Kalendárium
Datum:
22.02.2026 06:54
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
21.2. 1846 se narodil v Ostøedku u Bene¹ova Svatopluk Èech, zemøel 23.2.1908 v Praze.
Svatopluk Èech byl èeský prozaik, novináø, spisovatel a cestovatel. Vystudoval piaristické gymnasium a poté práva. Právnickou praxi v roce 1879 opustil a dále se vìnoval výhradnì literatuøe. Pùsobil ve Svìtozoru, Lumíru, Národních listech, pomáhal zalo¾it Kvìty. Pøi svých cestách nav¹tívil Kavkaz, Chorvatsko, Dánsko, Polsko, Itálii, Paøí¾.
Poblí¾ Berouna v obci Liteò strávil Svatopluk Èech jako dítì pár let. V obci stála památná lípa, je¾ zanikla nìkdy kolem poloviny 20.století. Na èást ¾ivota v Lítni vzpomíná Svatopluk Èech v díle Ve stínu lípy. Na místì lípy stojí pomník spisovatele, v obci je malé muzeum, kde je èást expozice vìnovaná Svatopluku Èechovi a operní pìvkyni Jarmile Novotné, která v obci ¾ila.
Svatopluk Èech, nazývaný pìvec národa, byl zbo¾òovaným a oslavovaným básníkem 2. poloviny 19. století.
Z díla napø. Le¹etínský kováø, Jitøní písnì, Pravý výlet pana Brouèka do Mìsíce, Nový epochální výlet pana Brouèka, tentokráte do XV. století, Matìj Brouèek na výstavì, Rozlièná próza, Cestovní poznámky a dal¹í.
Citát: "Sláb jenom ten, kdo v sebe ztratil víru, a malý ten, kdo zná jen malý cíl".
Datum:
19.02.2026 06:47
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
19.2. 1910 v Brnì se narodil Karel Èerný, zemøel 18.10. 1960 v Praze. Byl to èeský malíø, kreslíø, grafik a ilustrátor.
Po vyuèení mechanikem docházel do veèerních kursù kreslení na dìlnické ¹kole. Roku 1933 byl pøijat na AVU v Praze, absolvoval u profesora Jakuba Obrovského roku 1938. O dva roky pozdìji se stal èlenem Spolku výtvarných umìlcù Mánes. V jeho díle pozorujeme zpoèátku expresívní vliv Edvarda Muncha, ale také kubismu Bohumila Kubi¹ty. Z námìtù jeho maleb je cítit osamìlost èlovìka ve svìtì a lidí mezi lidmi. Kompozice malované v období okupace jsou je¹tì tklivìj¹í a existenciálnì vyhranìnìj¹í.
Teprve po válce na pobytech v Paøí¾i se jeho paleta rozjasnila. V letech 1946 - 49 jezdil ka¾dý rok do Francie, okouzlila ho nejen Paøí¾, ale i francouzská krajina a pøedev¹ím moøe. Jeho obrazy jsou v Národní galerii v Praze, Moravské galerii v Brnì a ve vìt¹inì oblastních i krajských galerií.
Datum:
13.02.2026 06:28
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
13.2. 1924 v ®elezné u Berouna se narodil Franti¹ek Burant,zemøel 17.7.2001.
V mládí pracoval jako úøedník v pivovaru a dìlník ve slévárnì a textilce bìhem váleèných let. Teprve po skonèení války se mu podaøilo realizovat svùj sen o studiu umìní. Absolvoval Státní grafickou ¹kolu a následnì pokraèoval ve studiu na Vysoké ¹kole umìleckoprùmyslové v Praze (V©UP) pod vedením profesora Kaplického.
Po skonèení studií se Franti¹ek Burant vìnoval skláøské tvorbì, dále to byla grafika a ilustrace. Od roku 1960 byl odborným asistentem skláøského výtvarnictví u Stanislava Libenského, v roce 1969 se stal docentem a byl povìøen vedením oddìlení figurálního a v¹eobecného kreslení, od 1982 do 1990 jako profesor vedl figurální kreslení pro plastické obory. Stal se významným èlenem umìleckých sdru¾ení, jako byla UB 12, pozdìji SÈUG Hollar a SVU Mánes. Jeho umìlecký odkaz spoèívá v jedineèné kombinaci skláøského umìní, grafiky a ilustrací. Díla jsou ve sbírkách NG Praha, GHMP, v krajských GVU, Umìleckoprùmyslové museum v Praze a v zahranièí (ve ©výcarsku, Rakousku, Polsku, Velké Británii, Nìmecku, ©védsku, Indii a dal¹ích zemích).
