Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Bohumila,
zítra Judita.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazení diskuse
Re¾im zobrazení: v¹e / strom
Zpìt na seznam diskusí
Významné dny
Datum:
22.12.2024  12:51
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
21. prosinec 202è - Zimní slunovrat

Vèera nastal zimní slunovrat. Je dnem, kdy je den nejkrat¹í a noc nejdel¹í. Od této chvíle se u¾ dny prodlu¾ují a denního svìtla pøibývá.

Zimní slunovrat (latinsky solstitium) neboli první zimní den je dnem, kdy Slunce vstoupuje do znamení Kozoroha. V roce 2024 nastal zimní slunovrat 21.12. v 10:21 hodin.
Datum zimního slunovratu se mìní. Posun data zimního slunovratu (podobnì jako letního slunovratu) je zpùsoben tím, ¾e na¹e planeta neobíhá kolem Slunce po pøesnì kruhové dráze, nýbr¾ po dráze mírnì eliptické.

V dùsledku této odchylky od kruhové dráhy se vzdálenost Zemì od Slunce mìní. Nerovnomìrnosti v pohybu Zemì kolem Slunce mají za následek to, ¾e roèní doby nemají stejného trvání i to, ¾e léta na ji¾ní polokouli jsou teplej¹í (a krat¹í) ne¾ na polokouli severní a naopak zimy jsou tam del¹í a chladnìj¹í ne¾ zimy na polokouli severní.
 
Datum:
20.12.2024  13:16
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
20. prosinec - Mezinárodní den lidské solidarity

Právì pro¾íváme adventní období, blí¾ící se Vánoce jsou v¹udypøítomné, nìkteré jejich aspekty jsou poznamenané souèasnou zvlá¹tní dobou, jiné zùstávají stejné. Ka¾dý èlovìk má své vlastní zvyklosti, nìkomu vyhovuje vánoèní shon, jinému zase klid se zapálenými svíèkami na adventním vìnci. Lidé mají snahu se setkávat, pobývat spolu, nìkdy je to jediná pøíle¾itost za rok, kdy se rodiny scházejí v ¹irokém kruhu.

Na 20. prosince pøipadá Mezinárodní den lidské solidarity. Byl vyhlá¹en teprve v roce 2005 a je tedy jedním z nejmlad¹ích, který OSN vyhlásilo. Nabízela by se otázka, zda jsme jako spoleènost velmi solidární, a proto na to máme i den nebo jsme naopak solidární málo a potøebujeme si to pøipomínat speciálním dnem. Zase bude asi platit, ¾e jak kdo.

Kolem sebe mù¾eme myslím zaznamenat dostatek materiální solidarity. Jak je to ale s tou psychickou, lidskou? Senioøi se èasto cítí osamìlí, neu¾iteèní. Tak, jak se døíve na svátky tì¹ili, proto¾e znamenaly volno a trochu klidu, dnes jim nìkdy pøipadají právì volno a klid nekoneèné.

Co mù¾eme udìlat, aby tomu tak nebylo? Pokud to jde, nenechejme seniory o Vánocích samotné. Obdarujme je svým èasem, sebou samými. Na dotaz, co by si pøáli k Vánocùm, senioøi nejèastìji odpovídají, ¾e zdraví a ¹tìstí pro své blízké a èas, který by s nimi mohli trávit.

Èas a blízkost. Spoleèné trávení èasu lidí, kteøí ji¾ dlouho ¾ijí ve svých domácnostech a mají své zvyklosti, mù¾e být hezké a nároèné zároveò. Nìkolik typù bramborového salátu, tøi rybí polévky, ta jediná mo¾ná výzdoba ¹tìdroveèerního stolu, talíøe atd. Zkusme si vìdomì øíci, ¾e tohle není to dùle¾ité. Èas a blízkost.

