Zpoèátku jsem ani netušil, ¾e se mnou spoleènì sdílí teplo mého domova, jak by øekl básník. Není také divu, je malý postavou a skromnì se krèí v místì, kam já zavítám jen pøi obèasném záchvatu pocitu, ¾e je tøeba vìtšího úklidu bytu, ne¾ jen vyvìtrání. A tak jsem jeho pøítomnost  poprvé zaznamenal právì pøi jedné takové akci.
Ten den jsem po mìstì a rùzných úøadech nabelhal s tou svou francouzskou berlièkou dobrých pár kilometrù a pìknì mne to zmohlo, a tak jsem po opo¾dìném obìdì z lednièky a mikrovlnky, usedl s úlevou do svého pohodlného køesla. Na stolku po levici mi ve sklenici pìnil vychlazený Gambáè a napravo se u¾ nedoèkavostí otvírala Encyklopedie èlenovcù, vypùjèená z Mìstské knihovny. Vypil jsem rázem témìø celou sklenice piva a zvedl ten pùlkilový svazek, abych koneènì zjistil, kdo to se mnou vlastnì bydlí.