Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Ida,
zítra Elena,Herbert.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

SRÍ LANKA 2025 ‐26
 
Srí Lanka v minulosti známá pod jménem Cejlon je socialistická demokratická republika pøibli¾nì s 23,3 miliony lidí. Ostrov v ji¾ní Asii je lokalizovaný pod Indií. Je to zem bohatá na pøírodní zdroje, ale díky jejich ekonomii je nestabilní v obchodování. Setkali jsme se s neuvìøitelnými rozdíly mezi bohatstvím a chudobou.
 
Spoleènost z 70% buddhistù, 13% hinduistù, 10% muslimù s pouze 7% køes»anù se snáší velice dobøe pospolu i kdy¾ v minulosti byly urèité nepokoje.
 
Historie této zemì sahá hluboko do pravìku. Zaèínala královstvím sinhalským, pozdìji buddhismem s následnou kolonizací Portugalci, Nizozemci a nakonec Brity. A¾ v roce 1948 se Srí Lanka stala nezávislým státem. Britové znali ostrov pod názvem Cejlon do roku 1972 kdy se ostrov pøejmenoval podle sinhalského dìdictví (v pøekladu záøivá zemì, nebo nádherný ostrov).
 
Konflikt mezi sinhalskou vìtšinou a tamilskou menšinou vedl k obèanské válce 1983. Tamilští Tygøi (jak se nazývali) se vzbouøili proti srílanské vládì. Usilovali o území v severní a východní èásti ostrova. Zbyteèná válka trvala 26 let. V roce 2009 se koneènì podaøilo nastolit klid.
 
Dost o historii, radìji se s vámi podìlím se zá¾itky z naší ú¾asné dovolené z tohoto ostrova.
 
Tøi týdny pøed naším odjezdem øádil na Srí Lance cyklon “Ditwah” pøi kterém zahynulo pøibli¾nì 334 osob,400 je stále nezvìstných a 44 tisíc lidí muselo náhle opustit svá obydlí. Zpùsobilo to nejhorší povodnì a sesuvy pùdy od roku 2004, díky monsunovému dešti. Tak to jsme tedy neèekali. Zdálo se, ¾e máme po dovolené. Naše cestovní kanceláø nás však k našemu údivu ujistila, ¾e Wendy Wu túra zrušena není, akorát z itineráøe je vypuštìn vlak v horských oblastech, nebo» sesuvy pùdy narušily ¾eleznièní tra». Z nadšení byl smutek na dovolenou jsme se netìšili. Spíš jsme si pøáli, aby byla cesta zrušena ze strany organizace Wendy Wu. Kdyby jsme my zrušili celou akci ztratili bysme veškeré peníze. Wendy Wu organizace to nevidìla tak èernì, tak jsme se nachystali a» se dìje vùle osudu a 17. prosince vyrazili na cestu.
 
Byla to zdlouhavá cesta, nemìli jsme dobré spojení. Z Canberry s pøestupem v Sydney v Kuala Lumpur a èekací dobou na letištích jsme dorazili do Colomba hlavního mìsta po 30 hodinové únavné cestì. To by jsme snad byli døíve v Evropì.
 
V Colombu po formalitách a vyzvednutí kufrù nás u východu èekal representativ s øidièem Wendy Wu organizace a s ostatními, kteøí pøiletìli ve stejnou dobu nás autobusem dopravili na krásný “Cinnanon Lake Side Hotel” v centru mìsta s vyhlídkou na Lotus Tower (nejvyšší  budova ve Srí Lance). Ještì nám nebylo známo kolik se na vánoèní dovolenou pøihlásilo lidí.
 
Dozvìdìli jsme se to na druhý den pøi seznamovací veèeøi.  Pøiletìlo 29 zájemcù, a proto¾e organizace Wendy Wu slibuje malé skupinky rozdìlili nás do dvou skupin, dva autobusy, dva turistiètí prùvodci, dva pomocníci a samozøejmì dva øidièi. Naše skupina èítala 14 lidí s prùvodcem jménem Lathif, øidièem Indika a jeho pomocníkem mladým usmìvavým chlapcem Chanuka. U první veèeøe jsme zjistili, ¾e šest nás pøiletìlo z Austrálie, dvì ¾eny z Nového Zélandu a ostatní z Anglie. Ten veèer nás prùvodce seznámil s trasou túry a všichni se tìšili na pøíští den. Stále jsme se sna¾ili s Vladimírem opakovat si 12 jmen ostatních cestujících. 16 dní budeme jako rodina cestovat, stravovat se poznávat, slavit Štìdrý veèer a Silvestra s tìmito zatím neznámými lidmi. Pozdravením, které jsme se nauèili jsme se vítali ‐“Ayubowan”(a» jsi po¾ehnán dlouhým ¾ivotem).