Buïme tolerantní, k sobì i seniorùm. Slýchám námitku, ¾e oni (senioøi), také nejsou tolerantní nebo bìhem svého ¾ivota nebyli. Mù¾e to tak být. Ve vzájemných vztazích musí ale i s tolerancí nìkdo zaèít. Oblíbená a zároveò i pravdivá vìta, se kterou pracují psychoterapeuti je, ¾e mìnit mù¾eme pouze sebe samotné, ne ostatní. Jednoduché, v praxi samozøejmì slo¾ité. Blí¾í se ale Vánoce, tak to zkusme. Èas, blízkost a tolerance.
Zdroj:https://neztratitsevestari.cz
 
Datum:
18.12.2024  08:01
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
18. prosinec - Mezinárodní den migrantù

Vyhlásila jej OSN v roce 2000. Den migrantù má pøispìt ke zlep¹ení ¾ivotních podmínek migrantù a jejich zrovnoprávnìní.

Od nepamìti lidí migrují. Nìkteøí s cílem najít práci nebo lep¹í ¾ivobytí, pøipojit se k rodinì nebo studovat. Jiní migrují, proto¾e je z domova vyhnal konflikt, pronásledování nebo terorismus. Lidé hledají nová útoèi¹tì i kvùli mìnícím se klimatickým podmínkám a pøírodním pohromám.

V jiné zemi, ne¾ zemi pùvodu, dnes ¾ije rekordní poèet lidí. V loòském roce dosáhl poèet migrantù 272 milionù, o 51 milionù víc ne¾ v roce 2010. Mezinárodní migranti tvoøí 3,5 % svìtové populace. V roce 2000 to bylo 2,8 % a v 2010 je¹tì o pùl procenta ménì.

Mnoho lidí migruje, proto¾e chce, ale mnozí jiní musí. 1 % lidstva ¾ije mimo domov nucenì. Témìø 80 milionù lidí hledá útoèi¹tì na jiných místech své zemì nebo v zahranièí kvùli válce, násilí nebo pronásledování. Za jedinou dekádu se jejich poèet zvojnásobil. (zdroj:www.osn.cz)
 
Datum:
17.12.2024  07:13
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
17. prosince 1903 poprvé vznesl do vzduchu první aeroplán. Øídil jej Orville Wright. O tom, kdo z bratøí poletí první, rozhodl hod mincí. Zaèaly tak dìjiny letectví.

"Kdyby Bùh chtìl, abychom létali, dal by nám køídla," tvrdil biskup metodistické církve Milton Wright.
Jeho synové Orville a Wilbur se ale bo¾í vùli a otcovu pøesvìdèení vzepøeli. Nìkolik let experimentovali s kluzáky ze smrkového døeva. Pak pøidali dvì vrtule vrtuli a motor o výkonu 12 koní a 17. prosince 1903 poblí¾ mìsteèka Kitty Hawk v Severní Karolínì uskuteènili první øízený motorový let. Proto¾e pøed pøedchozím nepodaøeným pokusem vyhrál hod mincí urèující kdo poletí Wilbur, stal se tentokrát zku¹ebním pilotem Orville. V 10 hodin a 35 minut tak jako jako první èlovìk v motorem pohánìném letadle vzlétl on.

Letìl 12 vteøin a pøekonal celých 35 metrù. Nejdel¹í let dne se ale podaøil Wilburovi. Kolem poledne se vznesl k nebi on a bìhem 57 vteøin urazil pøes dvì stì ¹edesát metrù. Bohu¾el pøi pøistání urazil také pøední rám a historické létání tím skonèilo a pro tento letoun bohu¾el i nadobro. Silný poryv vìtru následnì celý letoun otoèil na "záda" a znièil jej. Ten u¾ tak nikdy neletìl.

Ani let samotný neskonèil velkou slávou. Tøeba List Dayton Journal, který bratøi o svém úspìchu informovali, odmítl zprávu zveøejnit. "Lety jsou pøíli¹ krátké na to, aby byly dùle¾ité."

Pøekotný vývoj letectví tím v¹ak byl odstartován a netrvalo to ani 16 let, kdy letadlo tì¾¹í ne¾ vzduch pøeletìlo Atlantik.

