Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Judita,
zítra David.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohled z okna

Postupnì se poznáváme, zvykáme si na sebe a stáváme se pøáteli. Je tak na místì, kdo chce (není podmínkou), pøiblí¾it ostatním své okolí, své milé, zájmy, pocity atd. Zaèali jsme pohledem z okna. Dalším pohledùm se však meze nekladou, samozøejmì v etických hranicích, daných provozem tìchto stránek.


Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pøípadnì i foto) na info@seniortip.cz a my z toho udìláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledù - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen pøenesený...
Tentokrát je to pohled na domácí kutily.


Poèteníèko o domácích kutilech

Spisovatele a redaktora Miroslava Sígla jsem poznal pøed deseti lety, kdy mi byl doporuèen ke spolupráci novináøem Milanem Dubským. Mirek patøil k tìm nejaktivnìjším autorùm, jaké jsem ve svém ¾ivotì poznal - za naší spolupráce napsal na skoro na 400 èlánkù s vá¾nou tématikou zabývající se kulturou a hlavnì pováleènou historií a souèasnou politickou situací doma i v zahranièí. Kromì toho napsal za svùj ¾ivot 25 knih, 11 sbírek poezie a úèastnil se v 60 kolektivních dílech. Jeho píle byla víc ne¾ pozoruhodná.


5. prosince 2012 nav¾dy opustil svou širokou ètenáøskou veøejnost a jako by vìdìl, ¾e své pøíznivce svým odchodem ze ¾ivota nepotìší, napsal tento humorný èlánek, který byl jeho posledním. Jistì si pøál, aby pøi jeho ètení a vzpomínce na nìho se lidé zasmáli, co¾ se mu, myslím, podaøilo.


Jsem pøesvìdèen, ¾e pobaví i potìší ètenáøe Senior Tip.

Václav ®idek

* * *

Miroslav Sígl - Slovo autora:


Upozoròuji pøedem, ¾e uvedené historky jsou ze ¾ivota, jak mi pøišly pod ruku èi do poèítaèe prostøednictvím internetu. Trochu jsem je uvedl do pøijatelné literární podoby, ale stojí za to, abyste se nad nimi zasmáli i vy ostatní, milí ètenáøi. Jména jsem radìji anonymizoval, abych neuvádìl do rozpakù ani posti¾ené, ani ty, kteøí jim pomáhali z nesnází.

 

Nevyèerpatelnou studnicí kutilských historek jsou lékaøi. Vìtšina pøíbìhù, jejich¾ hrdinou je kutil a pøedmìtem dolièným cirkulárka, vrtaèka, šroubovák èi motorová pila nebo hoblovka, konèí v ordinacích lékaøù nebo v nemocnicích.


Vypráví obvodní lékaø: „Kdy¾ jsem pùsobil na chirurgii v Písku, dovezli nám pacienta, který si dr¾el ruku v rozkroku. Ten nebo¾ák nìco vrtal a místo, aby pou¾il svìrák, dr¾el si døevo mezi koleny. Inu – provrtal si šourek. Kolega to nemohl šít, proto¾e se smíchy neudr¾el. Skonèilo to dobøe, a pokud vím, tak následky toho úrazu po ošetøení nebyly nakonec ¾ádné. Ruèní vrtaèka vùbec je zdrojem nejrùznìjších kratochvílí amatérských kutilù.“


Obìtí pokusù dokázat, ¾e i intelektuál je schopen vyvrtat díru do zdi, byla man¾elka jistého pra¾ského lékaøe, který na své chalupì potøeboval zavìsit na zeï krucifix po babièce. Ta moudrá ¾ena svému mu¾i øíkala: “Zbyòku, já na to pozvu souseda, to je øemeslník.” Pan doktor zaboøil vrtaèku do zdi, kdy¾ pøedtím zaaretoval spínaè, tak¾e kdy¾ se pøístroj kousl, vymkl se mu z ruky a zaèal rotovat šílenou rychlostí, aby se nakonec utrhl a odletìl. Cestou vzaly za své staro¾itné hodiny, televizor a poté, kdy se odrazil od šicího stroje, na nìm¾ u¾ nikdo nikdy nic neušije, uhodil tu opatrnou dámu do hlavy. Kdy¾ ji s otøesem mozku nakládali do sanitky, u¾ jen zanaøíkala: “Zbyòku, já ti to øíkala.”


