl suplovat její stín- se u okýnka, zatím ještě zavřeného, objevuje Janek, nejvěrnější z pivních skautů. Sotva se okýnko otevře, Janek uchopí svoji láhev, loktem druhé ruky se opře o pultík před okýnkem a já bych na to mohla dát krk, že kromě okamžiků, kdy bude měnit prázdnou láhev za plnou, tuhle pozici nezmění až do tří hodin. Jankovi nevadí, že musí každou chvíli uhýbat lidem, kteří si tam kupují cigarety, noviny či nějaké to pití. Jsou to většinou lidé jdoucí do blízkého závodu na odpolední směnu, nebo starší lidé z okolních činžáků.Krátce po jedné se na druhé straně okýnka objeví povědomá růžová bunda. Ano, paní Kostelková využívá čas, než bude muset odejít na odpolední směnu, a přichází dořešit nedořešený problém z rána. A tak s Jankem symetricky lemují okýnko a společně překážejí nakupujícím.
Teď už je na chodníku hodně živo.Od nádraží přicházejí zaměstnanci závodu na odpolední směnu, k nim se pomalu přidávají i  ti domácí bydlící tady na sídlišti. V menších či větších hloučcích se ze školy vracejí žáci vyšších tříd. Někteří kluci hned odbočují na kraj parkoviště, kde je pás betonové plochy vyhrazený „skejťákům“. Kolečka začínají rachotit po betonu, železné pláty při dopadu zařinčí  a do toho rámusu zaznívají silné výrazy vykřikované pubertálními hlasy.  Za pět minut budou dvě hodiny. Proud zaměstnanců továrny, který zeslábl na minimum, obrátil směr a zase zesílil. Jsou dvě hodiny a skončila ranní směna. Těsně před druhou hodinou zmizela rychlým krokem od okýnka kiosku paní Kostelková, a tak těm, kteří  se rozhodli doplnit u kiosku svoje zásoby kuřiva či nápojů, už překáží  jen nezdolný Janek. Ke kiosku přijíždí velká dodávka. Vyskakuje mladý muž, z kiosku vychází paní Krásová a oba přemisťují z nitra dodávky do kiosku balíky minerálek a přepravky s lahvemi piva.. Janek přihlíží a zřejmě jim uděluje neocenitelné rady.
Vidím, že na protějším chodníku se utvořil „plovoucí ostrov“. Třem mladým maminkám s kočárky se asi zalíbilo na místě, kam teď plnou silou dopadají sluneční paprsky, a tak zatarasily chodník a vyměňují si mateřské poznatky. Jejich další dvě o trochu větší ratolesti  objevily Honzu, který  se neprozřetelně vyhřívá na přístřešku kryjícím skříň s nějakými elektrickými „hejblaty“.Kluci se k němu s radostným pokřikem rozběhli. Honza ovšem nečeká. Okamžitě je vzhůru , plavným skokem se ocitá na zemi a upaluje do bezpečí. Zklamaní kluci se za ním chvíli koukají, ale pak začnou vehementně  tahat diskutující maminky za ruce a dožadují se , aby se pokračovalo v procházce.
Dodávka mezitím od kiosku odjela, Janek se viditelně nerad loučí s poslední lahví, ta  končí v bedně, okýnko se zavírá a paní Krásová hlučně zabouchne dveře kiosku. Dnes se otevřou ještě jednou-večer mezi devátou a desátou hodinou. Ale teď paní Krásová pro jistotu ještě jednou zalomcuje zamčenými dveřmi a odchází k domovu.
Jsou tři hodiny odpoledne.
Míla Nová
Taioviny - 1
Taioviny - 2
Taioviny - 3
Taioviny - 4
Taioviny - 5
Taioviny - 6
 
 
 
 
 
 


Komentáře
Poslední komentář: 20.03.2008  22:56
 Datum
Jméno
Téma
 20.03.  22:56 Mila Díky!
 20.03.  13:31 janina
 20.03.  11:24 VlastaV
 20.03.  10:45 Růžena Řeklo by se, - docela obyčejný den
 20.03.  10:11 Vesuvanka díky :-)))
 20.03.  07:26 Bobo :-)))
 20.03.  06:18 denda04