 
 

Trochu jsme se vyspali a zašli na snídani.  Ládovali jsme se ú¾asným peèivem, pili d¾usy a vychutnávali lahodnou kávu, co¾ jsme neèekali v zemi proslavené èajem. Hotel mìl nádhernou vkusnou vánoèní výzdobu, opìt nad oèekávání v zemi s pøevá¾nì s buddhistickým vyznáním. Šli jsme na procházku a prùzkum kolem hotelu pøed dalším setkáním s naší partou cestujících. Lathif navrhl, utvoøit whatsApp skupinu mezi námi, aby jsme byli v kontaktu a mohli si mezi sebou posílat zprávy a fotografie. Výborný nápad, všichni souhlasili a najednou jsme si byli blí¾.
 
Z hotelu po odpoèinku z cestování odjí¾díme další den po snídani k Unesco chránìné oblasti “Sigiriya”. Tìšili jsme se na výstup tohoto 200m vysokého vulkanického monumentu z 5. století. V té dobì král Kassapa vystavìl na vrchu nedobytný palác nyní nejstarší ruina a archeologický skvost zemì. Známý také pod jménem Lví skála, nebo» obrovské lví tlapy jsou vytesány do skály u vstupu.
 
Toto unikátní místo je tak zvláštní jako Machu Picchu, Velká Èínská Zeï nebo Uluru (Ayers Rocks). Výstup s 1200 schody a s tím samým poètem schodù zpìt trval skoro 2 hodiny. Schody nepravidelné, nebezpeènì sklopené budily hrùzu z výstupu. Pro naši skupinu byli zorganizování dva maníci z blízkého okolí na pomoc. Bránili jsme se, ¾e to zvládneme bez pomoci. Nakonec jsme byli rádi, ¾e se o nás tak dobøe starali. Bìhali od jednoho k druhému s pomocnou rukou. Výstup byl namáhavý, schody místy kluzké. Ze ètrnácti jsme výšlap dokonèili pouze ètyøi. Ostatní postupnì únavou odpadávali. V místì na vrcholu s plošinou, kde byl døíve palác (templ) jsme funìli unavení, ale bla¾eni s krásným pocitem, ¾e jsme to zvládli. Horší byl po tìch úzkých nepravidelných schodech sestup.
 
Další den byl plný návštìv buddhistických center a také návštìva vesnice, kde nás místní ¾eny zlákaly na obìd a demonstrovaly, jak vše pøipravují a jaká koøení pou¾ívají. Obìd byl chutný, pøevá¾nì ochucený kari koøením.
 

Odpoledne jsme vidìli tøi ohromné buddhistické monumenty, které nazývají ‐ “Stupa”. Všude jsme si museli díky respektu k tomuto vyznání sundat boty a chodit bosí.
 
Další zá¾itek bylo Safari, kde jsme pozorovali z velké blízkosti z bezpeèného d¾ípu slony, vodní buvoly neboli (buvol indický) ve volné pøírodì. Ne jenom je, ale i ptáky pøevá¾nì pávy. Na tento zá¾itek budeme dlouho vzpomínat.

 

22. prosince 2025 po snídani a návštìvì buddhistického “Golden Temple “ jsme opustili mìsto Dambula a pokraèovali smìrem k mìstu Kandy. Na polovièní cestì jsme zastavili na prohlídku Cave Temple, kde je neuvìøitelné mno¾ství soch Buddhy v rùzných velikostech a pozicích. Ta nejvìtší kolosální le¾ící je 14 metrù dlouhá vytesaná do skály. Cave Temple je prý nejpopulárnìjší kulturní místo ve Srí Lance, které pøitahuje turisty z celého svìta. Další zastávka vedla do herbální zahrady, kde se pìstuje koøení všeho druhu. Opìt demonstrace vaøení a procházka s pøednáškou botanisty. Po dojezdu a ubytování v Kandy nás po veèeøi èekalo v divadle tradièní pøedstavení v krojích se zpìvy a tanci.
 

Ráno byla projí¾ïka na loïce po Kandy jezeru. Fotili jsme kormorány, kingfisher ptáèky (ledòáèky øíèní), pelikány apod. Po projí¾ïce následovala krásná procházka v deštném pralese. Tam jsme vidìli polomy po cyklonu a mnoho zamìstnancù, kteøí se sna¾ili odstranit klády a vìtve z lesních cestièek.
 
Odpoledne návštìva továrny na zpracování drahokamù, napøíklad safírù tìch nejkrásnìjších na svìtì, kterými se honosila anglická princezna Diana.
 
A u¾ tu byl Štìdrý veèer v horské oblasti ve mìstì “Nuwara Eliya”. Pùvodnì to mìl být výlet krásným prostøedím výletním vlakem. Díky cyklonu nás pøepravili autobusem do 1893 m nadmoøské výšky. Pøi pøepravì jsme byli svìdky sesuvu pùdy a na mnoha místech jsme museli èekat, ne¾ mašiny odstraní nánosy hlíny a kamení k uvolnìní provozu.
 