Pøípady, kdy kutilské úsilí poškodí nevinnou obì», nejsou vzácné. Lékaø X. Y. pamatuje pøíklad, kdy si jistý chalupáø za cenu nezmìrného úsilí vykopal ve skále ¾umpu. Tam, kde by odborník udìlal zábranu pøedepsanou normou, náš amatér polo¾il pøes zející jámu pouze pøekli¾ku. Tak “ulovil” svoji ¾enu, která po pádu do hlubiny utrpìla kontuzi ledviny.


Strojem nadmíru nebezpeèným je okru¾ní pila – populární cirkulárka. “Tuhle mašinu bych zakázal pod trestem smrti,” pravil jistý primáø ortopedického a traumatologického oddìlení jedné nemocnice. Tìch uøíznutých prstù je nepoèítanì. Jen¾e: tìm lidem jako by to nestaèilo. Mìli zde pøípad pacienta, který si amputoval prsty opakovanì. Kdy¾ u¾ se stane a prsty jsou u»aty, bývá problém s jejich pøišitím na pùvodní místo. Nìkdy je replantace nemo¾ná kvùli poškození tkánì v místì utìtí, nebo i proto, ¾e prsty prostì nejsou k dispozici.


MUDr. XYZ z pra¾ské lékaøské záchranné slu¾by uvádí pøípad, kdy kutil strèil tøi prsty do hoblovky. Na dotaz lékaøe, kde je má, odpovìdìl, ¾e mu je se¾raly slepice, jakmile odpadly z hoblovky.

 

V lékaøských análech je zaznamenán i pøípad, kdy kutil, který pøišel o prst pøi sekání døíví, pou¾il promptnì vteøinového lepidla. Prst tím zachránil pouze do chvíle, ne¾ mu byl v nemocnici opìt amputován, proto¾e takto nalepený prst byl u¾ replantace neschopný. A jsme-
li u vteøinového lepidla, uveïme i pøíklad dámy, která si amatérsky lepila nehty a protøela si oko. Oddìlit slepená víèka potom dalo lékaøùm na oèním oddìlení dost fušku, kdy¾ pøedtím museli uklidnit slu¾bu konající sestru, která se dala do nezvládnutelného smíchu. Na její dotaz, jaký má pacientka problém, dostala odpovìï: „Já jsem si zalepila oko…“


Øeditel pra¾ské záchranky uvádí pøípad amatérského natìraèe plotu na chatì. Ruce od barvy omyl hadrem napuštìným technickým benzinem. Ten odhodil do suchého záchodu, kam vzápìtí odešel za potøebou. Pøitom si dopøál cigaretu, kterou odhodil tamté¾. Následující výbuch zpùsobil tì¾ké popáleniny sedacích partií natìraèe, který se vznesl do vzduchu, pøièem¾ prorazil støíšku kadibudky a zpùsobil si otøes mozku spojený se zlomeninou klíèní kosti. Pøi návratu k zemi to nevydr¾ela chatrná konstrukce sedáku nad jímkou a ten chudák skonèil v hlubinách s obsahem pohøíchu nevábným a se zlomenou kyèlí.


“Nìkteré vìci by nìkteøí jedinci mìli dìlat v brnìní, nebo si na to aspoò vzít pøilbu a ochranný štít pøes oblièej,” z další moudrosti jiného lékaøe. “Mìl jsem tady pacienta, který sekal døíví hasièskou sekyrkou opatøenou na druhém konci špièákem, kterým si sám prorazil lebku.”


Naprosto neuvìøitelné vìci se mohou dít, zmocní-li se amatér míchaèky. Dovezou-li na traumatologii èlovìka, který vypadá, jako by ho pošlapal slon, mo¾ná ¾e to bylo právì proto, ¾e nešika mìl v úmyslu pomoci míchání betonové smìsi tím, ¾e do míchaèky strèil lopatu. Jakmile se mu lopata vymkla z ruky, nabrala ho za kšandy od montérek, nìkolikrát ho vynesla do vzduchu a zase s ním udeøila o zem. Pøivolaný lékaø konstatoval mnohoèetné zlomeniny a pohmo¾dìné ohanbí, nebo» rozkrok montérek se choval jako lis.