Datum:
12.02.2026 06:39
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
12.2. 1881 se narodila Anna Pavlovna Pavlovová, zemøela 23.1. 1931 v nizozemském Haagu. Byla to ruská baletní taneènice narozená v Petrohradì.
Roku 1899 ukonèila studium na Carské baletní akademii v Petrohradì a u¾ roku 1906 získala oficiální status primabaleríny. Po zalo¾ení Ruského baletu roku 1909 se stala pøední postavou tohoto svìtoznámého souboru. Vystupovala ve slavném Mariinì divadle v Petrohradu, posléze se trvale usazuje v Londýnì.
V roce 1910 zalo¾ila vlastní baletní soubor, s ním¾ vystupovala hlavnì v zahranièí. ©íøila slávu klasického ruského baletu po celém svìtì, byla nesmírnì populární a bohatá. Snad nejvíce ji proslavilo baletní sólo "Umírající labu»", které se stalo jejím symbolem. V Rusku naposled vystupovala v roce 1914 a poté procestovala prakticky celou Evropu, u nohou jí le¾el New York, nav¹tívila i Orient, Austrálii, èi Latinskou Ameriku.
Datum:
06.02.2026 07:19
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
6.2.1870 v Trentu se narodil Artur Nikodem, zemøel 10.2. 1940 v Innsbruku. Byl to rakouský malíø a fotograf.
Studoval na Akademii výtvarných umìní v Mnichovì, Milánì a Florencii. Poté slou¾il v rakouském námoønictvu, ne¾ se krátce usadil v Paøí¾i, kde byl silnì ovlivnìn díly Moneta a Cézanna. Po válce se Nikodem vrátil do svého domova v Innsbrucku, kde zaèal pracovat jako nezávislý umìlec. Soukromì se vìnoval i testování fotoaparátù a filmù. Fotografie nebyly a¾ do jeho smrti vystavovány.
V roce 1893 se usadil jako umìlec v Meranu v Ji¾ním Tyrolsku. V roce 1908 se vrátil s rodinou zpìt do Innsbrucku, kde zùstal a¾ do konce svého ¾ivota. Pøesto¾e byl Artur Nikodem jedním z nejúspì¹nìj¹ích a nejuznávanìj¹ích tyrolských umìlcù dvacátých let, jeho umìní bylo nacisty oznaèeno za "degenerované". Jeho práce lze najít v témìø v¹ech významných rakouských muzeích a galeriích.
Datum:
02.02.2026 07:03
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
2.2.1908 v Jaromìøicích nad Rokytnou se narodil Otto Maria Stritzko, zemøel 24.6. 1986 ve Staré Øí¹i. Byl to èeský malíø, grafik a ilustrátor. V roce 1926 se seznámil s Josefem Florianem, dnes u¾ legendárním staroøí¹ským vydavatelem knih pod znaèkou Dobré dílo. U nìj se Maria Stritzko seznámil také s významnými díly tuzemských i zahranièních umìlcù.
V letech 1928 a¾ 1934 Otto Stritzko vystudoval Umìleckoprùmyslovou ¹kolu v Praze. Ovlivnil jej surrealismus. V letech 1931 a¾ 1947 pracoval pro nakladatelství Melantrich a Vy¹ehrad.
Vìnoval se malbì, restaurátorství, ilustraci i grafické úpravì knih. V roce 1940 se pøestìhoval do Staré Øí¹e, odkud pocházela jeho man¾elka Marie Stritzková-Florianová, dcera katolického vydavatele Josefa Floriana. Otto Stritzko je otcem malíøe Jakuba Stritzka ( *1939) a výtvarnice Juliany Jirousové (*1943), man¾elky básníka Ivana Martina Jirouse. Do penze ode¹el v roce 1973. Do té doby provedl restaurátorské práce na desítkách památkových objektù, napøíklad kompletní opravu výmalby hradu Bítova, pracoval na strakonickém hradu, v Pièínì èi Brnì nebo na zámku v Telèi.
Vlastní malbì se Otto Stritzko mohl vìnovat vìt¹inou jen mimo restaurátorskou sezonu a o nedìlích, maloval daleko od Prahy, vystavoval jen sporadicky.
Byl v nemilosti komunistického re¾imu, se kterým vedl neustálé polemiky a kterému se odmítal podøídit.