A dnes? Létání je bì¾nou souèástí na¹eho ¾ivota. Létáme na dovolenou nebo jen tak na Vyhlídkové lety letadlem nebo vrtulníkem a ka¾dý, kdo jen trochu chce si mù¾e zkusit i pilotování. My Vám víc ne¾ rádi tenhle zá¾itek dopøejem, a» u¾ si chcete vyzkou¹et jaké to je být pilotem letadla nebo pilotem vrtulníku. (Zdroj: www.leteckezazitky.cz)

 
Datum:
16.12.2024  12:27
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
16. prosince 1773 - Bostonské pití èaje

16. prosince 1773 ameriètí osadníci pøevleèení za indiány svrhli v Bostonu do moøe balíky èaje na protest proti vý¹i daní ulo¾ených britskou korunou.

Tato akce byla pøedehrou války za nezávislost kolonií na Británii. Incident bývá oznaèován jako "bostonské pití èaje".
 
Datum:
15.12.2024  13:42
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
15. prosince 1961 Soud v Jeruzalémì vynesl rozsudek smrti nad nacistou Adolfem Eichmannem. Eichmann byl ¹éfem operace, která mìla za úkol vyhlazení evropských ¾idù za 2. svìtové války

V dubnu 1961 se dostal autor plánu vyhladit evropské ¾idy Adolf Eichmann pøed spravedlnost. Jeruzalémský tribunál se tehdy konal za mimoøádné pozornosti svìta a ukázal na nové detaily holocaustu. Pro Eichmanna skonèil soud popravou. Dodnes je to jediný trest smrti vykonaný v Izraeli civilním soudem.
Soud zaèal v budovì jeruzalémského kulturního centra. Za mimoøádných bezpeènostních opatøení a zájmu svìtových médií vyslechl 112 svìdkù, pøevá¾nì ®idù, kteøí mìli ¹tìstí, ¾e nacistický holocaust pøe¾ili.

Stejnì jako norimberský tribunál o mnoho let døív poslou¾il i proces v Jeruzalémì k odhalení rozsahu nacistických zvìrstev. Ka¾dý den svìdci vypovídali o plynových komorách, hromadném støílení i spalování mrtvol.

V prùbìhu procesu hlídali Eichmanna v pøísnì støe¾ené Ajalonské vìznici ©alom Nagar. Kdy¾ byl vynesen verdikt, který nacistického funkcionáøe odsuzoval za zloèiny proti lidskosti, stal se ©alom Nagar zároveò rukou spravedlnosti i odvety. Eichmannovo tìlo bylo po popravì spáleno a popel rozptýlili v mezinárodních vodách Støedozemního moøe.

A¾ do své smrti neprojevil Eichmann lítost nad svými zloèiny. O milost ale po¾ádal, ruènì psaný dopis v nìmèinì byl datován dva dny pøed Eichmannovou popravou. V ¾ádosti se hájil tím, ¾e pøi budování vra¾edné ma¹inérie takzvaného koneèného øe¹ení pouze následoval rozkazy. Izraelský soud podle nìj zvelièil jeho roli.
Eichmann se narodil 19. bøezna 1906 v Solingenu v Porýní. Èlenem Hitlerovy NSDAP se stal v roce 1932, "¾idovskou otázkou" se v rámci SS zaèal zabývat o dva roky pozdìji. Po obsazení Rakouska v roce 1938 byl poslán do Vídnì, kde zalo¾il ústøednu pro ¾idovské vystìhovalectví, o rok pozdìji stál u zalo¾ení podobné ústøedny v Praze.