V jisté jihoèeské obci je vzpomínána takøíkajíc kolektivní katastrofa amatérských døevorubcù, kteøí v dobrém úmyslu odstranit letitý akát ohro¾ující kaplièku na návsi, pou¾ili lano zapra¾ené za buldozerem. Padající akát se následnì zhoupl na drátech elektrického rozvodu, pøièem¾ vytrhal nástøešní sloupky nìkolika domù, kde vzaly za své štíty a kusy støech. Potom dopadl na buldozer, zdemoloval kabinu a koøeny, vrostlé do základù kaplièky, nakonec dokonaly dílo zkázy, proto¾e za své vzal i svatostánek.


V tom samém kraji, myslím, ¾e to bylo v Jindøichovì Hradci, pøi jízdì na kole vezl cyklista po polní cestì mimo sebe také kosu. Co èert nechtìl, z kola sletìl a kosou se skrz na skrz propíchnul. Snad pøi nìm stál andìl strá¾ný, ¾e tento neš»astný mu¾ zachoval klid a se zapíchnutou kosou dojel na tomté¾ kole do nemocnice, kde mu kosu na operaèním sále vyoperovali. Øíká se, ¾e pan primáø, který neš»astníka operoval, má dodnes tuhle kosu ve své kanceláøi zavìšenou jako vzácnou trofej na stìnì.


O tom, co doká¾e intelektuál s motorovou pilou v ruce, svìdèí další pøípad. Uèitel základní školy proøezával oøešák zpùsobem, ¾e usedl na øezanou vìtev, pøièem¾ øez vedl mezi sebou a kmenem. Klasický pøípad podøezání vlastní vìtve pod sebou s tøímìsíèním pobytem v nemocnici.


Z tého¾ soudku je pøípad amatérského tesaøe, který vypùjèenou øetìzovou pilou zcela bez uva¾ování pøeøízl trám spojující pozednice krovu ve chlévì, tzv. hambálek, proto¾e mu vadil pøi pøebudování chléva na gará¾. Následkem bylo okam¾ité zhroucení støechy, pod jejími¾ troskami skonèil nejen ten nebo¾ák ale i jeho automobil. Mohl mluvit o štìstí, ¾e sám spoèinul v dutinì vedle svého vozu jen se zlomeninou ¾eber.

 

Obzvláštì populární jsou v lékaøských kruzích amatérští elektroinstalatéøi. Ka¾dý odborník vám øekne, ¾e hrou¾it se do útrob televizoru šroubovákem bez izolace a sedì pøitom na ústøedním topení, je pitomost první tøídy.


Náš kutil vypovídal v nemocnici, kam byl odvezen ve znaènì zbìdovaném stavu, ¾e ho to “prvnì koplo do zadnice”, poté “vlítl ksichtem do bedny”, a kdy¾ bezmocnì le¾el na zemi, mohl jen sledovat zpod o¾ehnutého oboèí, jak od hoøícího pøijímaèe chytá nábytková stìna. Od té doby je silnì alergický na televizní hokejové pøenosy, proto¾e touha spatøit prvoligový maè ho pøivedla k osudovému rozhodnutí odstranit závadu svépomocí.


Zcela pøimìøený vìku computerù je pøípad in¾enýrky, která monitor svého pécéèka omývala mokrým hadrem za provozu. Lékaø, který ji resuscitoval, jí poradil, a» pøíštì pøístroj alespoò vypne, a kdy¾ u¾, tak a» ten hadr aspoò pøedem vy¾dímá.


Nikdy nevìøte prodavaèùm nábytku, ¾e sestavit to èi ono je hraèkou. Prodavaèi a montá¾ní návody zastírají rizika s tím spojená. V lékaøských análech je zaznamenána dìsivá pøíhoda jistého doktora obojího práva, který uvìøil, ¾e sestavení regálové stìny z nerezových trubek zvládne i amatér. Sestavení opravdu zvládl, a kdy¾ se s regálem dostal do tøímetrové výše u stropu své advokátní kanceláøe, mìl ho podle návodu ukotvit ve stropu šroubovacími hroty. Jakmile nìkolikrát otoèil maticí, regál se odlepil od stìny i s neš»astným juristou. Pod trubkami a nepohyblivého ho našli kolegové a¾ nazítøí ráno v ponìkud potupné situaci, proto¾e v tom stavu se nemohl uchýlit na toaletu.