Stritzkova díla jsou zastoupena v mnoha státních galeriích a muzeích. Nejvýznamnìj¹í sbírky vlastní Muzeum Vysoèiny Tøebíè, Oblastní galerie Jihlava a Al¹ova Jihoèeská galerie v Hluboké nad Vltavou. Zastoupen je také v soukromých sbírkách.
Datum:
29.01.2026 05:48
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
29.1. 1894 zemøel Petr Bu¹ek, narozený 5.5. 1824 v Praze. Byl to øezbáø a sochaø, øemeslu se nauèil u svého otce. Pozdìji vystudoval AVU a roku 1846 si otevøel úspì¹nou dílnu na Kampì.
Byl to zakladatel øezbáøské firmy na Huse ze Sychrova, známý jako tvùrce døevoøezbáøské výzdoby zámku Sychrov z doby novogotické pøestavby. Kní¾e Kamil Rohan jej roku 1856 pozval k výzdobì svého zámku Sychrov. Bu¹ek nabídku pøijal a pøesídlil na Husu nedaleko Sychrova, kde zalo¾il novou dílnu. Pøi tvorbì vycházel z oblíbených dobových pøedloh nebo z návrhù rohanského stavitele Pruvota. Vedle Sychrova realizoval výzdobu øady sakrálních staveb, napøíklad kostela v Pøí¹ovicích.
Datum:
26.01.2026 06:19
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
26.1.1975 zemøela Toti dal Monte v Pieve di Soligno, narodila se 27.6.1893 Veneto, Itálie.
Byla to zpìvaèka, operní pìvkynì a divadelní hereèka. Hlasovým oborem byl koloraturní soprán a soprán.
Toti dal Monte (vlastním jménem Antonietta Meneghelli) se pùvodnì vyuèila klavíristkou a studovala na konzervatoøi v Benátkách. Po zranìní ruky se v¹ak zaèala vìnovat zpìvu a studovala u Barbary Marchisio v Mira poblí¾ Benátek. Po svém operním jevi¹ti debutovala v roce 1916 v milánské La Scale jako Biancafiore v místní premiéøe Zandonaiovy Francesca da Rimini , poté zpívala v nìkolika men¹ích italských divadlech a koncertnì a dále studovala u Antonia Pini-Corsiho. V Teatro Massimo v Palermu se objevila v roce 1918 jako Gilda / Rigoletto a v titulní roli Mascagniho Lodoletta /.
V roce 1921 zpívala Dal Monte v Turínì v pøedstavení Beethovenovy Symfonie è. 9 pod taktovkou Toscaniniho, který ji anga¾oval pro La Scalu. Zde dosáhla velkého úspìchu jako Gilda v sezónì 1921-1922 a stala se jednou z pøedních koloraturních sopranistek pùsobících v hlavních italských operních domech, vèetnì Milána, Øíma a Neapole.
Roku 1924 ji Nellie Melba anga¾ovala jako hvìzdu pro turné po Austrálii. Roku 1928, pøi své tøetí náv¹tìvì Austrálie se Dal Monte provdala za tenora Lomanta v Sydney.
Z operní scény ode¹la roku 1943. Pokraèovala v divadelní práci a také hrála v nìkolika filmech, z nich¾ nejznámìj¹í je pravdìpodobnì Anonimo veneziano, pøíbìh o hudebníkovi La Fenice.
Datum:
19.01.2026 08:10
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
19.1. 1847 v obci M¹eno u Mìlníka se narodil Josef Ladislav Píè, zemøel 19.12. 1911 v Praze. Byl to historik, pedagog a muzejník, zakladatel èeské archeologie. Pùsobil v Komisi pro soupis památek Prahy od jejího vzniku v roce 1883 a jako její èlen spoluvytváøel první systém památkové péèe v Èechách.
Zmíním nejbohat¹í germánské pohøebi¹tì v Èechách ze star¹í doby øímské /zhruba období 0 - 180 na¹eho letopoètu/ - Pièhora u Dobøichova. Zde profesor Ladislav Píè vedle rozsáhlý archeologický prùzkum, odkryl mnoho cenných a unikátních nálezù vojenské výpravy, zbraní, ¹perkù, keramiky apod. Na vrchu Pièhory byl vystavìn na konci 19. století pomník archeologickému výzkumu, jediný svého druhu u nás.
