Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Marta,
zítra Boøivoj.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazení diskuse
Re¾im zobrazení: v¹e / strom
Zpìt na seznam diskusí
Významné dny
Datum:
29.07.2025  06:15
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
29. èervence 1836 byl v Paøí¾i slavnostnì otevøen Vítìzný oblouk u pøíle¾itosti 6. výroèí Èervencové revoluce.

Vítìzný oblouk v Paøí¾i, celým názvem Arc de Triomphe de -Étoile, nechal postavit Napoleon Bonaparte v roce 1806. Chtìl tímto dílem zdùraznit svou moc nad tehdej¹í Evropou a své vítìzství v bitvách, hlavnì v bitvì u Slavkova. Autorem návrhu stavby Vítìzného oblouku byl architekt Jean-François Chalgrin. Autor na¹el inspiraci ve staré øímské architektuøe. Vítìzný oblouk je ve tvaru otevøené brány a byl postaven v letech 1806- 1836.

Monument byl tedy dokonèen a¾ za vlády krále Ludvíka Filipa Orleánského. Napoleon, který si tuto stavbu vy¾ádal, se tím pádem jejího dokonèení nedo¾il. Ani hlavní architekt oblouku, Chalgrin, nikdy nevidìl stavbu dokonèenou. Výstavba trvala tak dlouho kvùli mnoha odkladùm a pøeru¹ením práce na oblouku. Napoleon Bonaparte vidìl pouze døevìnou maketu Vítìzného oblouku, kdy¾ pøijel se svou snoubenkou Marií Luisou v roce 1810 na náv¹tìvu do Paøí¾e. Vítìzný oblouk stojí uprostøed námìstí Place Charles-de-Gaulle, na konci nejznámìj¹ího paøí¾ského bulváru Avenue des Champs-Élysées.

Vítìzný oblouk krá¹lí plastiky s názvy Bitva u Slavkova, Obrana, Pøechod pøes most v Arcole, Mírod Etexe, Dobytí Alexandrie, Bitva u Abukiru, Triumf od Korota oslavující vídeòskou smlouvu podepsanou v roce 1810, a Marseillaisa od Rudeho. Tato honosná stavba má po stranách dvoumetrové sochy na památku Velké armády. Pod Vítìzným obloukem stojí památník Neznámého vojáka (Le soldat inconnu) z první svìtové války, který zde byl pohøben dne 11. listopadu 1920. Z vyhlídkové terasy je pozoruhodný výhled na místa jako Louvre, Námìstí svornosti (Place de la Concorde) a La défence. Od tohoto místa se vìtví dvanáct rùzných paøí¾ských tøíd.

Roku 1840 byl mrtvý císaø pøenesen bìhem pohøbu Vítìzným obloukem do Invalidovny, v roce 1885 tu byla na jednu noc vystavena rakev s proslulým francouzským básníkem Victorem Hugem a dne 26. srpna 1944 zde byly slavnosti osvobození francouzského národu v èele s generálem Charlesem de Gaullem.

Vítìzný oblouk je vysoký více ne¾ 51 metrù a je ¹iroký kolem 45 metrù. Je druhým nejvìt¹ím vítìzným obloukem na svìtì (po tom nejvìt¹ím, který se nachází v hlavním mìstì Severní Korey Pchjongjangu a je vystavìn pøesnì podle toho Napoleonova), a také je to jedna z nejznámìj¹ích památek Paøí¾e.

Uvnitø Vítìzného oblouku je malé muzeum. Toto muzeum je zamìøeno na historii celé stavby. Ka¾doroènì u památky Vítìzný oblouk v Paøí¾i bývá ukonèen cyklistický závod Tour de France.

 
Datum:
28.07.2025  06:45
Od:
LenkaP (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
28. èervence 1750 zemøel vrcholný pøedstavitel barokní hudby, nìmecký skladatel a varhaník Johann Sebastian Bach (narodil se 21. bøezna 1685).