Zcela rizikovým chováním je zlozvyk ukrývat potøebný spojovací materiál v ústech. Ka¾dý lékaø vám potvrdí, ¾e pokud spolknete hrst nerezových vrutù, jako jistý státní zamìstnanec, který si svépomocí montoval kuchyòskou linku, existuje jen malá mo¾nost, ¾e vyjdou pøirozenou cestou. Vyjma újmy fyzické, existuje i reálné nebezpeèí, ¾e se kvùli svépomocné montá¾i nábytku dostanete i do blázince.

 


Lékaøi sice mají sklon nìkdy pøehánìt, ale proè nevìøit známému pra¾skému sexuologovi, který tvrdí, ¾e má u¾ rok v péèi kutila, který provozoval sex na svépomocnì smontované palandì, která se pod náporem vášnì zhroutila. Ten mu¾ má od té doby problémy s erekcí a úspìchem terapeuta je prý u¾ to, ¾e pøestal koktat.


Na závìr malá statistika. Podle lékaøù prý nejèastìjší obìtí kutilství jsou profese vojákù z povolání. Domácí výbuchy a katastrofy spojené s po¾áry zpùsobují hlavnì pedagogové a ¾eny v domácnosti. Na montá¾e nábytku a vùbec vše, co se dìlá podle návodu, by si mìli dát pozor právníci, proto¾e ti mají sklon pošetile vìøit úøedním návodùm!


K úrazu mù¾e pøijít i profesionál, co¾ dokládá pøípad svépomocného øezníka obèanským povoláním stavebního in¾enýra. Místo prasete omráèil sebe a vydìšené zvíøe potom pokousalo nìkolik zabijaèkových hostù, jim¾ musela být aplikována protitetanová injekce.


Fušovat se dá i do medicíny, jak o tom svìdèí pøípad amatérského ošetøení jistého zedníka, který upadl pod neobvykle vysokou dávkou alkoholu, pøièem¾ chrèel a podivnì slintal. Jeho neménì zøízení kumpáni to okam¾itì diagnostikovali jako epileptický záchvat. “Pacienta” znehybnili tím, ¾e na nìj nalehli vší silou a podle jakési zmatené teorie, ¾e epileptikùm se musí vkládat nìco mezi zuby, mu tam narvali násadu od lopaty. Vyjma polámaných ¾eber si musel potom dotyèný poøídit i zubní protézu.


Neménì zajímavé jsou pøípady první pomoci. V jedné stavební firmì probìhlo školení první pomoci, kde dìlníkùm bylo svìdomitì vysvìtlováno, co mají dìlat v pøípadì zasa¾ení elektrickým proudem. A ti hned druhý den mohli pøedvést v praxi, jak taková první pomoc vypadá. Jeden z dìlníkù se opøel obìma rukama o míchaèku a dal se z nièeho nic do odklepávání bláta z holinek tím zpùsobem, ¾e tøepal zuøivì nohou. Hned vedle nìj stojící dìlník, kdy¾ vidìl, ¾e nìco není tak, jak by mìlo být, a myslel, ¾e jeho kolega je zasa¾ený elektrickým proudem, popadl bleskurychle krumpáè a násadou ho udeøil pøes ruce, aby se pustil. Ano, ten se pustil rychle, ale mìl obì ruce pøera¾ené.


Nepøejte si radìji k novému roku vrtaèku èi hoblovku A chcete-li si u¾ít legrace, staèí chopit šroubovák a bì¾et naboso vymìnit vypínaè v koupelnì, stoje pøitom na mokrém ruèníku. I to se bohu¾el stalo. Nepøeji nikomu z vás pobyt na jednotce intenzívní péèe, kam bohu¾el musím zamíøit, proto¾e mne èeká nároèná operace. A tímto pøíspìvkem jsem si také mj. chtìl zlepšit náladu. A tu si zlepším i pøedstavou, jak se baví ètenáøi tìchto øádkù…


Miroslav Sígl

* * *
Kresby © Miroslav Šesták



Komentáøe
Poslední komentáø: 04.02.2015  16:09
 Datum
Jméno
Téma
 04.02.  16:09 Ferbl
 03.02.  20:02 Ludìk Horký Poèteníèko o domácích kutilech a lékaøích - zpráva pro pana Sígla
 03.02.  12:08 kusan
 03.02.  09:14 Von
 03.02.  06:24 Bobo :-)))