Datum:
15.01.2026 07:13
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
Pøed 160ti roky tj. 14.1. 1896 se narodil Karel Svolinský, zemøel 16.9. 1986 v Praze. Do svých ètrnácti let ¾il u svých rodièù na Svatém Kopeèku a obci Lo¹ov u Olomouce. Mì¹»anskou ¹kolu nav¹tìvoval ve Velké Bystøici. Od roku 1910 do roku 1914 se vyuèil podle rodinných tradic øezbáøem. V letech 1919 -1926 studoval na pra¾ské Umìleckoprùmyslové ¹kole u profesora ©tìpána Zale¹áka, Bohumila Kafky a Franti¹ka Kysely.
Karel Svolinský byl èlenem Spolku výtvarných umìlcù Mánes a Sdru¾ení èeských umìlcù grafikù Hollar. Získal øadu mezinárodních ocenìní a byl také profesorem na Vysoké ¹kole umìleckoprùmyslové v Praze.
Ji¾ od roku 1925 dosahoval mnoha významných mezinárodních úspìchù jako kni¾ní grafik a ilustrátor. V celém jeho díle se ji¾ od poèátku projevuje vztah k lidovému umìní a zejména k rodnému kraji. Vìnoval se i volné malbì a nástìnným malíøským technikám v architektuøe. V rozmezí let 1928 a 1933 vytvoøil dvoje vitrá¾ová okna pro Schwarzenbergskou kapli a kapli Svatého hrobu ve Svatovítské katedrále.
Karel Svolinský je pova¾ován za malíøe tìsnì spjatého s lidovou tvorbou a folklórem a je oznaèován za pokraèovatele mánesovsko- al¹ovské tradice. Vìnoval se u¾ité a drobné grafice - navrhl øadu èeskoslovenských známek a plakátù. Dále pak kni¾ní grafice, ilustrátorství a bibliofilským edicím. Navrhoval nástìnné koberce, sklomalbu a podílel se na inscenacích divadelních her. Navrhl také novou podobu Olomouckého orloje ve stylu socialistického realismu.
Jako kni¾ní ilustrátor mimo stovky kreseb urèené pro dìtské pohádkové kní¾ky a mimoøádnì skvìlé ilustrace pro ètyødílný soubor písní, poøekadel autorù Karla Plicky a Franti¹ka Volfa /1947/, byl autorem botanických ilustrací, patøících do zlatého
Datum:
08.01.2026 07:32
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
8.1. 1790 v Benátkách se narodil Antonio Saccheti, zemøel 15.4. 1870 ve Var¹avì. Byl to divadelní výtvarník, malíø, dekoratér, ilustrátor. Uèil se u svého otce, s ním¾ pùsobil 1814 - 17 v Brnì, kde maloval dekorace pro mìstské divadlo v budovì Reduty. V letech 1817 - 1829 pùsobil v Praze. Namaloval té¾ panoramatický obraz Prahy, dnes umístìný na schodi¹ti Muzea hl.m. Prahy, byly to i panoramata dal¹ích mìst.
Jeho nejvýznamnìj¹í díla vznikla v dlouhém údobí 1835 - 68, kdy se vrátil do var¹avského anga¾má a stal se hlavním dekoraèním malíøem. Malíø ve své tvorbì vy¹el z pozdnì barokní divadelní dekorace, pod vlivem francouzských divadelních malíøù smìøoval k panoramatickému naturalismu.
Datum:
03.01.2026 07:43
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
3.1. 1873 v Jistebnici u Tábora se narodil Richard Lauda, zemøel 24.7. 1929 v Táboøe. Byl to èeský malíø, grafik a ilustrátor. Studoval na Akademii výtvarných umìní u profesora Maxmiliána Pirnera. Podnikl studijní cestu na Jadran a do Itálie. V Mnichovì studoval litografii, u T. ©imona se zdokonaloval v leptu. Byl to malíø jihoèeské krajiny. Od romantického okouzlení pøírodou pøecházel postupnì ke studiu krajiny.
Zajímaly ho malebné motivy, zkroucené stromy, efektní západy slunce, to v¹e. Jako malíøský celek s hrou svìtla a stínu. Dále maloval mìsto, øeku, v nich¾ prosvìtloval paletu. Pøesto zùstává malíøem jihoèeské krajiny.
Datum:
28.12.2025 06:30
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
28.12. 1892 v Praze se narodil Otto U¹ák, zemøel 3.9. 1957 tamté¾. Byl to èeský výtvarník, pøední tvùrce botanických ilustrací.