Eichmann zaèal organizovat zatýkání a postupnì i pøesuny ®idù do koncentraèních táborù. Po rozpoutání války stoupl výraznì jeho vliv, kdy¾ byl jmenován do èela pøesídlovacího referátu Gestapa. Významnou roli hrál pøi pøípravì konference ve Wannsee v lednu 1942, jejím¾ hlavním cílem bylo koordinovat "koneèné øe¹ení" ¾idovské otázky. Vrcholem èinnosti tohoto "organizaèního génia" byla v roce 1944 deportace 440 tisíc maïarských ®idù do Osvìtimi.
zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz
 
Datum:
14.12.2024  11:04
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
14. prosince 1911 stanul Roald Amundsen jako první èlovìk na ji¾ním pólu

Cíl své cesty tajil norský badatel Roald Amundsen do poslední chvíle - pùvodnì toti¾ s lodí Fram plánoval cestu na severní pól, jen¾e potom ho dostihly zprávy, ¾e tuto metu mezitím zdolali jiní. Psal se 14. prosinec 1911, kdy¾ na geografickém ji¾ním pólu poprvé v historii stanula noha èlovìka. V ten den zde norskou vlajku vztyèila pìtièlenná výprava vedená tehdy ji¾ zku¹eným cestovatelem Roaldem Amundsenem.

Dobytí ji¾ního pólu se stalo snem polárníkù na zaèátku dvacátého století. S polárními badateli se v této èásti svìta roztrhl pytel. Jenom v letech 1900 a¾ 1905 se zde objevilo pìt vìdeckých výprav. V roce 1910 vypluly do Antarktidy hned dvì výpravy. Amundsen i jeho nejvìt¹í konkurent Brit Robert Falcon Scott chtìli být na pólu první. Závod o èas a kilometry skonèil triumfem prvního a tragédií druhého...

Roald Amundsen na expedici vyrá¾el s tou nejlep¹í povìstí. V letech 1903 a¾ 1906 jako vùbec první proplul takzvaným Severozápadním prùjezdem od Grónska podél Severní Ameriky a¾ do Nome na Alja¹ce. Pùvodní cíl - severní pól - musel roku 1909 zmìnit, a tak v létì 1910 vyplul smìrem k Rossovì ¹elfovému ledovci.

Proto¾e se ale obával reakcí sponzorù, zveøejnil svùj plán a¾ bìhem cesty. V Zátoce velryb, kde si postavil základnu nazvanou podle své lodi Framheim (Domov Framu), se poté nìkolik mìsícù pøipravoval na samotnou výpravu a budoval pøedsunuté zásobovací sklady. První pokus se nezdaøil, druhý naplánoval na øíjen 1911.
Ze základny vyrazil 19. øíjna spolu s dal¹ími ètyømi mu¾i. V¹ech pìt úèastníkù výpravy umìlo skvìle ly¾ovat, sanì jim navíc táhli cvièení psi a Amundsen se inspiroval zku¹enostmi Eskymákù. Pólu dosáhl 14. prosince 1911, tedy o 33 dní døíve ne¾ jeho konkurent Robert Scott. Amundsenovi se tak podaøilo vyhrát nevyhlá¹ený závod s britským polárníkem, jeho¾ expedice navíc skonèila tragédií.

Amundsenovi vynesl jeho úspìch slávu nejvìt¹ího polárníka. Nejednalo se v¹ak o jeho poslední odvá¾nou výpravu do vìènì zmrzlých oblastí. V polovinì kvìtna 1926 se vydal ve vzducholodi Norge k severnímu pólu a stal se prvním èlovìkem, kterému se pøelet nejsevernìj¹ího bodu planety podaøil.

Právì severní pól se v¹ak o dva roky pozdìji stal norskému cestovateli osudným. Pøi zachraòování výpravy vedené Umbertem Nobilem pìtapadesátiletý Roald Amundsen zahynul. Pøedpokládá se, ¾e se jeho letoun v mlze zøítil do Barentsova moøe. Datum smrti bylo oficiálnì stanoveno na 18. èervna 1928, Amundsenovo tìlo ani ostatky dal¹ích èlenù posádky se ale nikdy nena¹ly. Moøe vydalo jen nìkolik èástí havarovaného hydroplánu. (Zdroj:www.stoplusjednicka.cz)
 
Datum:
11.12.2024  08:16
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
11. prosinec - Mezinárodní den hor

Tento den jako významný vyhlásilo OSN, patøí k relativnì mladým svátkùm, nebo» se slaví teprve od r. 2003. Je chápán zejména jako pøíle¾itost k vytváøení povìdomí o významu hor pro kvalitu lidského ¾ivota i pøírodní rovnováhy na Zemi.

