Zrozena pro Afriku - Joy Adamsová
®e nevíte o koho se jedná? Pokud k nìmu pøiøadíme Lvice Elsa, tak u¾ více lidí ji pozná. Ale jen málo lidí ví i to, ¾e se jedná o rodaèku z mìsta Opavy.
Narodila se do nìmecké rodiny Gessnerù 20. ledna 1910 jako Friederike Victoria a mìla dvì sestry. Po rozvodu rodièù v roce 1922 se pøestìhovala s matkou do Vídnì k jejím rodièùm. Vystudovala gymnázium, studovala malíøství i hru na klavír. Pak se rozhodla pro studium psychologie, anatomie a medicíny.
V roce 1935 se provdala za vídeòského finanèníka Viktora von Klarwilla. Vzhledem k nacistickým rasovým zákonùm, které se jich obou dotýkaly, odjela v roce 1937 do Afriky. Tam se seznámila se švýcarským botanikem Peerem René Oscarem Ballym (1895-1980) a brzy následoval rozvod a další sòatek (1938). Získala nového man¾ela, který ji øíkal Joy.
Zaèala se v Keni vìnovat zase malování a jako dobrá kreslièka ilustrovala nìkteré jeho knihy o botanice. Poznávala Afriku a v letech 1944 - 1952 pracovala na zakázce pro britskou koloniální vládu na portrétech pøíslušníkù všech keòských kmenù (dnes tvoøí stálou expozici Keòského národního muzea v Nairobi). Svými kresbami získala sebevìdomí, identitu i vlastní finanèní pøíjem.
Další sòatek ji pøivedl do cesty srá¾ce zvìøe Georga Adame a tím i k ochranì africké zvìøe. Pøi jednom napadení zastøelili strá¾ci nebezpeènou lvici a teprve pozdìji zjistili, ¾e chránila svá mláïata. Joy se o tøi mláïata zaèala starat a dala jim jména. Po šesti mìsících ty dvì nejvìtší museli poslat do Zoo v Rotterdamu. Elsu si nechali s tím, ¾e se pokusí jí vrátit zpìt do divoèiny.
Uèili ji jak lovit a pøe¾ít v divoèinì. Její ¾ivotní pøíbìh pak popsala ve své knize Pøíbìh lvice Elsy, kniha byla zfilmována v roce 1966 (film Volání divoèiny získal dva Oskary a Zlatý globus). Po slavnostní premiéøe byla pøedstavena královnì Al¾bìtì II. Netušila, ¾e tam pùjde ve stejném modelu jako ona, královna to pøešla, ale dvorní krejèí se šitím pro ni skonèil.
V Africe není snadné vùbec pøe¾ít, nato¾ se jako ¾ena prosadit a ponechat po sobì nesmazatelné stopy. S ka¾dým man¾elem se její ¾ivot radikálnì zmìnil, s tím tøetím se proslavila po celém svìtì jako ochránkynì divoké africké zvìøe. Vrátila do divoèiny nejen Elsu, ale pozdìji i gepardici Pippu a levhartici Penny. Právì Penny byla nepøímo dùvodem zavra¾dìní Joy v roce 1980. Její asistent se chtìl stát spoluautorem kní¾ky o Penny, co¾ mu Joy nechtìla umo¾nit a on to neunesl.
Lvice Elsa se nejen zaèlenila mezi své druhy, ale pøivedla na svìt svá tøi mláïata. Adamsovi je byli nuceni kvùli obtí¾ím s místními zemìdìlci odchytit a pøevést do sousedního národního parku.
I tøetí man¾elství nevydr¾elo, ale zùstali ve spojeném úsilí v záchranì africké pøírody. Joy zalo¾ila nadaci Elsa Wild Animal Appeal, která má poboèky po celém svìtì a získané peníze jsou urèeny na ochranu pøírody. Díky této nadaci vznikají další národní parky.
Její výzkum chování tøí druhù velkých afrických koèek a navrácení do divoèiny bylo v roce 1977 ocenìno vysokým èestným rakouským odznakem Za vìdu a umìní. Dokázala pøesvìdèit, proè je tøeba zvíøata chránit prostøednictvím svých mnoha knih, které byly pøelo¾eny i do jiných jazykù a mnohé pøeneseny na filmové plátno. Výtì¾ky z prodeje knih a filmových práv, vìnovala na záchranu divokých zvíøat na celém svìtì.
Její ¾ivot ovlivnil i další opavskou rodaèku Zuzanu Beranovou. Ta napsala nejen ¾ivotopisnou knihu o Joy Adamsové, ale i další o africké pøírodì. Podklady získávala pøímo v Africe, kde jako pracovnice ministerstva zahranièí pracovala na konzulátì v Keni a vedla velvyslanectví v Zimbabwe. Pøed lety se vydala s filmovým štábem po Joyiných stopách pøes Evropu a Afriku, aby se zmapovala její ¾ivotní cestu. Mnoho èasu strávila v èeských, nìmeckých i rakouských archivech a našla i její evropské pøíbuzné. V Anglii, kde jsou ulo¾eny materiály Joy a Georga Adamsových nalezla øadu unikátních a nepublikovaných zábìrù jak z osobního, tak pracovního ¾ivota Joy.
V rodném mìstì má Joy Adamsová pamìtní desku v ulici Na rybníèku 48. Nový ¾ivotopisný film slibuje mnohé další neznámé zajímavosti ze ¾ivota Joy Adamsové a brzy se oèekává jeho uvedení v televizi.
Foto zdroj – internet, dokument o Joy Adamsové je mo¾né shlédnout dnes veèer (18. 2.) na ÈT 2 – ve 20:50 hod.
