Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Miloš,
zítra Zora.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Příběhy zemské atmosféry -
aneb
Za vše může klima nebo počasí (5)

 
CIVILIZACE 2
 

Příjemné klima v celém Středomoří dokázala využít ve starověku ke svému prospěchu celá řada národů, jejichž civilizace pokročila ve svém rychlém rozvoji už všech směrech, včetně kultury a vědy.
 
Velmi zajímavým starým národem s vlastní kulturou byli Féničané. Objevili se někdy v polovině 2. tisíciletí př.nl. na východním pobřeží Středozemního moře, které v druhé polovině 1. tisíciletí př.nl. téměř celé ovládali. Byli výbornými obchodníky, a tak potřebovali ke své činnosti cestovat po celém Středomoří. Proto poznali všechny „fígle“ mořeplavby, důležitost větrů a počasí vůbec, poznali navigaci podle hvězd a ve své době se stali na dlouho nejlepšími mořeplavci. Nevytvořili sice žádnou svou říši, ale na svých cestách založili na pobřeží Středozemního moře celou řadu městských států. Stačí pouze připomenout jména jako Tyros, Kartágo, Cádis, Tanger. Plavili se na oplachtěných veslicích, jejichž konstrukce převzaly další národy. Asi se dostali v Atlantiku na Kanárské ostrovy a Madeiru, snad i na Azory, a dokonce se uvažuje, že dorazili až na Britské ostrovy. Řecký historik Héródotos, o němž ještě bude řeč později, dokonce napsal, že Féničané v egyptských službách kolem roku 600 př.nl. obepluli Afriku, a to velmi rafinovaně! Vypluli z Rudého moře k jihu, podél celého východního a pak podél západního pobřeží Afriky dále na sever. Po třech letech propluli známé Héraklovy sloupy (Gibraltar) a dorazili do Středozemního moře. To je ovšem nedoložená hypotéza.
 
Na svých cestách poznali celou řadu různých písem, většinou velmi složitých, a proto jako první začali používat své vlastní písmo hláskové. K zápisu jim stačilo pouhých 22 písmen a tento typ písma – samozřejmě s jistými úpravami – převzali od Féničanů Řekové i Římané a od nich pak většina lidstva.
 
Historie velkých říší ve Středomoří a na Blízkém východě v posledním tisíciletí př.nl. je už dobře známá, vždyť na jejich kultuře je založena kultura snad poloviny současného světa. Jména perských a zejména řeckých, i římských vládců, vědců, filozofů, umělců“ jsou notoricky známá, a po zásluze! A tak postačí, když se zde pouze opravdu telegraficky zmíníme o jedné „drobnosti“. Bylo by totiž nošením dříví do lesa či spíše stylově – sov do Athén - uvádět všechny poznatky a zákonitosti, které o naší atmosféře byly v té éře objeveny. A tak by zatím mělo stačit, že i vlastní termín – atmosféra – pochází ze staré řečtiny.
 
Nesmíme se ale omezovat pouze na Blízký východ a Středomoří, a je třeba obrátit naši pozornost dále do světa. S přispěním naší milé atmosféry se v teplých klimatických oblastech a opět zejména u velkých řek úspěšně vyvíjela civilizace i na dalších kontinentech.
 
 
Kolem poloviny 4. tisíciletí př.nl. se v dnešním Pákistánu kolem řeky Indus a jeho přítoků usadili lidé, kteří přebírali znalosti od civilizací a kultur Blízkého východu. V polovině 3. tisíciletí př.nl. už zde vznikala nejstarší města, Harrapi a Mohendžábo, stavěná podle plánů, s domy z pálených cihel, a dokonce i s jakousi kanalizací! Kolem měst byly vesnice a sady, a na jejich rozkvětu mělo určitě svůj podíl i příznivé klima. Jakého původu byli tito lidé, to není přesně známo, a stejně tak není jisté, co způsobilo pomalý úpadek této velmi vyspělé kultury asi od roku 1800 a její úplný zánik v roce 1600 př.nl. Ale - to by v tom byl čert, kdyby v tom alespoň jeden prstíček neměly klimatické podmínky nebo počasí, které namíchala naše zemská atmosféra. Pokročme ale nyní i několik tisíc kilometrů východněji.
 
I když první nejstarší archeologicky doložené důkazy lidského osídlení Číny pocházejí z doby asi před půl milionem let, nejstarší civilizace vznikly ve 3. tisíciletí př.nl. a samozřejmě podél dvou největších čínských řek Chuang-che a Jang-c´- tïang. Počátek čínských dějin se datuje na přelom 3. a 2. tisíciletí př.nl. Seriózní zprávy o vývoji civilizace v Číně pak máme asi od roku 1800 př.nl., kdy vládla dynastie Šang. A můžeme pouze spekulovat, zda to nějak nesouvisí s úpadkem civilizace v povodí Indu.
 
Obrázky: Wikipedia
Vladimír Vondráček
* * *
Zobrazit všechny články autora


Komentáře
Poslední komentář: 12.05.2024  19:38
 Datum
Jméno
Téma
 12.05.  19:38 Von
 12.05.  11:25 olga janíčková
 12.05.  10:50 Vesuviana
 12.05.  05:33 Přemek