Výtvarné umìní studoval v Praze, ale také v Jugoslávii a Nìmecku. Vìt¹inu pøíjmù v jeho nezávislé umìlecké èinnosti sice tvoøily zakázky èeských prùmyslových firem, av¹ak byly to právì botanické ilustrace, které mu vydobyly znaèné uznání, a to dokonce i v zahranièí. Jeho velký zájem o vìrné zachycení rostlin i zvíøat neunikl èeským pøírodovìdcùm, spolupracoval pøedev¹ím s Albertem Pilátem, ale i Ivanem Klá¹terským, Milo¹em Deylem a dal¹ími. Je znám pøedev¹ím jako autor akvarelù hub, ale také rù¾í, døevin i jiných rostlin.
Urèitì v mnoha domácnostech najdeme Kapesní atlas hub a Kapesní atlas rostlin od autorù U¹ák a Pilát.
Zdroj internet
Datum:
21.12.2025 07:02
Od:
Kvìta (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Kalendárium
21.12.1850 ve V¹eboøicích se narodil Zdenìk Fibich, zemøel 15.10.1900 v Praze.
Zdenìk Fibich doplòuje vedle Bedøicha Smetany a Antonína Dvoøáka trojici èeských skladatelù 2.poloviny 19.století, kteøí svým významem pøesahují rámec èeské kultury.
Fibich je bytostný romantik, mistr hudební miniatury i monumentální velké fresky, v jeho¾ tvorbì se odrá¾í sourodost dramatického a hudebního talentu.
V letech 1875 a¾ 1878 byl kapelníkem Prozatímního divadla. Od roku 1899 do své smrti byl operním dramaturgem v Národním divadle.
Významnì zasáhl do v¹ech hudebních oborù jako je opera, symfonická báseò, ouvertura, píseò, komorní a klavírní tvorba. Svìtovým unikátem je trilogie melodramù Hippodamie /Námluvy Pelopovy, Smír Tantalùv, Smrt Hippodamie/ na libreto Jaroslava Vrchlického, co¾ byly útvary v jeho dobì ojedinìlé.
Ze symfonických básní napø. V podveèer, velmi známá je èást Poem, Záboj, Slavoj, Ludìk, z oper napø.Blaník, Nevìsta messinská, Bouøe, Medea, Pád Arkuna, z komorní hudby: Romance pro housle a klavír, Klavírní kvarteto, Smyècový kvartet......
Mezi ¾áky Zdeòka Fibicha patøili m.j. Karel Kovaøovic, Franz Lehár, Zdenìk Nejedlý, Otakar Ostrèil.
Datum:
12.12.2025 07:40
Od:
Kvìta (èlen klubu)
Název:
Re: Kalendárium
12.12. 1962 zemøel Franti¹ek Kobliha, narozený 17.11. 1877. Byl to èeský malíø, grafik a umìnovìdec, pøedstavitel druhé generace èeského symbolismu.
Studoval na Umìlecko prùmyslové ¹kole a Akademii výtvarných umìní v ateliéru Franti¹ka ®ení¹ka. V grafice je pova¾ován za autodidakta, velmi brzy se v¹ak stal uznávaným a zavedeným kni¾ním grafikem.
Ji¾ v roce 1923 se stal èlenem skupiny Sdru¾ení èeských umìlcù grafikù Hollar, jeho¾ byl od r. 1934 - 1938 pøedsedou. Spolupracoval s èasopisem Zlatá Praha, pozdìji s Moderní revue. Franti¹ek Kobliha patøí k významným osobnostem èeského symbolismu. Vychází z pramenù secesních a dekadentních a jeho práce jsou poznamenané lehkou nostalgií, a¾ smutkem pohádkového rázu.
Ve své pováleèné tvorbì pøe¹el Franti¹ek Kobliha od døevorytù k litografiím, v nich¾ vytváøí rozsáhlý cyklus kosmických vizí, v neèasovém stylu.
Dílo Franti¹ka Koblihy o¾ilo pøi rùstu zájmu o èeskou secesi, malíø se nesmírnì zaslou¾il o pùvodní èeskou umìleckou ilustraci. V èasopise Hollar publikoval èlánky o významných zjevech svìtové grafiky.
Na pøelomu roku 2013/2014 uspoøádala GMU v Roudnici nad Labem zajímavou výstavu z díla Franti¹ka Koblihy nazvanou Básnì noci. Byla to poutavá pøehlídka skvìle zvládnutých grafických technik.