Johann Sebastian Bach byl barokní nìmecký hudební skladatel a virtuóz na klávesové nástroje. Pocházel z rodiny s dlouhou hudební tradicí, kterou i on pøedal dál - i nìkteøí jeho synové se stali významnými skladateli dal¹í generace (J. S. Bach byl dvakrát ¾enatý a mìl celkem 20 dìtí).

Za ¾ivota byl Bach obdivovaný více jako hudebník - interpret/varhaník, ale jako skladatel naopak uznáván pøíli¹ nebyl, jeho hudba byla v té dobì vnímána jako zbyteènì komplikovaná. Bachovo dílo bylo ocenìno a¾ èasem.

Dnes je Johann Sebastian Bach pova¾ován za geniálního skladatele baroka. Napsal více ne¾ 1000 skladeb
 
Datum:
27.07.2025  07:19
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
23. èervence 1829 William Burt si v USA patentoval psací stroj

Od vynálezu písma zaznamenávali poznatky èi vyprávìní zpoèátku ruènì písaøi. Trvalo to tak po dlouhá staletí. Spoleèenská poptávka, která by vedla ke vzniku psacího stroje, tehdy neexistovala. Zøejmì první patent na jakousi "psací ma¹inu" byl vydán a¾ poèátkem 18. století. O více ne¾ 100 let pozdìji byl pak udìlen patent na skuteèný psací stroj. 23. èervence 1829 jej získal Amerièan William Austin Burt.

První patent spjatý s pozdìj¹í nezbytnou souèástí kanceláøe 20. století, odkud ji vytlaèily a¾ oblíbené textové editory poèítaèù, získal v roce 1714 jistý in¾enýr Henry Mill. Jednalo se o vynález "stroje nebo metody, jak vysazovat nebo pøepisovat písmena jednotlivì nebo postupnì za sebou jako pøi psaní, zpùsobem tak zøetelným a pøesným, ¾e se nedá odli¹it od tisku". Podstata Millova technického øe¹ení se nedochovala, spoèívala ale nejspí¹ v urèitém systému razítek.

Zajímavostí je, ¾e pokusy o konstrukci psacího stroje nebyly vedeny výhradnì jen my¹lenkou usnadnit práci písaøùm, vznikaly také jako mechanické pomùcky pro nevidomé. Tìm mìly umo¾nit vyjadøovat jejich pocity samostatnì písemnou formou. První psací stroje vyrobené ve Francii byly urèeny právì handicapovaným.
Stroj z Burtovy dílny nesl název "typographer" a jako základní materiál pøi jeho výrobì bylo pou¾ito døevo. Originál sice lehl popelem pøi po¾áru patentového úøadu v roce 1836, nicménì èasem vzniklo nìkolik replik podle pùvodního návrhu. Av¹ak ani tento vynález je¹tì nepøedstavoval ideální variantu urychlení práce. Odhaduje se, ¾e ne¾ byl vyroben skuteènì funkèní a efektivní psací stroj, vzniklo na pìt desítek jeho více èi ménì úspì¹ných pøedchùdcù.

Burt byl rodákem z Worcesteru ve státì Massachusetts, vìt¹inu svého ¾ivota ale strávil v Michiganu. Kromì záliby ve vynálezech sestrojil napøíklad solární kompas, objevil také jedno z nejvìt¹ích nalezi¹» ¾elezné rudy na území USA. V obèanském povolání pùsobil jako po¹tmistr a místní zákonodárce. (zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz)
 
Datum:
21.07.2025  07:51
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
21. èervence 1969 vystoupili ameriètí astronauté Neil Armstrong a Edwin Aldrin z kosmické lodi Apollo 11 jako první lidé na Mìsíc.

První èlovìk který se pro¹el po Mìsíci byl Neil Armstrong, jeho¾ stopa se objevila na mìsíèním povrchu jako první. Neil to tehdy komentoval slovy: "Je to malý krok pro èlovìka, velký pro lidstvo."