Tento den navazuje na Mezinárodní rok hor, který byl vyhlá¹en OSN z iniciativy organizace pro zemìdìlství a vý¾ivu. Bezprostøednì po skonèení Mezinárodního roku hor byl valným shromá¾dìním OSN 20. 12. 2002 vyhlá¹en s úèinností od následujícího roku. 11. prosinec 2003 byl tedy historicky prvním Mezinárodním dnem hor.

Smyslem a cílem Mezinárodního dne hor je zejména podpora trvale udr¾itelného rozvoje horských oblastí a upozornìní na mo¾nosti i omezení pøi vyu¾ívání hor, tedy snaha upozornit na problematiku, která je stejná na tibetských náhorních plo¹inách jako ve vysoko polo¾ených jihoamerických andských oblastech. Ka¾dý rok se mìní zamìøení dne hor, první roèník si za nosné téma dal hory jako nejdùle¾itìj¹í zásobárnou pitné vody, nebo» pokrývají spotøebu více ne¾ poloviny lidstva, dal¹í se soustøedily na míru biologické rozmanitosti èi hrozbu klimatických zmìn, které se právì na pomìrnì nestabilní ekosystému velehorských oblastí projevují se znaènou razancí.

Symbol Mezinárodního dne hor se skládá ze tøí rovnostranných trojúhelníkù vyrùstajících z pomyslné vodorovné èáry. Pøevá¾nì èerné trojúhelníky znázoròují hory, první zleva má modrý diamant na vrcholu, znázoròující ledovce a snìhovou pokrývku, dávající ¾ivotodárnou vodu, koleèko uvnitø prostøední hory znázoròuje surovinové zdroje, a zelená plocha v èásti tøetí hory pøedstavuje plodiny a zemìdìlskou produkci v horských oblastech.
 
Datum:
10.12.2024  12:00
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
10. prosinec - Den lidských práv

V tento den roku 1948 pøijalo Valné shromá¾dìní OSN V¹eobecnou deklaraci lidských práv a o 2 roky pozdìji pøi této pøíle¾itosti vyhlásilo i Den lidských práv. Jde o den, který má mít pøedev¹ím symbolický charakter, má být varováním v¹em, kteøí by chtìli zneu¾ívat práv èlovìka, a také má být tento den podporou v¹em, jejich¾ práva jsou poru¹ována.

Ka¾dý rok jsou 10. prosince ocenìni lidé, kteøí se významnì zasadili o dodr¾ování lidských práv. Mezi nedodr¾ování lidských práv se poèítá nejen fyzické omezování, týrání, nesvoboda projevu, zákaz vyznávat svou víru, ale i jakákoli forma diskriminace, tedy i nepomìr mezi právy ¾en a mu¾ù, útisk men¹in, znevýhodnìní handicapovaných lidí.
 
Datum:
09.12.2024  10:47
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
9. prosinec - Mezinárodní den proti korupci

Opìt významný den, za ním¾ stojí OSN. V øíjnu 2003 do¹lo k podpisu Úmluvy proti korupci a ji¾ 9. 12. 2003 jsme si mohli Den proti korupci poprvé zapsat do kalendáøe. Pøesto¾e si jej letos pøipomínáme u¾ po nìkolikáté, neubírá to nic na jeho dùle¾itosti, korupce patøí mezi velmi diskutované spoleèenské problémy s fatálními dùsledky pro spoleènost.
 
Datum:
06.12.2024  13:49
Od:
LenkaP (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
6. prosince 1774 byla v zemích èeských zavedena povinná ¹kolní docházka pro dìti od ¹esti do dvanácti let.

©estého prosince toho roku toti¾ vstoupil v platnost tzv. V¹eobecný ¹kolní øád pro ¹koly normální, hlavní a obecné.

