Paradoxy češtiny (22)
Minule jsme takto probrali aliteračně abecedu a nyní na to půjdeme z jiné strany. Zkusme vytvořit krátký, alespoň trochu smysluplný příběh pomocí slov, která začínají postupně jednotlivými písmeny abecedy:
Až bude cokoliv českého dokonale efektivní, fungující, globálně hodnotné, chytráci i jiní koumáci, lékaři, mamonáři – nebudou opravdu pasivní. Rádi řádně spojí trvale uvědomělé úsilí, využívajíce xerox yankeeovský zbavený žebroví.
No – až na ten závěr by to snad ušlo! A nyní to zkusíme rafinovaně – zezadu, třeba to bude úspěšnější:
Žlutavý závan yperitu! Xenofobie vyvrcholila úžasným utrpením tisíců sípajících řeholníků. Rok po otravě nepřežilo mnoho lidí – katastrofa! Jak i chemici hlásili, guvernér fosgen eliminoval. Dějiny čekala celosvětová blamáž. Amen!
A to stále není všechno. Jako další paradox lze uvést, že v naší mateřštině mohou zaznít třeba v souvětích zajímavé věty, které se už blíží absolutním rýmům a při jejichž tvoření se použije jen několika písmen, dokonce méně, než slabik! Můžete si to spočítat. Pravda, aby to platilo, je třeba malého vysvětlení k navození určité situace.
Hospoda, tři staří přátelé hrají mariáš, čtvrtý přítel doktor kibicuje. Tu jeden z hráčů ohlásí durcha a dostane silný srdeční záchvat. Kibic doktor ho krátce prohlédne, mírně skloní hlavu a prohlásí: „Přátelé, Karel zemřel, ne sa e sa na ne be sa!“
Počítejte – v druhé větě souvětí je slabik osm a písmen pouze pět!
Obávám se ale, že tímto jsem definitivně milé čtenářstvo řádně vyděsil, a tak je třeba nejen brzdit, ale přímo zastavit toto nestoudné rouhání. Co nejrychleji musím opět změnit taktiku a přikročit k něčemu veselejšímu. A co to bude? Zkusím se opět vrátit k osvědčeným a tentokrát trochu prostořekým absolutním rýmům:
Sotva začali si tykat, hodiny přestaly tikat.
S chlípně přivřenými víčky rychle sfoukl všechny svíčky.
Smutnou vidíme teď Blanku, přišla o panenskou blanku.
Sex je prý lepší po hádce, bohužel pouze v pohádce.
Mnozí s tváří zkrušenou ženou se jen za ženou.
A tím vším je vinno jablko Evino!
Text: Vladimír Vondráček
Ilustrace: Frk František Kratochvíl