Neil s Aldrinem nasbírali zhruba 22 kg materiálu. Jejich procházka trvala dvì a pùlhodiny. Následnì se vydali zpìt, aby pøistáli v Tichém oceánu, 24. èervence 1969.
 
Datum:
19.07.2025  07:50
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
19. èervence 1814 se narodil americký prùmyslník Samuel Colt

Vynalezl revolver, v nìm¾ se nata¾ením úderníku zásobník s náboji posouval automaticky dále. Revolver byl po svém vynálezci také pojmenován. Rozkvìt zbrojního prùmyslu v Americe byl u¾ tehdy podpoøen volným nákupem støelných zbraní.

Jeho výrobek se stal jedním ze symbolù Divokého západu. Znamenal revoluci v koncepci krátkých ruèních palných zbraní, kdy¾ násobnì zvý¹il kadenci støelby. A hlavnì vyrovnával ¹ance. Americký továrník a vynálezce Samuel Colt se zaslou¾il o roz¹íøení a popularitu konceptu známého jako revolver. Jeho výrobky se staly synonymem pro novou zbraò. Samuel Colt zemøel v Hartfordu 10. ledna 1862 v necelých 48 letech. Více na: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/muz-ktery-dal-revolveru-druhe-jmeno-260839
 
Datum:
17.07.2025  05:56
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
17. èervence 1945 - Postupimská konference

V tento den byla zahájena mezinárodní konference tøí mocností - Postupimská konfernce - o uspoøádání pováleèných pomìrù v Evropì. V nìmecké Postupimi se se¹li zástupci Spojeného království, Spojených státù a Sovìtského svazu, aby projednali uspoøádání pováleèné Evropy a budoucnost Nìmecka.

Byla pøijata dohoda, která upravovala otázky týkající se okupace Nìmecka, jeho úplné demilitarizace, splácení váleèných reparací, denacifikace nìmecké spoleènosti, vysídlení nìmeckých obyvatel z ÈSR, Polska a Maïarska a stanovení hranic Nìmecka.
 
Datum:
15.07.2025  06:46
Od:
LenkaP (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
15. èervenec - Den gumových medvídkù

Jak je vidìt i medvìdi mají své dny. Tentokrát jsou to ti gumoví, které ka¾dý z nás dobøe zná jako ¾elatinové cukrovinky.

Pochutnávají si na nich rády i na¹e vnouèata. Víte, ¾e firma Haribo, nejvìt¹í výrobce tìchto cukrovinek u¾ funguje ji¾ celé století?

 
Datum:
10.07.2025  10:10
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
10. èervence 1947 odmítla Èeskoslovenská republika Marshallùv plán

Tuto americkou finanèní a materiální pomoc válkou znièené Evropì odmítl pøijmout nejprve Sovìtský svaz a donutil k tomu poté i své satelity vèetnì na¹í republiky...
 
Datum:
04.07.2025  06:10
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
4. èervenec - den nezávislosti USA

Den nezávislosti slaví Spojené státy 4. èervence. Tohoto dne roku 1776 pøijal Druhý kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, jím¾ Spojené státy uplatnily svou nezávislost vyhlá¹ením základních práv èlovìka a soupisem stí¾ností proti britské øí¹i.

Oficiálním federálním svátkem byl Den nezávislosti uznán v roce 1941. Od té doby Amerièané oslavují vznik svobodných Spojených státù celodenními pikniky, sportovními hrami, soutì¾emi, prùvody, koncerty a v závìru dne ohòostroji.
 
Datum:
02.07.2025  07:25
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
2. èervenec - Svìtový den UFO

UFO je zkratka pro Unidentified Flying Objects neboli neidentifikované létající pøedmìty. V praxi jde o situace, kdy pozorovatel spatøil jevy, které si nedoká¾e rozumnì vysvìtlit. UFO si nejèastìji spojujeme s létajícími talíøi a samozøejmì s mimozem¹»any.