Mìsto “Nuwara Eliya” je obehnané èajovými plantá¾emi má oèividnì chladnìjší poèasí, ne¾ jsme dosud za¾ili. V pokoji na hotelu jsme si dokonce radiátorem pøitápìli. Bylo to v krásném horském prostøedí s koloniálními budovami anglického rázu i hotelem jménem “Jetwing.” Tam jsme si odpoèinuli a tìšili se na Štìdrý veèer. Odpoledne v nádherné zahradì jsme vychutnávali High Tea (anglická tradice), pøed štìdroveèerní veèeøí.
 
U Štìdroveèerní veèeøe a¾ oèi pøecházely z té vánoèní výzdoby a mno¾ství jídel, které nám hostitelé pøipravili. Pohoštìní doprovázel soubor s vánoèními koledy.
 

Vánoèní den byl opìt plný zá¾itkù a pøekvapení na èajové plantá¾i pod názvem “Glenloch”, která zaèala skotským podnikatelem stejného pøíjmení. Nejprve nás místní ¾eny zahalily do barevného sárí a mu¾e do sarong.  Bylo to gesto a dar Wendy Wu organizace. Posléze jsme my ¾eny z túry obdr¾ely košíky a šlo se trhat i v tom krásném sárí lístky èaje. Následovalo fotografování na autentickou vzpomínku a dále prohlídka továrnou na zpracování èajù. Nakonec koštování èerného, bílého a zeleného èaje. Pøi odchodu jsme nakoupili dárkové balení èajù rodinì a pøátelùm. Po vánoèním obìdì jsme odpoèívali a tìšili se na další den zá¾itkù.
 
Dnešní den byl opìt zajímavý.  Navštívili jsme “Udawalawe elephant sanctuary”. Je to pøechodný domov zranìných a opuštìných slonù z celé Srí Lanky. Po rehabilitaci jsou sloni vypuštìni zpìt do volné pøírody. Mnoho z nich do” Udawalawe National Park”, který je ve Srí Lance nejvìtší. Zhlédli jsme krmení a potìšili se podívanou na roztomilá malá slùòata. Slon cejlonský je nejvìtší z asijských slonù. 
 
V “Yala National Park” jsme za¾ili tøíhodinové ranní Safari. Moc jsme se nevyspali. Od jedné ranní jsme se neustále budili a èuèeli na hodinky s obavou, aby jsme nezaspali. Z recepce nás budili ve 4.45 tak¾e nevím proè jsme nemohli spát? Po snídani v 5.30 nás d¾ípy odvá¾ely. Cesta parkem byla kostrbatá a sedadla v d¾ípu nepohodlná. Vladimír po malé chvíli zaèal bìdovat, ¾e u¾ to nemù¾e vydr¾et, ¾e má tím drncáním nutkání a chtìl by jít na toaletu. Nebylo ale kde, nebo» jel konvoj d¾ípù s turisty a nikde ¾ádné toalety. Bylo mì Vladimíra líto kdy¾ jsem vidìla, jak se nepohodlnì kroutí.

Celá kolona zastavila a èekalo se a¾ z lesa vyleze gepard. Vladimír najednou z auta vyskoèil a bì¾el k nejbli¾šímu stromu si odlehèit. Polil mì pot hrùzou, co ho to napadlo? Bylo mu jedno kdo ho vidí, kdo ho fotí, jestli vyleze gepard nebo slon z lesa, prostì musel to udìlat a potom jsme koneènì v klidu mohli pozorovat a fotografovat divoká zvíøata. I geparda, který prošel po nìjaké chvíli èekání z lesa a zmizel v jiné èásti lesa. Pozorovali jsme nespoèet ptákù, slony, krokodýly, lišky, divokou koèku, opice atd. Byl to nezapomenutelný zá¾itek. Lathif pak Vladimírovi øíkal, ¾e to, co udìlal rozumné nebylo, nebo» to samé v jiném èase udìlal jiný maník a napadl ho slon. Po obìdì ve 2.30 se opìt jelo na Safari. Vladimír s námi odpoledne nejel, aby se neopakoval ranní problém. Zùstal na resortu a èekal a¾ se z výletu vrátím. Po návratu s ostatními jsme na ubytovnu (bungalov) nemohli, nebo» se tam promenádoval z divoèiny slon a zamìstnanci nás poslali do restaurace, kde u¾ nìkolik hodin Vladimír sedìl. Líèil nám, jak slon lámal vše, co mu pøišlo do cesty a v resortu nadìlal mnoho škody. 

