V následujících dvou pøíbìzích se podíváme se do mnohem teplejších oblasti a opìt i trochu zavadíme o politiku!
A nyní se pøesuneme na druhý konec svìta a o ètyøicet pìt let, a pøipomeneme si mnohem menší a kratší episodu, kdy píseèná bouøe zásadnì ovlivnila vyvrcholení další velké íránské krize v roce 1980. Tady ale musíme zaèít ponìkud ze široka. Za amerického demokratického prezidenta Jimmy Cartera se prohlubovala hospodáøská recese, a navíc v lednu 1979 byl svr¾en iránský šáh Páhlaví, pravicový diktátor a pøívr¾enec USA. Vlády v Íránu se pak ujal fundamentalistický muslimský vùdce ajatolláh R. Chomejní, jeho¾ nenávist vùèi Spojeným státùm zaèala u¾ v roce 1953 po šáhovì puèi. Prezident Carter pak koncem øíjna 1979 povolil uprchlému šáhovi, aby si mohl v USA léèit rakovinu. Jen pár dní nato 4. listopadu pøepadli islámští extrémisté americké velvyslanectví v Teheránu a zajali více ne¾ 50 amerických obèanù jako rukojmí. Chomejní pak resolutnì ¾ádal, aby se šáh vrátil s veškerým svým bohatstvím - výmìnou za propuštìní rukojmí. V té dobì iránští radikálové dennì demonstrovali a za velké publicity svìtového tisku i televizí pálili americké vlajky i portréty prezidenta Cartera. A dostáváme se pomalu ke vlivu poèasí.