Do centra pozornosti médií a ¹iroké veøejnosti se dostalo po druhé svìtové válce, kdy se roztrhl pytel s hlá¹eními o jejich výskytu. Nejprve v USA a posléze UFO zaèaly hlásit dal¹í zemì svìta. Vìt¹ina nahlá¹ených pozorování se dle odborníkù dá vysvìtlit (90 a¾ 97 %), zbytek zùstává zahalen tajemstvím, a ani vìdci si s ním neví rady.

UFO je velká senzace, která drá¾dí lidskou fantazii a co by tedy vlastnì mohlo být?

Mezi pøirozená vysvìtlení patøí napøíklad, ¾e UFO je:
kulový blesk,
rakety nebo dru¾ice, které zanikají v atmosféøe,
astronomická tìlesa,
chyba nebo zámìrné fal¹ování v dùkazech,
halucinace.

Nìkteøí vìdci dávají UFO do souvislosti se záhadou - s kruhy v obilí. Za jejich pùvodem ale èasto stojí èlovìk nebo zvìø. U nìkterých pøípadù v¹ak jejich pùvod nebyl objasnìn. Lidé èasto vìøí, ¾e za kruhy v obilí stojí právì UFO nebo pøímo mimozemské kosmické lodì. První pøípad, díky kterému se UFO zapsalo do vìdomí ¹iroké veøejnosti, se stal v roce 1947. Americký obchodník Kenneth Arnold 24. èervna spatøil devìt objektù, které se vzná¹ely nad Washingtonem. Letìly obrovskou rychlostí. Tvarem pøipomínaly disky a letìly jako létající talíøe, známé také jako frisbee. Tisk jeho popis pøevzal a neznámé objekty pojmenoval létající talíøe.
Druhý pøípad se odehrál 2. èervence 1947 v Roswellu v Novém Mexiku. Tamní obyvatelé tehdy na obloze spatøili létající objekt ve tvaru disku. Objekt havaroval a místní farmáø na¹el jeho trosky na svém pozemku. Jako správný americký obèan nález okam¾itì nahlásil na policii. To, co následovalo, dodnes ¾iví fantazii v¹ech milovníkù sci-fi. Policie s armádou oblast zabezpeèila a sna¾ili se zahladit stopy. Trosky bìhem pár hodin zmizely, neznámo kam. Byla vydána navzájem si odporujících tisková prohlá¹ení. Nejprve oznaèili incident za havárii létajícího talíøe a den poté zprávu odvolali a tvrdili, ¾e ¹lo o pád meteorologického balónu a o desítky let pozdìji prohlásili ¾e ¹lo o pád ¹pioná¾ního zaøízení. A» to bylo jakkoliv lidová fantazie z této události ¾ije dodnes. Události v Roswellu inspirovaly spoustu knih, komiksù, seriálù a kultovních filmù.

A jak to vypadá s UFO v ÈR? Nejznámìj¹í kontakt s UFO se odehrál 12. èervence 1987. Na Vranovské pøehradì sledoval armádní vrtulníky støíbrný pøedmìt, který mìl podlouhlý tvar a byl veliký okolo 15 m. Oficiálnì tato informace nebyla nikdy potvrzena.
 
Datum:
28.06.2025  09:53
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
27. èerven - Svìtový den rybáøství

27. èerven je od roku 1985 oficiálním svátkem spojeným se sportovním rybolovem (a chovem ryb vùbec). Od roku 2001 je tento svátek dokonce pod oficiální zá¹titou OSN. Primárním cílem ustanovení tohoto svátku bylo upozornit na nutnost ochrany rybích populací s dùrazem na dlouhodobou udr¾itelnost.