Povinnou ¹kolní docházku zavedla Marie Terezie. Rodièùm s odpovídajícími finanèními mo¾nostmi bylo umo¾nìno, aby si vydr¾ovali vlastního domácího uèitele, v¹echny ostatní dìti musely od ¹esti let vìku plnit nejménì ¹estiletou ¹kolní docházku.
 
Datum:
05.12.2024  10:08
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
5. prosince 1880 - Ústøední matice ¹kolská

Ve 2. polovinì 19. století se tøecí plochy mezi Èechy a Nìmci stále zvìt¹ovaly. Boj o povznesení ¹kolství a jazyka v národním duchu vyústil ve vznik tzv. obranného spolku, který zahájil svou èinnost na ustavující valné hromadì 5. prosince 1880. Ve známost ve¹el jako ústøední matice ¹kolská.

Jednu z konfliktních oblastí mezi èeskou a nìmeckou stranou pøedstavovala otázka vzdìlávání a vyuèovacího jazyka. Hlavním cílem Matice bylo odvrátit germanizaci èeské mláde¾e a podporovat vznik ryze èeských men¹inových ¹kol v národnostnì smí¹eném pohranièí. Patronát nad prvním desetiletím fungování spolku pøijal politik Franti¹ek Ladislav Rieger, jeho¾ ve funkci vystøídali mu¾i stejnì zvuèných jmen, jako byli napøíklad Jaromír Èelakovský nebo Jindøich Metelka.

Po vzniku Èeskoslovenska pøe¹lo základní ¹kolství pod ochranná køídla státu, proto se Matice zamìøila zejména na zøizování internátù a odborných ¹kol. Nenávratnou újmu jí u¹tìdøila Mnichovská dohoda a následná okupace, oficiálnì v¹ak zanikla a¾ roku 1948. (zdroj:www.stoplusjednicka.cz)
 
Datum:
03.12.2024  09:26
Od:
LenkaP (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
3. prosinec - Den bez pesticidù

Tento den vyhla¹uje organizace Pesticide Action Network na pøipomínku havárie v Bhopálu 3. prosince 1984.

Roku 1984 v noci na 3. prosince se v centru indického mìsta Bhopal udála prùmyslová havárie zpùsobená americkou firmou Union Carbide Corporation. Z její továrny na pesticidy uniklo více ne¾ 40 tun methylisokyanatu a jiných jedovatých plynù. Podle tehdej¹ích informací bhopalské zdravotní a dokumentaèní kliniky zemøelo do nìkolika hodin po nehodì osm tisíc lidí a více ne¾ 500 tisíc lidí utrpìlo akutní otravu. Je¹tì dnes prý 10 z 15 úmrtí v Bhopalu souvisí s únikem methylisokyanatu.

Tragédie je stále velmi ¾ivá. Smutným faktem je i to, ¾e ani dnes není místo havárie vyèi¹tìno a jedy tak stále pronikají do pùdy a vody.
 
Datum:
02.12.2024  13:03
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
2. prosinec - Mezinárodní den boje za vymýcení otroctví

Den boje za vymýcení otroctví upozoròuje, ¾e nucené práce jsou problém i v moderním svìtì. Zru¹ení otroctví je klíèové pro dosa¾ení skuteèného pokroku v oblasti lidských práv a globálního rozvoje. Mezinárodní den boje za vymýcení otroctví pomáhá v¹em bez rozdílu.

Na vzniku tohoto dne se podílelo Valné shromá¾dìní OSN. Vznikl v roce 1986 a má upozoròovat na problematiku moderního otroctví.

Zajímavosti o nucených pracích:

- Otroctví nebylo omezeno pouze na urèité etnické skupiny nebo národy. Lidé z rùzných kultur, zemí a etnických skupin se mohli dostat do obchodování s otroky.

