Příběhy zemské atmosféry – aneb Za vše může klima nebo počasí (1)
ÚVOD
Vážení a milí čtenáři a čtenářky, dostává se vám do rukou neobvyklý elaborát, který se nedá zařadit do jakékoliv literární škatulky. Zasloužila se o něj totiž svými pracemi celá řada starých mudrců, známých i méně známých vědců a výzkumníků tuzemských i zahraničních, zesnulých i žijících a také celé pluky naprosto anonymních meteorologických pozorovatelů, bez jejichž základních podkladů bychom dnes toho o naší atmosféře moc nevěděli! Hlavně ale musím přiznat, že prameny pro celou řadu historických příběhů jsem čerpal doslova, kde se dalo. A zde musím jmenovat zejména práce tří mých kolegů meteorologů – Karla Pejmla, Jany Munzara a Karla Kršky. Těm musím poděkovat za to, že se šťourali v různých historických pramenech a výsledky svého šťourání uložili do skvělé a pozoruhodné společné knížky „Meteorologie skoro detektivní“. Bohužel prvnímu Karlovi P. a Jendovi M. bude muset mé poděkování předat někdo někam hodně vysoko nad tu naši milou atmosféru…
Nyní bych si ještě dovolil vysvětlit několik „maličkostí. Že se budeme pohybovat v našem zemském plynovém obalu, tedy v našem ovzduší, je jasné. Pro jistotu se ale na chvíli zastavme u podtitulu tohoto seriálu.
Slovo klima proniklo snad téměř do všech jazyků a čeština má pro něj i vlastní výraz – podnebí. Pro počasí pak nacházíme v cizích slovnících výrazy jako - the weather, le temps, das Wetter, pogóda, el tiempo a podobně. Ve všech zemích jsou to slova velmi používaná, a tak je zajímavé zjištění, že nejen „obyčejní“ lidé, ale i „neobyčejní“ novináři, moderátoři, politici i někteří odborníci jiných oborů si tyto dva termíny často pletou a zaměňují je, což je trestuhodné! Určitě už každý někdy slyšel třeba z úst dopravního odborníka, že klimatické podmínky na našich silnicích jsou nepříznivé a bylo tím míněno, že se vytvořily mlhy nebo náledí, anebo silně sněžilo. Přitom je to nesmysl, neboť se jedná pouze o podmínky povětrnostní. Takže meteorologové a klimatologové by byli velmi rádi, kdyby už konečně vešly ve všeobecnou známost oficiální denice:
Počasí je stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot všech meteorologických prvků a atmosférickými jevy v určitém místě a čase.
Klima (podnebí) je dlouhodobý charakteristický režim počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem povrchu a lidskými zásahy.
Za už zmíněnou mlhu, náledí a sněžení tedy může pouze počasí, zatímco naše klima může nejvýše za to, že se střídají čtyři roční období, nebo že u nás ve střední Evropě nepěstujeme pomeranče. A také přináší smutný fakt, že je u nás daleko riskantnější pořádat zimní lyžařská mistrovství než v Norsku, Švédsku, či Kanadě. I za neúrodu v daném roce u nás může pouze počasí, které se prostě zejména v důležitých vegetačních fázích nějak nepovedlo a nikoliv klima, které za to opravdu, ale opravdu nemůže! Není to ale tak dávno, kdy se u nás říkalo, že největšími nepřáteli socialistického zemědělství jsou právě jaro, léto, podzim a zima…
Jsem si vědom toho, že v tomto seriálu budu předkládat čtenářům možná dosti „podivný guláš“ informací a faktů, ale doufám, že bude stravitelný!
Text: Vladimír Vondráček
Ilustrace: Marie Zieglerová a Jiří Slíva