Sportovní rybolov do na¹í krajiny patøí odnepamìti. V posledních dekádách prochází bouølivým vývojem - zmìnily se nejen rybolovné techniky (èasto díky vývoji dokonalej¹ích materiálù, o nosnosti souèasných vlascù i "realistiènosti" pøívlaèových nástrah se na¹im dìdeèkùm mohlo pouze zdát)), ale hlavnì se zmìnil pøístup rybáøù ke koníèku jako takovému. Nebo alespoò vìt¹iny. Je¹tì pøed nìkolika desítkami let byla pøedstava pu¹tìní mírové ryby zále¾itostí hrstky podivínù, dnes si velká èást rybáøù velmi vybírá, kterou rybu (a jestli vùbec) pozvou k sobì do kuchynì. Takøka 20 % rybáøù si rybu neponechá vùbec - ze zpùsobu zaji¹tìní veèeøe se tak stále více stává ryze sportovní zále¾itost.
 
Datum:
22.06.2025  11:37
Od:
Karla (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
22. èerven - mezinárodní den bez spodních kalhotek

I pøesto, ¾e spodní prádlo funguje jako jakási bariéra mezi genitáliemi a dal¹í vrstvou obleèení, nìkteré ¾eny, ale i mu¾i, si nemohou chození "naostro" vynachválit. Odhoïte proto obavy a s nimi i své spodní prádlo a vyzkou¹ejte si, jak osvobozující mù¾e být chození bez spodního prádla. A proè to nevyzkou¹et zrovna dnes, v den, kdy celý svìt slaví mezinárodní den bez kalhotek!

Den bez spodního prádla se slaví od roku 2012, kdy se se¹la na Facebooku parta vyznavaèù chození naostro a vedlo to a¾ k zalo¾ení Mezinárodního dne. Od té doby si tento svátek na¹el své pøíznivce na celém svìtì.

Proè nenosit spodní prádlo? Hlavním dùvodem je cítit se osvobozenì a dopøát svým intimním partiím více volnosti. A» u¾ sekáte zahradu, vytíráte podlahu nebo jdete na procházku do parku, podle nìkterých odborníkù udìláte lépe, kdy¾ pro jednou kalhotky odlo¾íte...
 
Datum:
21.06.2025  13:41
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
21. èerven - Evropský den hudby

Evropský den hudby se zaèal slavit ve Francii v roce 1981. Datum 21. èervna vybral bývalý francouzský ministr kultury Jack Lang. Záhy se tento den zaèal slavit plo¹nì po celé Evropì a v¹echny státy ho pøijaly za svùj.

Proè se tento den vlastnì slaví? Je to docela jednoduché. V tento den se má hudba ozývat ze v¹ech koutù a inspirovat ka¾dého, kdo ji usly¹í. Evropský den hudby má upozornit na zaèínající i ji¾ známé umìlce a jejich tvorbu a strhnout v¹echny pøihlí¾ející do víru rytmu. Bìhem oslav se bì¾nì hraje v ulicích, na námìstích, zkrátka na ka¾dém rohu. A to má inspirovat i zbytek obyvatel mìsta, aby se i oni zapojili do tvùrèího procesu a pozvali hudbu do svého ¾ivota.

Ve Francii jsou profesionální i amatér¹tí umìlci venku a hrají pro ostatní. Organizují koncerty s dobrovolným vstupným a za vystupování nechtìjí honoráø. Hudba se tak v tento den stává mnohem pøístupnìj¹í pro ¹irokou veøejnost. Lidé mají ¹anci seznámit se se zcela novými ¾ánry a narazit na zajímavé interprety. Na tuto tradici u¾ se navazuje i v Èechách, by» ne v tak velkém mìøítku jako ve Francii.

Hudba nám èasto pomáhá pøekonat ¹patnou náladu i nároèná období v ¾ivotì. Urèité skladby máme spojené se vzpomínkami a vyvolávají v nás silné pocity. Ná¹ ¾ivot si bez ní nedoká¾eme pøedstavit, ale znáte ji vlastnì vùbec? Pojïme si o ní povìdìt pár faktù.