- V antickém Øímì mìli bohatí lidé nìkdy a¾ desítky a stovky otrokù. Nìkteøí otroci získali v Øímì a¾ takovou úctu a moc, ¾e se stali dùle¾itými osobnostmi spoleènosti, jako napøíklad lékaøi, uèitelé nebo literární autoøi.

- Otroctví bylo hlavním zdrojem ekonomického bohatství nìkterých státù, jako byla napøíklad Sparta v antice nebo USA v 18. a 19. století.

- V roce 1807 zakázala Velká Británie transatlantický obchod s otroky, ale obchod s otroky v rùzných formách a na rùzných místech svìta pokraèoval i nadále. V nìkterých zemích bylo otroctví zru¹eno a¾ ve 20. století.

- Otroctví stále existuje v nìkterých èástech svìta, zejména v Asii a Africe. I kdy¾ je dnes tato praxe pova¾ována za nelegální a je zakázána mezinárodními smlouvami, mnoho lidí stále trpí a je vystaveno nehumánnímu zacházení a vyu¾ívání.

 
Datum:
28.11.2024  14:14
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
28. listopadu 1695 Byl popraven Jan Sladký Kozina

Jan Sladký øeèený Kozina se narodil 10. listopadu 1652 v Újezdì na Doma¾licku. Pøídomek Kozina získal podle statku, na nìm¾ hospodaøil a kterému se tradiènì øíkalo "u Kozinù". V Újezdì ¾ila je¹tì jedna rodina Sladkých, pro odli¹ení byli podle své usedlosti oznaèováni Rosochové.

V roce 1678 se Sladký-Kozina o¾enil s Dorotou Pelnáøovou z Újezda. Mìli spolu ¹est dìtí, vesmìs synù, z nich¾ ètyøi zemøeli u¾ v dìtství. Dìdicem hospodáøství o zhruba deseti hektarech obdìlávaných polí a luk se stal v poøadí ètvrtý syn Adam.
"O ¾ivotì Jana Sladkého-Koziny nevíme a¾ do roku 1692 nic pozoruhodného. Byl podobnì jako ostatní chod¹tí sedláci negramotný, mo¾ná umìl trochu èíst. Zøejmì byl dosti výmluvný a mezi lidmi oblíbený. Jinak by ho toti¾ v roce 1692 nevybrali spolu s dra¾enovským rychtáøem Kry¹tofem Hrubým do poselstva k císaøskému dvoru do Vídnì," pí¹e Jan Bauer v knize Co by se stalo, kdyby...

Napoprvé chodskou deputaci v záøí 1692 pøijal ve Vídni sám císaø Leopold I., pomen¹í mu¾ s nápadnì odulým spodním rtem, pro Habsburky tak typickým. Jak u¾ mìl v povaze, k deputaci se choval navenek vstøícnì a s pochopením, co¾ chodských sedlácích vyvolalo klamné nadìje. Císaø toti¾ z poèátku vysly¹el, ale po Lomikarovì stí¾nosti a po tom, co mezitím Chodové odpírali poslu¹nost a nepracovali, jim císaø roku 1693 ulo¾il poslu¹nost pøísným trestem.

Dne 6. èervence 1693 zaèala vojenská akce proti neposlu¹ným chodským vesnicím. Nìkolik iniciátorù povstání bylo zatèeno. "Proto¾e bylo rozhodnuto popravit jednoho rebela,í volba padla na zatvrzelého Kozinu. Byl pøevezen do Plznì, kam Lamingen pøivedl 66 mu¾ù z chodských vesnic s jejich syny, aby 28. listopad 1695 zhlédli exemplární popravu. Místo pøipomíná pamìtní deska na zdi plzeòského pivovaru," pí¹e Jan Kvirenc v knize Èeské dìjiny - 100 památných míst.

Jan Sladký mìl na jakémsi setkání mìl øíci, ¾e i kdyby mìl být popraven, zùstane èestným mu¾em. Nakonec skuteènì byl hrdelní rozsudek popravy obì¹ení stanoven pouze jemu.
Re¾im zobrazení: v¹e / strom
    Star¹í pøíspìvky >>>