Jejich kolébkou je Himálaj. Svůj název dostaly od tzv. vědy života - neboli ájurvédy. Je to nejstarší systém indické medicíny volící léčivé přípravky na základě jejich schopnosti harmonizovat vlivy mezi nemocným a vlivy okolního prostředí. Mezi tyto vlivy patří živly země, vzduchu, ohně, vody a éteru. Ájurvéda je v podstatě filozofie sepětí člověka s přírodou, jednoty těla a mysli. Vývoj těchto čajů prošel třítisíciletým vývojem. Pracuje se s přípravky převážně z rostlin, ale i s medem, mléčnými produkty a dokonce i s minerály (podávaných však jen v malých dávkách).
Asi nejznámějším příkladem ájurvédských čajů je například rostlina zvaná nektar nesmrtelnosti (v sanskrtu amrita), rostoucí v Himálajích ve výškách okolo 3000 až 4000 metrů. Dávní obyvatelé Himalájí věřili, že po vypití čaje z této rostliny se stanou nesmrtelnými. To sice bohužel (nebo bohudík) není pravda, ale čaj má mnohé příznivé účinky na lidský organismus. Posiluje imunitní systém, čistí krev, napomáhá vylučování toxických látek z těla, pročišťuje ledviny, pomáhá při artrózách a dokonce i snižuje hladinu cukru v krvi.
Připravený nálev je téměř bez chuti a proto se do něj přidávají různé příchutě, které tvoří asi 15 procent jeho obsahu. Čaj se vaří 3 až 5 minut.
Příště si povíme něco málo o neméně známém čaji „maté“, který je původem z Jižní Ameriky a patřil mezi pochoutky indiánů.