KNIHA KNIH – 25 DRUHÁ MAKABEJSKÁ CITACE BIBLE: Druhá kniha Makabejská není pokračováním předcházejícího díla, ačkoli z něho přebírá některé události. Spíše je zkratkou obsáhlejší práce jinak neznámého židovského autora Jásona z Kyrény.
Spis sám začíná písemnou výzvou, adresovanou z Jeruzaléma egyptským židům, aby i oni, stranou otčiny, řádně slavili svátky stánků a přidali se k oslavám znovuposvěcení chrámu. Další kapitoly pak popisují podivuhodnou ochranu Hospodinova domu a opěvují hrdinské činy Judy Makabejského, které vrcholí jeho vítězstvím nad Nikánórem.
Z celé knihy dýchá důvěra v Boha a jeho vedení. Hospodin je Pán, který stvořil svět z ničeho. Proto rozhodujícím činem víry je pevně se spolehnout na tohoto Boha, i kdyby to mělo člověka stát třeba i život.
Za příklad této víry a bezmezné důvěry v Boha je dáván stařec Eleazar, který raději volí smrt, než aby se prohřešil proti předpisům Zákona nejíst maso nečistých zvířat. Druhým příkladem je chování sedmi bratrů, kteří jsou postupně umučeni, protože se rovněž nechtěli zpronevěřit ustanovením Zákona. Navíc sama jejich matka jim dodávala odvahy, aby nakonec i ona odevzdala svůj život tomu, jemuž celým srdcem důvěřovala.
Celou knihu provází myšlenka, že právě ti, kdo pevně věří v Boha, musí procházet velkým utrpením, nežli vejdou do věčné slávy. Je to myšlenka, kterou Nový zákon v plnosti vztáhnul na Krista a jeho utrpení i na utrpení jeho věrných.
Druhá kniha Makabejská má svůj původ patrně v Alexandrii, kde byla napsána řecky nejpozději kolem poloviny 1. stol. př. Kr. Židovský historik Josephus Flavius Druhou Makabejskou zřejmě neznal, zatímco První Makabajskou ve svých Starožitnostech parafrázoval.
SLOVO BIBLE: DOPIS ŽIDŮM V EGYPTĚ
Židé v Jeruzalémě a v judské krajině posílají bratrské pozdravy bratřím židům v Egyptě a přejí jim dobro a pokoj: Kéž vám Bůh prokáže dobrotivost a rozpomene se na svou smlouvu s Abrahamem, Izákem a Jákobem, svými věrnými služebníky. Ať nakloní vaše nitro k tomu, abyste ho ctili a plnili jeho vůli celým srdcem i ochotnou duší. Ať otevře vaše srdce pro svůj Zákon a přikázání a daruje vám pokoj. Ať vyslyší vaše prosby a je k vám milostivý, ať vás neopouští v čase zlém. I my se zde za vás modlíme. Za vlády Démétria roku stého šedesátého devátého jsme vám my, židé, napsali v nejvyšší tísni, která na nás dolehla v době, kdy Jáson a jeho stoupenci odpadli od svaté země a Božího království. Spálili bránu a prolili nevinnou krev; my však jsme se modlili k Hospodinu a byli jsme vyslyšeni. Přinesli jsme oběť i jemnou mouku, rozžehli světlo v svícnech a předložili chleby. Nuže, slavte i vy dny slavnosti stánků v měsíci kislevu. Psáno v roce stém osmdesátém osmém helénské éry.
MUČEDNICTVÍ ELEAZAROVO
Jistému Eleazarovi, jednomu z předních znalců Zákona, který byl pokročilého věku a ušlechtilých rysů tváře, otevřeli násilím ústa a nutili ho pozřít vepřové maso. On však zvolil raději čestnou smrt než život s potupou a dobrovolně šel na popraviště. Pokrm, který měl sníst, vyplivl. Těm, kdo zůstanou, tím dal příklad, jak odmítat zakázaná jídla i přes všechnu lásku k životu.
Když skonával pod ranami, se sténáním pravil: „Hospodinu, který má svaté poznání, je zjevné, že jsem mohl uniknout smrti; snáším na svém těle krutá muka bičování a v duši to rád vytrpím z posvátné bázně k němu.“ Tak skonal a zanechal svou smrtí příklad hrdinství a památku ctnosti nejen mladým, ale i většině národa.
PISATELŮV DOSLOV
… zde končím vyprávění. Je-li sepsáno dobře a výstižně, je to podle mého přání. Je-li obyčejné a průměrné, udělal jsem, co jsem uměl. Tak jako je protivné pít jen víno nebo jen samou vodu a lepší je víno smíšené s vodou, jež je chutné a působí radost, ať stejně dobře potěší moje uspořádaná slova sluch těch, kteří uslyší toto vyprávění. Tím bude dosaženo cíle.
* Milí přátelé, tak jsme uzavřeli náhled do všech knih Starého zákona. Jeho poslední překlad je společným dílem skupiny překladatelů. K práci započaté začátkem roku 1961 církví českobratrskou evangelickou se v dalších letech sešli zástupci dalších pěti církví: z církve římskokatolické, československé husitské, pravoslavné, evangelické metodistické a bratrské. Počet zastoupených církví je i v měřítku celosvětovém jev ojedinělý.
Překladatelům se podařilo dát zaznít kráse a půvabu originálu, odlišit různé druhy slohu, rozlišovat mezi poezií a prózou.
Hospodine, dávej dobrý prospěch dílu, které k tvé slávě a k užitku tvého lidu bylo vykonáno.