Místo plánované sprchy jsme si všichni, co se výletu zúèastnili objednali pití a z koupání a pøevlékání sešlo. A¾ v 9 hodin, a to u¾ jsme mìli po veèeøi nám oznámili, ¾e slon je pryè a mù¾eme jít opìt na ubytovnu. Ani jsme si krásného bungalovu neu¾ili. Ráno jsme resort opouštìli a mìli jsme dlouhý den s malými pøestávkami v autobuse na další místo naší dovolené, a to z vnitrozemí na západní èást ostrova k moøi.  Cestou jsme stavìli u rodiny, která z mléka vodního buvola zpracovává tvaroh (kurd). Jakmile jsme se dostali k moøi, zahlédli jsme rybáøe, kteøí sedìli nad vodou na døevìných konstrukcích a chytali ryby. Tato tradièní unikátní technika na chùdách zvaná (pitiya) vznikla za 2.svìtové války, kdy rybáøi klacíky, bez udice lovili pøevá¾nì sledì nebo makrely.
 
Do posledního resortu “Hikkaduwa” na jihozápadní stranì jsme se dostali a¾ kolem 6 hodiny veèer velice unavení z celodenního cestování. Ve vesnici mìli jakousi oslavu s procesím a zácpy na silnicích. Ztratili jsme extra dvì hodiny po cestì. Resort byl krásný situovaný u moøe s nìkolika bazény a tropickou vegetací. Strávili jsme tam tøi noci a u¾ili si koupání v resortu i courání po plá¾i Indického oceánu. Bìhem tìch odpoèinkových dnù jsme navštívili “Galle Fort” jménem “Santa Cruz “ chránìný Unescem. Vybudovaný v roce 1619 Portugalci, pozdìji více rozšíøený Holanïany a posléze Brity. Také kostel holandských protestantù z roku 1640. Podlaha byla pokryta ¾ulovými deskami a kolem dokola kostela malý høbitov. Pøi pøechodu mì málem srazila rychle uhánìjící motorka. Museli jsme být stále ve støehu, pravidla na cestách nefungují. Ka¾dý se cpal, kde bylo místo.
 
Dovolená se blí¾ila ke konci a posunujeme se opìt do hlavního mìsta Colomba. Ještì jsme cestou zvládli návštìvu farmy, kde jsme vidìli, jak se zpracovává skoøice. Pravá cejlonská skoøice a její zpracování je vysoce kvalifikovaná ruèní práce.  5-10 leté výhonky se oøezávají a odstraní se vnìjší kùra. Po jemném poklepání a oddìlení vnitøní kùry následuje sušení na slunci. Pak u¾ zbývá drcení na prášek nebo skoøicové tyèinky. Destilací listù vyrábìjí 100% éterický olej, který povzbuzuje línou mysl a podporuje inspiraci. Poslední návštìva byla v “Kosgoda Turtle Sanctuary”. Ve ètyøech kádích mìli malé ¾elvièky. Jednodenní, dvoudenní, tøídenní a ètyødenní. Ètvrtý den je pouští do moøe. V nìkolika kádích byly ¾elvy poranìné a ve dvou ¾elvy albíno, které mají osud v zajetí, nebo» v pøírodì by údajnì nepøe¾ily. Jedna z nich byla slepá s nevyvinutým krunýøem, která u¾ ¾ije v centru dva roky. Aspoò ji nic neublí¾í. Rybáøi zachraòují vajíèka v noci podél píseèné plá¾e. Po ètyøech dnech malé ¾elvièky na písku vysadí a ony se ¾enou do vody. Je to krásná podívaná na ty malé drobeèky jak plácají malými ploutvièkami.
 
Poslední dva dny dovolené pøed odjezdem jsme byli v Colombu ubytování ve stejném hotelu jako na zaèátku výletu. Tìšili jsme se s ostatními na oslavu silvestrovského veèera. Ani to nás nezklamalo. Mìli jsme z pokoje výhled na Lotus Tower. Veèeøe byla opìt švédský stùl s teplými i studenými jídly. Údajnì se náš hotel pøedvedl s nejdelším bufetem ve Srí Lance. Ta rozmanitost ve výbìru jídel neznala mezí. O pùlnoci jsme pozorovali ohòostroj z okna našeho pokoje, nechtìlo se nám tlaèit pøed hotelem v davu oslavujících. První den v roce dopoledne jsme se sbalili a zajeli do muzea, nebo» náš odlet byl a¾ po pùlnoci 2. ledna 2026. Ayubowan Srí Lanko, dìkujeme všem, kteøí se o nás starali a dovolili nám pro¾ít krásný èas v této zemi usmìvavých milých lidí.
 
Jana Gottwaldová
* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky
 
 
 
 
 

Komentáøe
Poslední komentáø: 15.03.2026  06:48
 Datum
Jméno
Téma
 15.03.  06:48 zdenekj