Osm faktù z dìjin hudby, o kterých jste (mo¾ná) nevìdìli

Nejstar¹í hudební nástroje pochází z pravìku. Dle archeologických nálezù hudbì holdovali ji¾ na¹i pøedci v paleolitu. Hráli na pí¹»aly z kostí, vyrábìli si bubínky z kù¾e a dal¹ích materiálù a také první trubky. Vùbec nejstar¹í hudební nástroj, o kterém máme dochovanou písemnou zmínku, je trubka ze zvíøecího rohu, ¹ófar. Pí¹e se o ní v Bibli a ®idé ji pou¾ívají celá tisíciletí. A pou¾ívá se dodnes. Na ¹ófar se troubí bìhem oslav dùle¾itých izraelských svátkù nebo pøi inauguraci prezidenta.

Ve starovìkém Øecku byla hudba velmi dùle¾itá. Mladí mu¾i se museli vzdìlávat v hudbì. Ta toti¾ byla souèástí standardizované výchovy a vzdìlání. Ka¾dý musel umìt nejen hrát na hudební nástroj, ale také obstojnì zpívat. Pokud by to mladík nezvládl a nezavr¹il výchovu ve v¹ech aspektech, nepova¾ovali by ho za plnohodnotného èlena spoleèenství.

Hrdinské písnì, které pøedná¹eli a zpívali tzv. skaldové, patøí mezi nejstar¹í historické památky Skandinávie. Uchovávali v nich vzpomínku na hrdinské skutky králù a hrdinù. Ty nejstar¹í byly pøedávány ústnì a a¾ o mnoho staletí byly pøetransformovány do vyprávìní a zapsány Snorri Sturlusonem v Prozaické neboli Mlad¹í Eddì.

Notový zápis vznikl ve støedovìku. Konkrétnì v 9. st. Od jednoduchých znaèek ji v¹ak k finální sofistikované podobì, jakou známe dnes, èekala je¹tì dlouhá cesta.

Patrnì nejstar¹í lidovou písní v Èechách je staroslovìnský chorál Hospodine, pomiluj ny. Jde o píseò duchovního rázu, která vznikla jako variace na gregoriánský chorál. Je jisté, ¾e lidové písnì tu s námi byly v¾dy, tato je v¹ak nejstar¹í dochovaná.

První opera, která kdy byla slo¾ena, se nazývá Dafné. Jejím autorem byl Jacopo Peri Dlouhovlasý, populární hudebník pøelomu 16. a 17. st., který oznaèil pøechod hudby z éry renesance do baroka.

Pøelomová opera Don Giovanni od W. A. Mozarta mìla svìtovou premiéru v Praze ve Stavovském divadle. Don Giovanni je pova¾ován za jednu z nejlep¹ích a nejslo¾itìj¹ích oper, které kdy byly napsány. Mozart mìl Prahu velmi rád a pøál si, aby byla premiéra právì tam. Zatímco ve Vídni se ne v¾dy setkal s pochopením, Praha byla vnímána jako otevøenìj¹í a svobodnìj¹í místo pro hudbu a nové inovativní poèiny, kterým opera rozhodnì byla.

Hudba byla v moderních dìjinách platformou pro rebelii a odpor vùèi zavedeným strukturám. A» u¾ ¹lo o punkové rebely nebo undergroundovou hudbu za dob komunismu v na¹í zemi, hudba v¾dy dokázala stmelit lidi dohromady a dát jim sílu zmìnit dìjiny.

©okující zajímavosti ze svìta hudby

Pokud budete pou¹tìt hudbu kvìtinám, porostou rychleji.

Nejdra¾¹í hudební nástroj na svìtì jsou housle Stradivarius. Byly prodány za neuvìøitelných 15,9 milionù dolarù. To je nìjakých 330 milionù korun.

Ani jeden èlen Beatles neumìl noty.

Poslech hudby vylep¹uje pracovní výkon. Tak napøíklad chirurgové operují pøesnìji, pokud si bìhem zákroku pou¹tí hudbu.

Nejvíc metalových skupin se nachází ve Finsku (v pøepoètu to vychází 53,5 skupin na 100 000 lidí). Za nimi je ©védsko, Norsko a Island.

Britské námoønictvo pou¹tí pøi bojích se somálskými piráty písnì od Britney Spears. Prý mají na piráty odstra¹ující efekt, ti toti¾ nesná¹í hudbu ze západu.

Metallica hrála jako jediná kapela na v¹ech 7 kontinentech. Za toto prvenství jsou zapsáni v Guinessovì knize rekordù.

Bluesový zpìvák a kytarista, Robert Johnson, uzavøel na rozcestí smlouvu s ïáblem. Výmìnou za svou du¹i mu ïábel dal talent ke høe na kytaru. Tak se to o nìm alespoò po jeho smrti zaèalo øíkat.
Zøejmì tìmto zkazkám napomohly i nìkteré jeho písnì, jako napøíklad Me and the Devil Blues.

Mozartova hudba se doporuèuje nastávajícím maminkám. Má pozitivní vliv na plod. To je dáno charakterem jeho skladeb a specifickým ladìním, které jiný skladatel nevyu¾íval.
zdroj:https://www.zuty.cz/blog/evropsky-den-hudby--den-stvoreny-pro-oslavu-muziky/

 
Datum:
18.06.2025  10:42
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
18. èervna 1882 se konal I. v¹esokolský slet

18. èervna 1882 tak na pra¾ský Støelecký ostrov dorazilo 696 cvièencù, kterým pøihlí¾elo 2500 divákù. Prahou pak pro¹el slavnostní prùvod 1600 krojovaných Sokolù. Z této historické události se ale nedochovala ¾ádná fotografie nato¾ filmový záznam. Vznikla jen kresba Adolfa Lip¹era doplnìná o u¾ tehdy populární heslo Tu¾me se! Akce prvního sletu Sokolù se povedla, zúèastnilo se jí i mnoho zahranièních delegací. Sokolská základna dál rostla a poøádala dal¹í v¹esokolské slety.

Pìstování kultivace ducha i tìla byla ale trnem v oku nìmeckým okupantùm za války v protektorátu i následnì komunistùm v socialistickém zøízení. A¾ v roce 1990 do¹lo k znovuobnovení Sokola a k navázání na jeho tradice. Èeská obec sokolská patøí v Èeské republice k nejpoèetnìj¹ím obèanským sdru¾ením. K jeho aktivitám se dnes hlásí na 160 000 èlenù.
 
Datum:
17.06.2025  07:14
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Významné dny
 
17. èervna 1885 se poprvé rozsvítila pochodeò Sochy svobody v New Yorku.

Darovali ji na dùkaz pøátelství Francouzi. Stalo se tak pøi pøíle¾itosti vyhlá¹ení nezávislosti USA nad Velkou Británií a zároveò také jako oslava spojenectví a pøátelství obou národù. Francouzský pùvod sochy pøipomíná dodnes její zmen¹enina umístìná v Paøí¾i.

Motivem Sochy Svobody je Rhodský kolos, jeden z pùvodních sedmi divù svìta a autorem je francouzský sochaø Fédéric Bartholdi. Vý¹ka sochy bez podstavce je 46 metrù. Pravá pa¾e dr¾ící pochodeò je dlouhá 12,8 metru a ukazováèek této ruky má délku 2,4 metru. U nohou Sochy svobody le¾í roz»atá pouta tyranie.

Socha vyjadøuje nìkolik symbolù. Pochodeò pøedstavuje pouèení a osvìtu, ozdoba na hlavì se sedmi paprsky zase symbolizuje svìtové kontinenty. Pamìtní deska, kterou socha tøímá v levé ruce, pøedstavuje Prohlá¹ení nezávislosti. Jednou nohou socha stojí na øetìzech, ty symbolizují získanou svobodu.

Re¾im zobrazení: v¹e / strom
    Star¹í pøíspìvky >>>